Jaroslav Míl, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V podstatě jako číslo jedna uvádí Svaz průmyslu a dopravy ve svých výtkách vůči vládě už nějaký ten čas nejasný termín přijetí eura, tak se ptám, je euro pro českou ekonomiku opravdu záchranným kruhem v té probíhající krizi?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Já bych neřekl, že záchranným kruhem, který nás zachrání tedy od dopadů recese, to určitě ne, ale je to jeden z bodů, takový, který umí zafixovat v podstatě trošku podmínky pro podnikání. Uvědomme si, že každý podnikatel, kterýmu se změní kurz o, plus minus, 20 %, je v situaci, kdy také může být brutálně ve ztrátě, nebo může mít, řekněme, normální průběh podnikání a ten podnikatel není schopen se na takovéto pohyby kurzu zahedgovat, zapojistit, to prostě pro malé, střední podnikatele je absolutně nedosažitelné a já si myslím, že takhle velký výkyv je i pro velké firmy v podstatě nedosažitelný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu Slováci už euro přijali a, po pravdě řečeno, jejich ekonomika si nevede nějak výrazně jinak, nebo lépe než ta česká.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
No, to je relativní, už z jednoho prostého důvodu, že mají konkurenční výhodu vůči nám, ve chvíli, kdy vy pracujete pro nadnárodní společnost a máte se rozhodovat, kam posílíte investice, kam půjdete s další výrobou a tak dále, tak v podstatě jdete tam, kde máte menších stupňů ..., méně, menší počet stupňů volnosti, to znamená, půjdete do země, kde máte euro, kde neriskujete kurzové změny a nakonec ztrátu, řekněme, jenom z titulu toho, že někdo se rozhodne na tu měnu spekulovat, to je, to je bod jedna, bod dvě, my jsme přece se přihlásili k tomu, že přijmeme euro v roce 2004 a my jsme minuli tu nejlepší příležitost a já bohužel od řady politiků slyším, teď není dobrý čas nebo víte co, počkejte, ono to těm Slovákům nedopadne, nebo bůhví, jak jim to dopadne a bůhví, jak to bude a já jsem tohle to slyšel někdy v roce 2003, 2002 na téma daňových reforem na Slovensku, důchodových, zdravotních reforem na Slovensku a ono se ukázalo, že byly funkční a že ty řeči o tom, že to fungovat nebude, jak na tom budou špatně, se ukázaly nepravdivými a mám trošku pocit, že v případě eura je to podobně a že z dlouhodobého hlediska to, že máte euro, je prostě reálně výhodou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, a tak jaké máte, pane prezidente Míle, vysvětlení pro to, proč minimálně tato stále ještě, byť v demisi, ale fungující vláda Mirka Topolánka neustále odkládá ten termín, kdy řekne jasně: "Ano, euro bude přijato tehdy a tehdy, v tolik a tolik hodin."

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Já si myslím, že tady je to bohužel pro nás o politické odvaze k prosazení nutných reforem, protože aby bylo přijmuto euro, je potřeba udělat ty domácí úkoly, které my jsme už definovali několikrát a které v podstatě vzala za své a teď nechci říct, že i Česká národní banka, ale i spousta dalších institucí, která prostě říká: "Ano, toto je nutno udělat," to není nic objevného, to, o čem jsme mluvili, pochopitelně a ty domácí úkoly, ty se nechce politikům dělat, protože pochopitelně je to náročné, je to méně populistické a znamená to udělat některá opatření, která prostě nejsou zrovna příjemná, ale jsou nutná, protože není možno prostě věčně žít na dluh a žít v představě, že to někdo buď jiný zaplatí, anebo že to nebudeme platit, to prostě není pravda, takže dneska je to střet v rámci, řekněme, ODS o tom, jestli euro, nebo ne, a na to doplácí v podstatě i zbytek politické reprezentace, ČSSD se staví k euru velice negativně, a to, že jsme přijmuli někde nějaký závazek, v podstatě jakoby dneska nikoho nezajímá. Každý by rád rozdával, aniž si uvědomuje, že je potřeba taky mít prostor pro to, aby se dalo vytvořit, aby bylo co přerozdělovat, vy musíte nejdřív vytvářet a s tím eurem to je podstatně jednodušší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak z toho, z toho pohledu, který teď vy jste prezentoval na možná vnitřní politiku uvnitř Občanské demokratické strany a uvnitř ČSSD ve vztahu k euru, jaká je zpráva to, že se tyto dvě nejsilnější strany dohodly na té letní překlenovací vládě a teď se stále pohybujeme v oblasti vyhlášení vstupu do eurozóny. Jaká je to zpráva?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Já to řeknu takhle, já si myslím, že tahle ta překlenovací vláda má jako úřednická vláda prostor a i povinnost podle mě připravit harmonogram a navrhnout a začít realizovat reálné kroky, které umožní přijmutí eura, to je určitě věc, ke které by si měla vytvořit sama o sobě určitý mandát a měla by začít, začít konat. Já jsem prostě přesvědčen, že je to zvládnutelné a že když konat nebudeme, tak pak pochopitelně se nestane nic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, že vám skočím do řeči, pane prezidente Míle, ministr financí Miroslav Kalousek řekl, že kvůli předčasným volbám v říjnu se vyhlášení termínu přijetí eura zpozdí, původně to měla vláda říct v listopadu, pokud se to zpozdí, tak těžko říct, kdy vůbec ten termín bude vyhlášen. Podle toho, co jste teď říkal, předpokládám, že vy byste si představoval, že by ten termín měla oznámit už Fischerova vláda?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Já si myslím, to jsou dvě věci, ta první je, že pochopitelně ten termín, aby byl legitimní a měl trošku, řekněme, i odezvu a byl kredibilní, tak je potřeba, aby byl řečen, řekněme, politickou reprezentací, která k tomu má určitý mandát. Nicméně ty kroky, konkrétní kroky, konkrétní harmonogram může udělat úřednická vláda a je to i o přípravě rozpočtu na rok 2010, je to i o přípravě rozpočtů a celého, celého plánu, dlouhodobého plánu na rok 2011 a dále a podle mě tohohle to může ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak buďte konkrétní.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
... vláda udělat, ano.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Buďte konkrétní, co by tedy Fischerova vláda, možná nový ministr financí, pan Uvíra, co by měli udělat v tom harmonogramu přístupu do eurozóny.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
To znamená za a) zpracovat harmonogram a za b) předložit konkrétní kroky k naplnění těch reformních opatření, které jsou potřeba udělat a zamezit tomu, čemu bohužel začínáme být svědky, v rámci předvolební kampaně se všichni předhání ve slibech bez ohledu na to, že zadlužení republiky prostě dále poroste a je potřeba prostě zamezit tomuhle tomu trendu dalšího zadlužování, které prostě budou muset další generace zaplatit, to neodpovídá totiž ekonomickým možnostem země a my bychom se měli podívat trošku realisticky na to, jestli na takové, řekněme, velké programy, které prostě vláda chce realizovat, vůbec ty peníze máme a ty prostředky máme a podle mě ta úřednická vláda by měla být dostatečně racionální k tomu, aby prostě zamezila některým populistickým názorům, nárokům a požadavkům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Které jsou ty populistické, mě tak napadá, že jsem dnes četl v médiích zejména o tom, že se vede debata mezi zbytkem vlády, odboráři a možná ministrem financí Kalouskem o tom, jestli pro příští rok se bude zvedat plat o 3,5 %, nebo o kolik, státním zaměstnancům.