Jsem si jist, že myslivců kvůli vládní novele neubyde. Je to účelová lež, tvrdí ministr zemědělství Marek Výborný
Myslivci nesouhlasí s vládní novelou mysliveckého zákona a někteří mluví o tom, že se svým koníčkem skončí. „Bez této novely a bez navazující novely lesního zákona nedosáhneme jednak moderního systému myslivosti v České republice, nedokážeme smysluplně a účinně obnovovat lesy po kůrovcové kalamitě a nedosáhneme pestré krajiny pro příští generace,“ říká ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Moderuje Vladimír Kroc.
Vládní novela mysliveckého zákona rozčílila některé myslivce natolik, že prý chtějí pověsit flintu na hřebík. Proč se zdá, že se vůbec nedokážete shodnou?
Je potřeba říct, že to určitě neplatí pro všechny myslivce. U řady myslivců, se kterými jsem v kontaktu, se naopak setkávám s pozitivní reakcí na podobu novely, jak jsme ji připravili a schválili minulý týden na vládě.
Stejně tak mnoho vlastníků kvituje, že jedním z cílů novely je posílit vlastnická práva, a to jak k lesnímu majetku, tak třeba k zemědělské půdě.
Čili určitě to není tak jednostranné, černobílé, jak se zdá z vyjádření Českomoravské myslivecké jednoty. Upřímně řečeno, myslím, že některá velmi kategorická vyjádření pana předsedy (Jiřího) Janoty myslivosti jako takové a myslivcům u nás úplně nepomáhají.
Může být vysvětlením silná myslivecká lobby napříč společností?
Nevím, jestli je napříč společností, ale silná bezesporu je. To by těch minulých šest novel u mých předchůdců ministrů nezhavarovalo.
Takže toto je sedmá novela?
Ano, toto je sedmá novela. Je nejzásadnější od roku 2022. Je nutná a klíčová. Zcela otevřeně říkám, že udělám vše pro to – a využiji k tomu jednání jak na půdě Poslanecké sněmovny, tak na půdě Senátu, jednání probíhají kontinuálně de facto už půl roku – abych tuto novelu dokázal prosadit.
Čtěte také
Bez této novely a bez navazující novely lesního zákona, kterou přinesu na vládu zhruba na konci léta, nedosáhneme jednak moderního systému myslivosti v České republice, nedokážeme smysluplně a účinně obnovovat lesy po kůrovcové kalamitě a nedosáhneme pestré krajiny pro příští generace.
Na rozdíl od zemědělství, kde jeden rok zasejete a druhý rok sklidíte a zase zasejete něco jiného, lesy vysazujete s vidinou toho, že les doroste za několik desítek, šedesát, osmdesát let, a pak z něj bude nějaký užitek. Zároveň vytváříte pestrou krajinu.
Přemnožená zvěř, mimo jiné, nám tady setrvale, už deset, patnáct, dvacet let, les ničí. Je to jeden z hlavních cílů novely.
Sankce pro myslivce
Je to tak, že stát chce určovat myslivcům minimální počty zvěře, které mají ulovit?
Ano, nezávislý orgán, v tomto případě Ústav hospodářské úpravy lesů, bude pro každou konkrétní honitbu určovat minimální stavy zvěře a povinný lov, který bude muset myslivecké sdružení splnit.
A proč by měli být sankcionování, pokud toto nesplní?
Přece pokud máte nějaké pravidlo, tak pokud není v naší společnosti vymáháno i pod pohrůžkou nějaké sankce, tak mnohde bohužel nefunguje. Chci zdůraznit, že tam, kde dnes myslivci hospodaří tak, jak mají, plní myslivecký management, se nezmění vůbec nic.
Nebudou pod žádným problémem, že by neplnili počty, protože už dneska je drží v přirozeném stavu. Chci zdůraznit, že v Česku máme mnoho míst, kde dnes myslivost funguje excelentně, ukázkově.
Arcibiskupské lesy Olomouc, kteří si myslivecky hospodaří sami. Masarykův les severně od Brna, školní podnik Mendelovy Univerzity. A pak samozřejmě jsou místa, kde to nefunguje.
„Ztráta vlivu“
Předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota v pátek ve Dvaceti minutách Radiožurnálu řekl, že po schválení vládní novely dojde ke snížení počtu myslivců. Neobáváte se toho?
