Novela zákona myslivosti uškodí. Ke snížení stavů spárkaté zvěře nepřispěje, navíc ubyde myslivců, varuje Janota

Novela zákona by podle ministerstva zemědělství měla napomoct redukovat vysoké stavy spárkaté zvěře, a tím i škody na zemědělských pozemcích, plodinách a na lesích. Dál by měla zjednodušit administrativu, posílit práva vlastníků honebních pozemků a zavést digitalizaci myslivosti a omezit papírování. Co vám na tomto všem vadí?

Jsme přesvědčeni, že novela nepřispěje ke snížení stavů spárkaté zvěře. Vadí nám také, že bude mít významný zásah do mysliveckých komunit a počtu myslivců v rámci České republiky. Bylo dobré, kdyby se současná novela zákona novelizovala, ale v té podobě, jak je dneska předložen, to myslivosti ublíží, než pomůže.

Čtěte také

iROZHLAS

Zvěř zničí zhruba 15 procent vysazených stromků, spočítali výzkumníci. Škody jsou v miliardách ročně

Přemnožená zvěř způsobí ročně v Česku škody až deset miliard korun. Podle odhadů zvěř zcela zničí patnáct procent zasazených stromků. Dopravních nehod se zvěří je u nás 15 000 za rok. Neukazují tato čísla, že současný systém regulace zvěře nefunguje?

Vyčíslení škod je úsměvné, protože se neustále říká jiné číslo. Jedna věc jsou škody a druhá věc jsou náhrady na činnosti proti škodám způsobeným zvěří. Oficiálně jsme požádali ministerstvo zemědělství, aby nám řeklo, jaké jsou škody. Podle statistických údajů z roku 2002 jsou škody způsobené zvěří vyčísleny na 53,2 milionu korun.

Já osobně si myslím, že jde o daleko vyšší částku a že se z této sumy stalo dogma na matení společnosti. Dále tu máme ještě škody na zemědělských kulturách, které evidovány nejsou. A pak je tu řada vlastníků, kteří to chtějí nechat přirozenému vývoji.

Je však potřeba říct, že zvěř je přírodním bohatstvím státu a stát by měl mít určitou míru tolerance. Každý vlastník, nejenom stát, by měl poskytnout nějaké náhrady nebo dělat účinná opatření proti škodám. Tím ale nepopíráme, že stavy zvěře jsou v určitých lokalitách vyšší a je potřeba je regulovat.

Novela má zavést plánování lovu podle míry poškození lesa. Pokud by myslivci v konkrétní oblasti neulovili stanovený počet zvířat, hrozila by jim pokuta. Proč vám tento model vadí?

Čtěte také

iROZHLAS

Ministerstvo chystá regulaci lesní zvěře. Plány lovu chce určit podle míry poškození porostů

Když se řekne a, mělo by se říct i b. My jsme souhlasili s tím, aby se prokazatelně uvádělo, kolik bylo ulovených kusů v rámci České republiky a aby se stavy zvěře odvíjely od stavu lesa.

Problém máme s jinou věcí. Stále je nám podsouváno, že to takto funguje v Rakousku a Bavorsku. Ano, možná to tam funguje, ale jde o oblasti, které jsou vymezené pro chov určitého druhu zvěře. To však dneska vlastníci při projednávání zákona zcela jednoznačně odmítli.

Navíc v Rakousku existují poradní sbory, které státu doporučí, jak na základě jejich poznatků rozepisovat výši odlovu. U nás se to ale předepíše na základě poškození lesa bez ohledu na konkrétní druh zvěře, věk nebo pohlaví. Pokud se to ale nechá na jednotlivých uživatelích honiteb, dojde k chaosu a k absolutní degradaci populací jednotlivých druhů spárkaté zvěře, které už jsou dneska poměrně výrazně narušeny.

Vy máte vlastní statistiky, kolik jednotlivých druhů zvěře v Česku je. O kolik je těchto zvířat v Česku více než třeba před deseti lety?

Dá se to vysledovat, protože oficiální statistiky vede samozřejmě statistický úřad. Jednotliví uživatelé honiteb předkládají výkazy o lovu a chovu. V současné době se loví v rámci České republiky okolo 400 000 kusů spárkaté zvěře za rok.

Čtěte také

Kolik toho poškodí přemnožená zvěř, stát neví. Podle myslivců je problém nafouknutý

Je tu ale zásadní problém ve vztahu k zákonu. Chtěli jsme, abychom se vrátili k povinným přehlídkám trofejí, které slouží k tomu, aby měl stát přehled o stavu a kvalitě chovu jednotlivých druhů spárkaté zvěře. Požadovali jsme rovněž, aby se předkládaly markanty i od holé zvěře, třeba dolní čelist, protože to je jediná jednoznačná evidence odlovených kusů zvěře.

Na to, že se nedá úplně věřit statistikám, naráží i ministr zemědělství. Novela má toto řešit tím, že má zavést mobilní aplikaci. Proč toto není podle vás spolehlivá cesta, jak zajistit, že evidence bude odpovídat realitě?

Nekritizuji to, že by stát neměl vědět, kolik kusů se naloví. Jedinou možností je předkládání markantů. Aplikace je dobrá, ale velmi dobře se dá dneska obejít. V praxi je to nerealizovatelné. Použitelný tento systém bude až ve chvíli, kdy do něj bude včleněno fotografování čumáků zvěře, což je obdoba otisku prstu. Jestliže ale my dneska do zákona chceme navrhovat systém, který se dá obejít, tak to považuji za vyhazování peněz.

V čem je příčina přemnožení zvěře? A měl by zákon zakázat lov lišek norováním? Poslechněte si celých Dvacet minut Radiožurnálu.