Jan Zahradil, europoslanec

Česká republika hraje důležitou roli na právě začínajícím summitu Evropské unie v Bruselu. Nejvyšší představitelé Unie budou rozhodovat o výjimce, kterou žádá prezident Václav Klaus. Ten se obává listiny základních práv Evropské unie. Podle Klause by v budoucnu mohly být obcházeny takzvané Benešovy dekrety a sudetští Němci by mohli žádat majetek v Česku. Bez výjimky Klaus Lisabonskou smlouvu patrně nepodepíše. Jak moc jsme pro Unii důležití, jaké jsou šance, že nám partneři v Evropě vyjdou vstříc? Budeme se ptát. Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je europoslanec ODS, místopředseda Evropské reformní a konzervativní skupiny v Evropském parlamentu Jan Zahradil. Dobrý den, vítejte u nás.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Dobrý podvečer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy sám jste řekl, že důsledky přijetí listiny základních práv EU jsou jen těžko předvídatelné a že charta je jakési kukaččí vejce a nikdo neví, co se z něj může vylíhnout. To tedy znamená, že zastáváte úplně stejný postoj, jako pan prezident?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Myslím, že ta charta je opravdu taková neprozkoumaná půda. Mnozí se mnou souhlasit nebudou. Zaznívá názor, že ta charta se nevztahuje na národní legislativu, že skutečně podle ní mohou být vykládány pouze evropské předpisy, ale nikdo to nikdy ještě v praxi nevyzkoušel, takže opravdu je možné, a já to netvrdím nijak autoritativně, ale je možné, že pomocí té charty by mohlo dojít k prolomení určitých součástí národních právních řádů, nejenom tedy v České republice, ale i v jiných státech.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tedy prolomení Benešových dekretů, jak říká pan prezident.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Možná, že ano. Pro spravedlnost je nutno říci, že konkrétně v případě Benešových dekretů česká vláda si vyjednala určitou ochranu v deklaraci nebo v protokolu, který je připojen k jednomu ze zasedání Evropské rady. Ale to nemá tu právní sílu, jako kdyby to bylo součástí přímo té smlouvy. Takže, pokud můžeme vyjednat nějakou silnější právní záruku, tak já myslím, že na to není nic špatného.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Mluvčí sudetských Němců Ben Posselt v rozhovoru pro Lidové noviny ale upozornil, že v Lisabonské smlouvě se jasně píše, že zákony týkající se majetku, jsou výlučně záležitostí členských zemí a nikoliv Evropské unie. Samotná charta lidských práv nevytváří žádné nové kompetence, řekl v rozhovoru pro Lidové noviny. Takže z tohoto pohledu by se zdálo, že je všechno v pořádku. Proč tedy jsou tady takové obavy, ať už vaše, pana prezidenta?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Ale já tak zase ty obavy nemám až tak dramatické, ale říkám znovu, pokud můžeme, a je to tedy za 5 minut 12, to je pravda, získat ještě nějakou vyšší právní záruku, než do této chvíle máme, tak já vůbec nejsem proti. A myslím, že ta partie je rozehraná docela dobře a že ještě něco můžeme na poslední chvíli získat, takže proč ne.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To je otázka protože podle agentur měli přesvědčovat zástupci sudetských Němců kancléřku Angelu Merkelovou, aby na tu českou podmínku, na tom summitu nepřistupovala. Bude podle vás Angela Merkelová tím člověkem, který bude blokovat ten Klausův dodatek?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
No, to uvidíme. Já myslím, že paní Merkelová je osoba rozumná a že takovým tlakům by podlehnout neměla. Nicméně je těžko říct. Má v koalici stranu CSU, která je tradičním politickým patronem sudetských Němců. Ale pokud sudetští Němci sami vznáší tento požadavek, tak tím jakoby naznačovali, že přece jenom na těch obavách by mohlo něco být. Protože jinak by se přece tak nebili za to, aby ta naše výjimka neplatila, nebo aby nevstoupila v platnost.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tak oni to nejsou jenom sudetští Němci, také Maďaři mají problém s tímto dodatkem. Maďarský ministr zahraničí řekl, že pokud bude v dokumentu zmínka o Benešových dekretech, tak budou proti. Ono ale zdá se, že ten dodatek by měl vypadat čárka Česká republika. Jak by to tam mělo být napsáno? To znamená, že maďarská obava je zbytečná?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Tak ještě k těm Maďarům. Já myslím, že to je totéž. Tady se ukazuje, že opravdu ve střední Evropě se nějaká ta idyla jednotného středoevropského prostoru vytrácí a ukazuje se, jakým způsobem tady ty archetypy národního chování stály proti sobě a že jsou historicky podmíněné. Čili to, že Maďaři, Rakušané a část Němců stojí v této při na jiné straně barikády, než Česká republika, potažmo Slovensko, je jasné. Pokud jde ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale Rakušané docela potichu, teda ...