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Tak já tady ..., no, můžu říct jedno, prostě stát má dluh, který je enormní, stát ročně platí přes 50 miliard jenom dluhovou službu, to znamená úroky z poskytnutých úvěrů, to je ohromná částka, v době, kdy nám se dařilo, jsme dokázali se vypracovat na tak ohromnou částku a v době, kdy jsme privatizovali za stovky miliard, to znamená, stát měl dostatek příjmů i z jiných zdrojů. V této době my platíme tak ohromnou částku na, na dluhovou službu. To znamená říci, že dneska budeme zvyšovat mzdy v době, kdy máme tedy recesi, v době, kdy ještě k tomu, řekněme, jsme hospodařili tak a byl to stát, byla to vláda, která takto hospodařila, ta minulá, předminulá a všechny další, to je výsledek práce jejich, tak říci, že zvedneme o 3,5 %, já si myslím, že prostě na to nemáme a všimněte si, že dnešní svět je v recesi způsobené finanční krizí, jejíž příčinou bylo, řekněme, tištění peněz a, řekněme, určená virtuální realita, finanční realita nekrytá nějakou vyprodukovanou hodnotou a my chceme řešit tyto problémy tím, že si znova půjčíme, to znamená, zase to budou peníze, které nebudou ničím kryty a když nebudou spláceny, tak ten problém akorát prohloubíme. Podle mě je potřeba se zamyslet nad tím, do čeho chceme investovat a podle mě se musíme soustředit na to, že krize je i příležitost a investovat konečně do oblastí, jako je inovace, výzkum a hlavně vzdělání, protože to nám pomůže v rámci krize tu strukturu ekonomiky trochu přestavět na, na ekonomiku, která je postavená na jiné vzdělanostní a kvalifikační struktuře.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K tomu se možná ještě dostaneme, já připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a dnes je jejich hostem prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslav Míl. Pane prezidente Míle, ještě na skok zpátky k euru, podle vašeho názoru a teď vezměme v potaz veškeré ty jaksi postranní efekty, které má ta současná politická situace, to znamená předčasné volby, to znamená letní překlenovací vláda, a to znamená od, řekněme, poloviny podzimu nová vláda, kdy by měl být ten termín vstupu do eurozóny pro Českou republiku?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Tak realistický termín první je 1. leden 2013 a pak se můžeme bavit o tom, že to bude třeba leden 2014, ale je potřeba k tomu konat, je potřeba přijímat opatření, která povedou k naplnění, řekněme, racionálního a brzkého termínu, protože ve chvíli, kdy opětně řekneme: "Toto není cíl," tak se budeme bavit o termínu 2017, 18, 19, 20 a může se nám stát, že budeme nakonec jakoby jednou z posledních zemí a vždycky, vždycky ať už zástupci ČNB, nebo zástupci politických stran se shodli, že Česká republika by neměla při přijímání eura být v té poslední fázi, že není nutný být úplně první, ale určitě je lepší být v té první polovině. A my tu příležitost začínáme opětně míjet, tak jako spoustu jiných, a to je podle mě chyba.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak a teď zpátky k řešení hospodářské krize či recese, chceteli, vláda na základě výstupů, také na základě výstupů z Národní ekonomické rady vlády připravila protikrizová opatření, některá už zavedla do praxe, to byla ta exekutivní a některá legislativní čekají ve sněmovně, je ten balík podle vašeho názoru, pane prezidente Míle, dostatečný?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Myslím si, že je svým způsobem dostatečný, já je kritizovat nebudu už z toho důvodu, že my jsme tato opatření navrhovali někde, řeknu, září, říjen, listopad, prosinec loňského roku, byla tam dopracována i řada dalších a podle mě je to racionální přístup, protože v konečném důsledku, řekněme, vybřednutí z té krize je především za hranicemi České republiky, to znamená na oživení trhů v Evropské unii a celkově potom na tom, jak se podaří v podstatě vyčistit finanční sektor ve Spojených státech nebo ozdravit finanční sektor, to je podle mě klíčový parametr, a pokud se nám toto nepodaří, tedy, řeknu, celosvětově, tak pak pochopitelně ta recese bude probíhat podstatně déle, ale sama Česká republika, sama o sobě, pochopitelně toho moc nezachrání a já s těmi návrhy, které byly realizovány, v podstatě souhlasím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mezi, řekněme, nástroje, které se snaží oživit trhy, beze sporu patří šrotovné zavedené minimálně, minimálně, jsem rád, že jsem vás pobavil, pane Míle, zavedené v Německu, zavedené na Slovensku, na Slovensku už peníze vyhrazené na šrotovné došlo, tak ta otázka zní, mělo by být v Česku zavedeno šrotovné na automobily?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Myslím si, že daleko víc podnikatelům pomůže to, co se realizovalo, to znamená vratka DPH, řekněme, zrychlení odpisů, zrušení 19 % na nová auta a tak dále, to byly věci, které jsou podstatně, řeknu, racionálnější. Co se týče šrotovného, já už jsem se k tomu vyjádřil několikrát, já rozumím té krizi v automobilovém průmyslu, kdy je pokles o 40 %, to je prostě ohromná rána, ale na druhou stranu šrotovné jenom z titulu toho, že jaksi začnu vyměňovat auta, tak jak je koncipováno a připravováno a navrhováno, samo o sobě nemá smysl. Mělo by smysl ve chvíli, kdyby se řeklo: "Fajn, je tady krize, pojďme využít příležitosti a pojďme z ekologických důvodů, dejme tomu, a bezpečnostních důvodů nahrazovat ty auta, která na silnici nemají co dělat, to znamená ty, která nemají ABS, nemají aribagy, nemají katalyzátor a podobně."