Určitě ne, je to účelová lež. Jsem si jist, že myslivců neubyde. Nemůžu vyloučit, že možná ubyde členů Českomoravské myslivecké jednoty. Samozřejmě v okamžiku, kdy vám ubude členů – který sice ubývá, v posledních letech lehce stagnuje, ale dlouhodobě ubýval – tak to znamená ztrátu nějakého vlivu, to je nesporné.
Jsem si téměř jist, že myslivci se budou moci věnovat myslivosti u jiných vlastníků. To znamená například u soukromých vlastníků v městských lesích a podobně, protože tam bude potřeba, aby někdo v honitbách, které tam budou, vykonával myslivost jako takovou.
Opět máme ukázkové příklady z řady míst ČR, kde to takto funguje, kde můžete přijít, pečujete o zvěř, lovíte, včetně trofejních kusů, protože to tam takto funguje, a zároveň se tam daří obnovovat lesy.
Čili určitě neubyde myslivců, to chci zdůraznit. Možná ubyde členů Českomoravské myslivecké jednoty, ale to je jenom na vedení této organizace.
Sjezd lidovců
Splní předseda KDU-ČSL, Marian Jurečka, svůj slib a kvůli tomu, že jste nezískali ani dva mandáty v eurovolbách, už nebude kandidovat do čela lidovců? Než řeknete, že je to otázka na něj, jak byste se na jeho místě zachoval vy?
Já se snažím vždy držet slovo a to, co řeknu, také splnit.
Je pravda, že už za něj hledáte náhradu? Ostatně to připustil místopředseda strany Jan Bartošek.
Myslím, že každý lidovec si musí odpovědně položit otázku, kdo by měl být předsedou, jestli stávající pan předseda, nebo někdo jiný po podzimním sjezdu. Sjezd je řádně svolán, kandidovat na předsedu může každý člen KDU-ČSL. Když o své vizi přesvědčí delegáty sjezdu, tak bude zvolen. Čili určitě ta možnost tady je pro úplně všechny.
Vy do toho půjdete? Za jakých okolností byste byl ochoten vrátit se do předsednického postu?
Ta otázka je do určité míry předčasná. Určitě si tento týden na jednání celostátního výboru a celostátní konferenci zhodnotíme evropské volby. Těsně nám unikl druhý mandát. Mě osobně to hodně mrzí, ale prostě je to realita.
Musíme se podívat, kde jsme jako KDU-ČSL udělali chyby. Samozřejmě jsme mohli dosáhnout lepšího výsledku i v rámci koalice Spolu. Ale současně máme před sebou dvě velké výzvy. Jsou to krajské volby a senátní volby. V nich chci, abychom uspěli.
V krajských volbách obhajujeme relativně silnou pozici v řadě krajských samospráv, musíme je obhájit, ideálně posílit. Myslím, že díky tomu, že jsme schopni se dohodnout na různých formách koalice, nejenom koalice Spolu, tak šance je tady poměrně velká.
Obhajuje pouze dva mandáty v Senátu. Bylo by chybou, kdybychom nesměřovali minimálně na tři nebo čtyři, abychom posílili senátní klub. Na polovinu října je svolán řádný sjezd a ten bude skutečně muset řešit otázku, jak dál.
Jak chce Marek Výborný prosadit mysliveckou novelu, když nemá stoprocentní podporu ani všech poslanců své strany? Jak hodlá použít novou mobilní aplikaci pro myslivce? A proč si myslí, že by měl předseda KDU-ČSL Marian Jurečka zůstat na postu ministra práce a sociálních věcí? Poslechněte si celý rozhovor vedený Vladimírem Krocem.
Související
-
Krajina patří všem, nejen zemědělcům. Ekosystém je křehký, varuje myslivecký hospodář
Zemědělství? Může škodit krajině i zvěři. Ekosystém je totiž křehký. I to v rozhovoru s Vladimírem Krocem tvrdí Martin Horálek.
-
Zvěř zničí zhruba 15 procent vysazených stromků, spočítali výzkumníci. Škody jsou v miliardách ročně
Stromy uvnitř oplocení, kam zvěř nemá přístup, převyšují ty ostatní o 25 centimetrů. Podle výzkumníků překročilo kritickou hranici ztráty přírůstku na kontrolních plochách 57 procent druhů dřevin.
-
Ministerstvo chystá regulaci lesní zvěře. Plány lovu chce určit podle míry poškození porostů
Rozrytá pole a zničené chmelnice. Přemnožená zvěř, hlavně divoká prasata, jeleni či daňci, způsobují milionové škody zemědělcům a lesníkům. Ministerstvo zemědělství chystá novelu mysliveckého zákona.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.