Jít v Bosně a Hercegovině na kávu je něco jako jít v Česku na pivo. Pravá káva se vaří v tradiční džezvě a místní se jí i léčí

V ulici Kazandžiluk nedaleko náměstí Baščaršija vyrábějí kovotepci po několik generací tradiční bosenské džezvy a další výrobky z mědi. Káva je neodmyslitelnou součástí bosenské kultury. Ta pravá se připravuje právě v ručně dělaných džezvách.

V uličce se dají koupit kromě džezev také talířky, lžičky, zvonky. A všude tam zní rytmické ťukání kladívka o pláty mědi a dalších kovů. Také se tu potuluje mnoho koček.

Dobrý den, jsem kazandžija

V obchodě Kobiljak takto ťuká do plátku mědi Ahmed. Ten mi vysvětlí, jak se dělá bosenská džezva a jak se v ní pak připravuje káva. Sedí mezi nepřeberným množstvím zdobných džezev, které sám vyrobil.

O budoucnost podniku Ahmed nemá strach, už dnes si v obchodě lidé mohou koupit výrobky jeho syna|foto:Magdaléna Fajtová, Český rozhlas

„Dobrý den, jmenuji se Ahmed Kobiljak. Oborem jsem kazandžija. Jsem ze Sarajeva a teď právě vyrábím měděné záložky do knih.”

Kazandžija je slovo původně z turečtiny a označuje člověka, který vyrábí nádobí a další výrobky z mědi.

Nic pro amatéry

„Proces výroby džezvy je velmi složitý. Chce to 24 operací, abyste vyrobili jednu džezvu. Nejdříve nakreslíte kružnici na kusu mědi. Pak ji vyříznete. Pak se to zahřeje, aby změkla. Když je měď měkká dostatečně, začneme z toho plátu tvarovat džezvu, to se dělá na dřevěné formě. Bouchám do ní kladívkem, dokud nedostanu tenhle tvar džezvy,“ popisuje Ahmed své denní činnosti.

Čtěte také

Čokoládová, kokosová s kajenským pepřem, ale i stoprocentně udržitelná. Helsinský kávový festival odkrývá milovníkům kávy netušené obzory

Pak se do džezvy nalije olovo až po okraj. Když je džezva plná olova, začne do ní kazandžija tepat tradiční bosenské ornamenty a ozdoby.

„Když je hotovo, otočíte džezvu vzhůru nohama a vložíte do sače, to je takový náš tradiční gril. Zahřeje se a vyteče z ní olovo. Poté se džezva znovu čistí, suší a leští. A pak se musí vnitřek džezvy cínovat.“

Bez kávy to nejde

Vyrobit džezvu trvá asi 3 dny. No a jak se tedy dělá pravá bosenská káva? I to Ahmed rád vysvětlil:

„Existuje víc receptů, ten nejstarší je ale tento: do džezvy dáš studenou vodu, počkáš, až začne vařit, odliješ trochu horké vody, dáš do džezvy kávu a vrátíš ji na teplo. Pak čekáš, až se káva zvedne. Když se to stane, může se pít.“

A vy sám kávu pijete?

„No samozřejmě. My čaj pijeme, jen když jsme nemocní. A někdy ani to ne, někdy se léčím prostě jen tím, že si uvařím malinko silnější kávu, ta mě postaví na nohy. V Bosně je káva důležitou součástí tradice. U nás se většinou říká: pojďme na kafe, je jedno kolik je hodin. Klidně i večer. Kdykoliv. Pravda, večer se už káva většinou nepije, pije se rakija, ale stejně se říká: pojďme na kafe.“

Pojďme na kávu

My v Česku takhle říkáme: pojďme na pivo, ale my většinou pivo opravdu pijeme.

„V Bosně jsme opravdu velcí milovníci kávy. Někdo vypije i 7 káv denně. A naše práce je vyrobit tomuto národu ty nejlepší džezvy.“

Typickým zvukem pro Baščaršiju je rytmické ťukání kladívka o měděné pláty. Vyrábí se tam totiž džezvy, ve kterých se pak připravuje tradiční bosenská káva|foto:Magdaléna Fajtová, Český rozhlas

Ahmed Kobiljak se řemeslo naučil od svého otce, ale první kazandžija v jeho rodině byl pradědeček. Svou dílnu si v Sarajevu otevřel ve 20. letech minulého století. Rodinný podnik tak brzy oslaví sto let existence.

A o budoucnost podniku Ahmed nemá strach, už dnes si v jeho obchodě lidé mohou koupit výrobky jeho syna.