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Tak slyšeli jsme také nějaké výroky nebo náznaky od vládních činitelů nebo spíše úředníků. Pravda, není to tak dramatické. V každém případě, pokud bychom získali, a to je, jak jste řekla tu formulaci nebo naznačila, že by to tak mohlo vypadat. Pokud bychom touto formou získali obecnou výjimku z té charty, tak by to možná bylo ještě lepší než nějaká konkrétní výjimka jenom na tu poválečnou, jak říkáme, denacifikační legislativu, protože pak bychom si skutečně ošetřili, že stejně jako pro Poláky a pro Brity ta charta vlastně nepředstavuje žádné nebezpečí prolomení do českého právního řádu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže to slovo Benešovy dekrety, nebo něco takového, by tam vůbec nemuselo být vpisováno?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Může to tam být, nemusí to tam být. Pokud to pro někoho bude nepřijatelné, tak se to dá vyřešit elegantně tou cestou, kterou jste tady citovala.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Když tak slyšíme názory Maďarů, sudetských Němců a tak dále. Jsou to názory, které míří vlastně jakoby dovnitř, to znamená do Maďarska, do Bavorska, že to nemá jakoby vliv potom na to samotné jednání v Bruselu, že si myslíte, že tam všichni pragmaticky si řeknou, pokud tam ta výjimka nebude pro Václava Klause, Václav Klaus těžko podepíše a my evropští představitelé máme zájem na tom, aby ta Lisabonská smlouva začala platit, takže nakonec mu vyjdou vstříc?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
No, to právě nikdo neví, do jaké míry tady převáží ty národní zájmy a do jaké míry tady převáží naopak touha mít Lisabonskou smlouvu schválenou nebo ratifikovanou.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale vy přece znáte to prostředí Bruselu. Takže vy si dovedete představit, co tam v tuto chvíli převažuje.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Tak já nemohu odhadnout, jestli například maďarský ministr zahraničí se takzvaně zašprajcne a zavetuje to. Pokud jde o třeba zmiňovanou paní Merkelovou, tak tam bych si troufnul tipnout, že ta udělá všechno pro to, aby se Lisabonská smlouva schválila, respektive ratifikovala.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ono se zdálo, že Slováci budou s námi držet partu a budou také požadovat podobnou výjimku. Teď se ale zdá, že Robert Fico z toho couvá. Čím si to vysvětlujete?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Já jsem slyšel takovou neověřenou zprávu, nebo spíše drb, řekněme, že pan Fico připravuje svojí stranu na vstup do socialistické internacionály a že tam by možná v případě, že by Slovensko stálo příliš tvrdě na svých požadavcích, mohlo dojít k jistým komplikacím třeba ze strany Německa a nebo jiných států. Takže možná to je ten důvod. Ale říkám, to jsou pouhé spekulace.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To říká europoslanec Jan Zahradil z ODS ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. Vy jste za Českou republiku vyjednával o Lisabonské smlouvě. Proč jste se už tehdy neozval proti té listině základních práv Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Říkám znovu, už jsem to řekl na začátku, že vláda, a to bylo vládní zadání, které jsem plnil, měla v úmyslu vyjednat právní záruku, a také ji vyjednala. Nicméně je to záruka nižší právní síly. Není to přímo součást smlouvy, je to součást protokolu. Nebo jakési deklarace. A ten důvod je prostý. Vláda tenkrát měla jinou prioritu. Vláda se chtěla soustředit, a také se soustředila na pokus o změnu hlasovacího systému v Evropské radě, protože to jsme považovali tehdy za důležitější. Tehdy jsme, jak si možná ještě někdo pamatuje, zůstali sami s Poláky. A byla to snaha tam zavést jiný hlasovací systém, který by nebyl tak nevýhodný pro Českou republiku. To se bohužel nepovedlo, tam jsme to opravdu prohráli a když už se soustředíte na jednu věc, tak nemůžete potom rozehrát ještě něco dalšího.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže toto vám trochu uteklo.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Tak neuteklo to tak úplně, jak říkám znovu, je tam určitá vládní záruka, nebo vládní požadavek, který byl zohledněn v té deklaraci, nebo v protokolu k Lisabonské smlouvě. Později bylo v závěrech Evropské rady. Ale pokud můžeme získat teď ještě silnější právní záruku, tak je to jenom dobře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale ona přece ta listina je známa od nějakého roku 2000. Takže potom, když se Češi ozvou v říjnu 2009, víte, tak jestli nejsme trochu v té Evropě za kašpary?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Ale já myslím, že ani ne. Alespoň mám pocit, že jsme to, nebo pan prezident to rozehrál na docela vysoké úrovni. Je to vysoká hra, to je pravda, ale právě proto se tady dá ještě něco uhrát.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ono právě panu prezidentovi je nejvíc vyčítáno, že s tímto svým konkrétním požadavkem přichází až teď. Vy už jste to slyšel od něj někdy dřív? Protože jeho spolupracovníci naopak argumentují a říkají, to není pravda, že Václav Klaus s tím přichází až v říjnu 2009, to je věc, která je známa už delší dobu. Tak kdy vy jste to od něj poprvé slyšel?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
No, to nevím, já vím, že pan Jakl podobné poznámky trousí. Já jsem to od Václava Klause takto formulováno neslyšel nikdy, ale je to možná tím, že už nejsem jeho blízkým spolupracovníkem a v každém případě je to tak, že ty motivy, proč to vznesl zrovna teď na poslední chvíli, tak mohou být různé. Já o nich nechci spekulovat, ale v každém případě, pokud se nám podaří dosáhnout z jakýchkoliv důvodů ještě nějakou silnější právní záruku, tak znovu říkám, je to jenom dobře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pokud bud tedy splněna tato podmínka, Lisabonskou smlouvu v úterý posvětí Ústavní soud. Co očekáváte od pana prezidenta, že hned příští týden by mohl Lisabonskou smlouvou podepsat?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
To já opravdu nevím, to jsou otázky, na které mohu tady rozvinout ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Mě zajímá, co vy jako europoslanec ODS očekáváte v tu chvíli. Tak jestli si myslíte, že potom už mu nic nebrání v tom, aby vzal tužku, podepsal ji a byl by pokoj.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Teoreticky to podepsat může v momentě, kdy bude vynesen verdikt toho Ústavního soudu a kdy se zohlední ta jeho námitka, kdy tedy dojde k té výjimce. Tak podle mého názoru v té chvíli teoreticky by podepsal mohl. Jestli to opravdu učiní, to ví jenom on sám.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Vy se dovedete představit i variantu, že by to nikdy nepodepsal, přesto, že by byla splněna jeho podmínka i Ústavní soud by řekl, že to je všechno v pořádku, že by i nadále Václav Klaus to brzdil?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Politika vyžaduje někdy vysokou míru představivosti.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
A vy ji máte i v tomto případě, si to dovedete představit, že Václav Klaus si to ještě bude chvilku užívat?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Já si v politice poté, po těch letech v ní strávených, dovedu představit téměř cokoliv.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Kdybyste si dneska měl tipnout. Bude od 1. ledna platit Lisabonská smlouva?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
No, řekl bych, že spíše ano. Ale není to v tuhle chvíli vůbec jisté.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
I dnes nám posíláte své mailové dotazy na dvaceminut@rozhlas.cz. Pan Vladimír se ptá:"Je podle vás možné nějaká forma usmíření Čechů se sudetskými Němci?"