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak automobilky říkají, že toto je jeden z důvodů.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Bohužel, ale já bych řekl a v tom se možná budu lišit od názoru těch, kteří takto připravili tento návrh, tento návrh se netýká aut, aby bylo explicitně řečeno aut vyrobených před rokem 1993, kdyby tomu tak bylo, tak pochopitelně potom je to o ekologii a pak se bavíme o něčem trošičku jiném. Ale jinak si zase uvědomme, že i ten výnos DPH, který teďka bude, je krátkodobý, protože pochopitelně vypadne v budoucnu. Našich automobilek se podle mě šrotovné v České republice nijak výrazně nedotkne, to je koneckonců také spočítáno a dřív, či později vliv šrotovného vyprchá, to znamená, dělejme spíš opatření, které pomohou, která pomohou tomu, abychom měli zdravější ekonomiku za ten rok, dva, tři, čtyři a snažme se eliminovat populistické kroky a já bohužel jsem svědkem spíš těch populistických návrhů, ten jeden z posledních zateplování budov a argumenty, jak se to bude realizovat, to mě muselo prostě docela rozesmát. To vám řeknu upřímně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je populistický návrh, celý ten plán, který teď rozjel Státní fond životního prostředí a ministerstvo životního prostředí?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Mně, mně na tom návrhu vadí jedno jediné, a to zcela zásadně, pan ministr životního prostředí řekl, že tyto peníze máme zadarmo, že nám přišly odněkud z Japonska, to není pravda, tyto peníze jsme získali proto, že české firmy investovaly desítky miliard do snížení emisí, to nebyl nikdo jiný a tyto peníze byly odpočátku slibovány, že se vrátí do průmyslu, do výzkumu, do vývoje, na nové technologie, a to se nestalo. V naprosté tichosti se připravil program, do kterého se nasype nějakých 20, 25 miliard na zateplování, já souhlasím s tím, že nakonec to zateplování je, řekněme, ještě lepší přístup, než kdyby ty peníze zmizely v nějaký prostě státní žumpě na bůhvíjaké pseudopodpory, ale to nejsou peníze zadarmo, to prostě první aspekt a druhý, proč jsme to opětně nevyužili k tomu, že začneme budovat, řekněme, a investovat peníze do nových technologií spořících a šetřících životní prostředí, proč jsme nevyužili aspoň 5, 10 miliard na podporu výzkumu, vývoje, technických aplikací, třeba i v tom automobilovém průmyslu na jiné motory, na nový vývoj, na nové technologie. My jsme se rozhodli jít tímto krokem a poslední věc, která mi na tom velice vadí, já bych očekával, že jestliže vím, že přijde 25 miliard, že tento program připravím a oznámím minimálně s ročním, neli, neli dvouletým předstihem tak, aby se na něj všichni mohli připravit, aby nebyla způsobena takováto panika a nedělalo to spíš dojem, že to je prostě PR akce jednotlivců či, či vlády. Tohle je 25 miliard, to není málo peněz, které, o jejichž přínos do této země se skutečně zasloužily firmy, které investovaly do, do technologií zlepšující životní prostředí a snižování emise, emisí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Rozumím tomu správně, že z vašeho pohledu a tak, jak vidíte logiku celé věci vzhledem k tomu, že tyto firmy investovaly tyto peníze do zlepšování těchto zařízení, tak by měly být také příjemci těch peněz za ten prodej, který byl realizován s Japonskem?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Měly by být, měly být zpátky investovány do průmyslu, protože tuto zem živí průmysl a řekněme klidně do průmyslu, který spoří nebo vyvíjí nové technologie zlepšující životní prostředí, to je v souladu s logikou, o které se léta mluvilo, ale nakonec se tak nestalo a v naprosté tichosti se připravil program, který se dneska připravil. Já znova opakuju, aby to nevypadalo, že to jenom kritizuji, určitě je to lepší program než spousta jiných, které by mohly být připraveny, od nákupu, řeknu, teď si vymyslím, nějakých vojenských technologií, popřípadě toho, že by se ty peníze vzaly a přidaly se na platy úředníků státní správy, anebo na odměny poslancům, jo, teď jsem to řekl ve velké nadsázce, ale z tohoto hlediska ty peníze jsou ještě racionálně využity, protože dají práci malým, středním firmám na zateplování budov a podobně, ale to, že je to děláno takto jakoby, ne jakoby, ale reálně narychlo, způsobem, který prostě je nepřipravený, který není komunikován dopředu, kde, kde prostě je nakonec spíš vytvořena panika než nějaký systémový přístup, to mě osobně vede k tomu, že je to taková ad hoc hurá akce než, než promyšlená činnost.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslav Míl. Vy jste na začátku dnešního rozhovoru, pane prezidente Míle, říkal, že není možno právě v probíhající hospodářské krizi neustále vydávat další a další peníze ze státní kasy. Když jsem na začátku citoval ty údaje, jaké nás čekají možná schodky státního rozpočtu, to znamená, řekněme, v rozpětí od 150 do 200 i výše miliard pro letošní či příští rok, jaký schodek by byl únosný podle vás či podle expertů Svazu průmyslu a dopravy?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Záleží na tom, jak ten schodek je postaven a co je jakoby základem toho schodku, jestli opětně ty peníze projíme, anebo jsou to peníze použitý do zlepšení dopravní infrastruktury, jestli jsou skutečně použity na, na to, abychom tady měli prostě jinou ekonomiku a investovali skutečně do výzkumu, do vzdělávání, do inovací. Pokud je to do těchto oblastí, tak si i umím představit, že těch 100 až 150 miliard je, řekněme, pro příští rok, a to bych chtěl zdůraznit, jenom pro příští rok možná průchozí, ale na rovinu řečeno, je potřeba, aby byl schválen a připraven plán, který bude hovořit o tom, jak se v podstatě všechny tyto dluhy zaplatí, to znamená, není možno si říct teďka: "Fajn, chlapci, tak 150 miliard letos a 150 příští rok a možná 150 v roce 2011," kdo to všechno bude platit. Vždyť ty dluhy se musí platit, není pravdou, že se neplatí, stačí se podívat na Maďarsko, to znamená, vždyť my i dneska platíme za to, že jsme žili, jakoby ne možná Česká republika, ale svět, že žil na dluh a dneska v podstatě přišel účet. To je realita tohoto prostě žití na dluh.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No, podle všeho to ale, pane prezidente Míle, vypadá, pokud by například klapla ta prognóza Mezinárodního měnového fondu o tom, že ekonomika poklesne o 3,5 %, to znamená, že nastane výrazný výpadek na straně příjmů státního rozpočtu mimo jiné, tak to vypadá, že schodek rozpočtu, státního rozpočtu se bude šplhat přes 200 miliard korun.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Pak je potřeba šetřit. Je mi, je mi velice líto, ale ve chvíli, kdy, já jsem řídil několik firem a ve chvíli, kdy prostě se neplnil plán nejen zisku, ale firma se dostávala do velkých ekonomických problémů, tak první, co se udělalo, se sáhlo na odměny TOP managementu, včetně mých, když jsem byl ve funkci generálního ředitele, prostě tak to je a pak jsem a když sáhnete na odměny TOP managementu, můžete se bavit o tom, že pochopitelně i další stupně řízení nebudou mít buď odměny, nebo prostě se zastaví nárůsty mezd, já bych očekával ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď asi, teď asi nemluvíte, pane prezidente, o platech členů vlády.