Jdi tam, kam tě nohy povedou, a dělej to, co ti velí srdce… A tak vznikla kniha Josefa Formánka Dvě slova jako klíč
V půlce románu – fabulovaného příběhu a čisté fantazie – se stala zvláštní věc: Ocitl se ve vyloučené lokalitě, kde ztratil počítač, a potažmo i napsané stránky nového románu. Ale jeho žena vyhlásila pátrání a notebook se podařilo najít. Díky tomu vyšla jeho nejnovější kniha Dvě slova jako klíč. Jak se spisovatel Josef Formánek do vyloučené lokality dostal? A co se vlastně stalo?
Za letních nocí přemýšlel na lavičce o tom, jak vznikl vesmír, nikdy se ale nepovažoval za věřícího člověka a při kamarádských diskuzích držel ateistický prapor. Až jedné noci se z něj stal věřící člověk. „Nikdy bych neřekl, že se mi něco takového může stát – člověku, který měl rád bary, holky a alkohol,“ vysvětluje v rozhovoru s moderátorkou Lucií Výbornou.
Sloup světla poprvé uviděl doma poté, co se na něj rozzlobila žena a odešla. „Uslyšel jsem hlas: Jdi tam, kam tě nohy povedou a dělej to, co ti velí srdce. Ten hlas byl tak mohutný, že se mi podlomila kolena,“ popisuje.
Jak se Josefu Formánkovi podařilo zbavit závislosti na alkoholu? Klikněte na video
Přiznává, že kniha Dvě slova jako klíč mu změnila život k lepšímu – dokázal se zbavit strachu ze smrti, tak jako jeho literární postava David, který zjistí, že není čeho se bát. Nejhorší je totiž očekávání smrti, samotná smrt není tak zlá. „Odteďka chci žít tak, abych mohl zítra odejít s úsměvem,“ přibližuje.
Josefu Formánkovi se podařilo zvítězit nad závislostí na alkoholu – odjel do protialkoholické léčebny, kde se zbavil sebelítosti a dalších emocí, které ho sužovaly. Po návratu z léčebny ale stále myslel na alkohol, až jednoho dne, jako lusknutím prstu, tato touha vymizela. „S příchodem mé víry takové věci nepotřebuji,“ popisuje.
Koktejl patří k jedné etapě mého života a vždycky to tak zůstane – časopis, který je mé dítě. JOSEF FORMÁNEK
Odstěhoval se z města na venkov na samotu u lesa, pravidelně běhá, a dokonce se mu podařilo uběhnout maraton. „Pro mne není největší úspěch, že jsem maraton uběhl, ale že to ve mně vzbudilo návyk,“ popisuje.
Přiznává také, že po posledním měsíci a půl, kdy jenom dopisoval knihu, má po běhání má „absťák“. Už se také těší, až skončí kolotoč kolem jeho nové knihy, bude mít na chalupě opět klid a každé ráno bude moci vyběhnout.
Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka