Jana Klusáková

Během normalizace byla Jana Klusáková takříkajíc „na indexu“, její hlas už nemohl jako dřív zaznívat v rozhlase. Přesto se živila – pro mnohé paradoxně – překládáním z ruského jazyka. Její vztah k ruštině se totiž nikdy nezměnil.

„Ruština za nic nemohla,“ vzpomíná Jana Klusáková na dobu, která jí coby režimu nepohodlné ženě nedávala mnoho příležitostí. Zdůrazňuje, že v Česku tolik rozšířená nechuť k ruštině jako k symbolu utlačující bolševické moci se jí vyhnula. „Ruská kultura byla a je veliká,“ vyznává se moderátorka se ze své lásky. „A naštěstí i velká zůstala.“

Její vztah k Rusku a ruštině ji přivedl až k tomu, že se krátce po 17. listopadu 1989 při cestě prezidenta Václava Havla do Moskvy stala jeho oficiální tlumočnicí. „S Václavem Havlem jsme se znali už z doby předlistopadové, do ruštiny jsem přeložila jeho hru Asanace. Nic jsem za ten překlad nechtěla, proto mi krátce po listopadu Václav Havel cestu do Moskvy nabídl jako splátku za překlad Asanace,“ vzpomíná Jana Klusáková.

Jana Klusáková|foto: Alžběta Švarcová

Michail Gorbačov – právě za ním totiž Václav Havel na své cestě do Moskvy mířil – k československému prezidentovi zprvu choval relativní nedůvěru. Jakým způsobem se oběma prezidentům k sobě podařilo najít cestu? Také to zaznělo v úterním Dopoledním Radiožurnálu.

Tomáše Pancíře však během vysílání zajímalo například to, jak Jana Klusáková vnímá současné Rusko. Odpovědi Jany Klusákové si poslechněte v záznamu celého rozhovoru.

Záznam celého rozhovoru s Janou Klusákovou a dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.