Je malý, ale nejde ho přehlédnout. Zahradní trpaslík je v Německu pojem, má i vlastní muzeum

V durynských kopcích, kde trpaslík vznikl, jich na ploše dvou fotbalových hřišť stojí víc než dva tisíce. Jsou doslova všude kolem a někteří dokonce visí ze stromu na houpačkách.

Trpaslíkový park otevřel Frank Ullrich v durynském Trusetalu v roce 1996. Trpaslíci jsou nainstalovaní do různých výjevů, někteří jsou malí, jiní ještě menší. Taková pestrá směsice. Areálem projíždí vláček – taky malý.

„Vzpomínám si, že když jsem byl dítě, měli jsme trpaslíka na zahradě. Jistá vášeň pro ně vznikla až později, když jsem tento park otevřel,“ svěřuje se Frank Ullrich. Začal bádat v archivech, shánět historické materiály a k trpaslíkovi přistoupil vědecky. Před čtrnácti lety jako výsledek svého bádání otevřel muzeum věnované durynskému trpaslíkovi.

Umění, nebo kýč?

„Klasický zahradní trpaslík existuje od roku 1864. To jsme vědecky doložili na našem posledním trpaslíkovém kongresu. To je nejstarší doklad, který jsme našli,“
A že je zahradní trpaslík typicky německá záležitost? S tím Frank Ullrich vůbec nesouhlasí.

Na ploše asi pět tisíc metrů čtvereční najdete v durynském Trusetalu na dva a půl tisíce trpaslíků|foto:Pavel Polák

„Zahradní trpaslík není populární jenom v Německu. Samozřejmě že tady je k vidění v každé druhé třetí zahradě. Ale ze své zkušenosti mohu říct, že se oblibě těší i v ostatní Evropě. A dokonce i v Americe je trpaslík docela oblíbený."

Je to umění, nebo kýč? Prý ani jedno. Tradiční trpaslík se vyráběl dlouho a složitě, tohle je průmyslový výrobek. A jestli je to kýč, to prý záleží na vkusu každého člověka. Franku Ullrichovi se líbí.

Terapie trpaslíkem

A proč je v německých zahradách tolik trpaslíků? Čím Němce tak okouzlili? „Jsou sympatičtí. Podle mě tak působí na většinu lidí. A také dokážou člověka pobavit a vyvolat mu na tváři úsměv,“ myslí si zakladatel parku.

Pokud to tak je, je to asi dostatečný důvod si trpaslíka pořídit.