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Já si osobně myslím, že je potřeba začít šetřit odshora a je potřeba začít šetřit na všech úrovních a investovat skutečně, když už, do věcí, které nevytváří další nerovnost a které zajistí prosperitu této země do budoucna, a to, aby ta země byla připravená do budoucna ustát v konkurenceschopném světě. To ..., o ničem jiným to není, vždyť takhle byste fungoval vy doma, ve chvíli, kdy prostě zjistíte, že nemáte ty příjmy, co máte, tak začnete škrtat věci zbytné a začnete prostě reálně šetřit, ale určitě se nerozhodnete se zadlužit dál a jet na dovolenou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ta moje otázka, už poslední v těchto Dvaceti minutách Radiožurnálu, směřuje k tomu, že ve chvíli, kdy stínový ministr financí mluví o 200 miliardách, ve chvíli, kdy jsou tady takové prognózy, jako je teď na stole, byť například prognóza České národní banky směřuje k poklesu mezi jedním až 2 % HDP, tak co by podle vašeho názoru udělal s naší ekonomikou a vůbec se schopností splácet dluhy a tak dále schodek nad 200 miliard korun?

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Jednorázově se dá přežít všechno, pokud v roce 2010 prostě nebudete tento schodek opakovat, ale bohužel ty návrhy, které některé jsou předkládány některými politiky, vedou k tomu, že tento, tento schodek by se stal schodkem běžným a že bychom si na něj velice rychle zvykli a my jsme si zvykli žít, upřímně řečeno, na dluh v době, kdy jsme měli růst HDP nějakých 5, 6, 7 %, což je naprosto nemyslitelná chyba a dneska na ni doplácíme, protože z těch 150 miliard je 60 miliard dluhová služba, takže jsme mohli být v klidu na 90 miliardách, bohužel z tohoto hlediska my jsme opětně minuli jako v řadě jiných případů příležitost a Česká republika tím, jak se, řekněme, ta politická reprezentace nezodpovědně chovala v minulých týdnech a měsících, je v situaci, kdy pochopitelně její image a schopnost získávání peněz je v podstatě jiné pozici než, než před pádem vlády uprostřed předsednictví, my jsme celé Evropě dali najevo, že nás celá Evropa nezajímá, těch 26 dalších zemí, že je nám v podstatě úplně volných a jejich názory, jejich problémy se nás prostě netýkají, proč ony dneska by měly souhlasit s tím, že se do České republiky umístí technologická platforma Galileo, popřípadě bude snazší čerpání strukturálních fondů z EU, popřípadě severojižní propojení dopravní půjde přes Českou republiku a ne přes Slovensko a tak dále a tak dále, a je to i o risk, risk analýzách příslušných bankovních institucí a dalších institucí, my jsme byli okamžitě zařazeni mezi země, jako je Maďarsko s ohromným, s ohromným, s ohromnými hospodářskými problémy, to znamená, v ten moment všechny peníze, které získáváte, jsou v podstatě dražší a jestli někdo argumentuje, že to není tak hrozné a že to je možná jenom nějakých 0,2 procentního bodu, i to je hodně peněz a myslím si, že je potřeba se začít trošku chovat, řeknu, zodpovědně a být lepším partnerem a nemyslet si, že někdo jiný to bude platit, ty dluhy a ne my, protože nikdo jiný než my tady v této zemi není.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky Jaroslav Míl, děkuji za váš čas, pane Míle a na shledanou.

Jaroslav MÍL, prezident Svazu průmyslu a dopravy České republiky:
Hezké odpoledne a na shledanou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.