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
To určitě ano. Myslím, že česká strana se poctivě pokoušel o to usmíření už od poloviny 90. let a koneckonců máme českoněmeckou deklaraci. Bohužel ty odpovědi z druhé strany, a tady bych nechtěl vypadat neobjektivně, ale opravdu to musím říci, ty odpovědi z druhé strany prostě nepřišli a někteří představitelé těch sudetoněmeckých kruhů zbytečně přilévají oleje do ohně, zbytečně extendují tu náladu, a to, že de facto jsme nikdy neslyšeli od nich jasné slovo v tom směru, že by se opravdu vzdali těch majetkových a právních požadavků, to tu situaci vůbec neusnadňuje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ano, sudetští Němci nadále požadují Benešových dekretů. Jsem četla rozhovor s Berndem Posseltem v Lidových novinách a on tam říká, že si dovede představit, že tedy zrušení Benešových dekretů a že by to mělo být formou, která by vůbec nemusela znamenat nějakou další majetkovou křivdu nebo vracení majetku. Může podle vás pan Posselt zaručit, že by žádný sudetský Němec nežádal zpět majetek?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Ale tak nic takového zaručit nemůže samozřejmě. Protože on jako ty lidi taky na provázku. A hlavně on tam řekl ještě něco dalšího. On tam hovořil o jakýchsi certifikátech, nebo nějakých majetkových bonusech nebo finančních bonusech. Takže, když se řekne A, musí se říci i B. To, že by třeba nebyla požadována naturální restituce těch objektů ve fyzické podobě jejich, tak to ještě neznamená, že by se tam neobjevila nějaká možnost žádat o nějaké majetkové, pardon, finanční kompenzace. A to si myslím, že je stejně nepřijatelné. Takže je to taková divná hra. Je to pro mě nepochopitelné a opravdu to není česká strany, kdo tyhle věci opakovaně otevírá a rozehrává a pokud tedy to dostoupilo takového stupně, že jsme nuceni žádat o nějakou silnější právní ochranu proti těm případným požadavkům, tak si za to mohou sudetští Němci v této věci opravdu sami.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Tedy Benešovy dekrety nerušit za žádnou cenu?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
No, tak to v žádném případě. Já myslím, že to snad na české politické scéně s výjimkou možná některých okrajových nebo malých politických stran, takových těch, jak říkáme "eurohujerů", snad o tom nikdo zvlášť nepřemýšlí.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jan Zahradil je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Kdo bude takzvaných prezidentem Evropské unie, a jaké budou jeho pravomovce? Budeme se ptát. Právě ona Lisabonská smlouva předpokládá zřízení postů v uvozovkách "prezidenta Evropské unie", já si myslím, že se to tak dá nazývat, že to v podstatě to, nebo vy byste to nazval jinak, bude to prezident Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Je to, já z toho mám trochu legraci. Je to předseda Evropské rady, což je funkce, která už existuje v tuhle chvíli a jediný rozdíl je, že v tuto chvíli jí vždycky v tom rotačním systému zastává někdo jenom půl roku a tento takzvaný prezident to bude mít na 2,5 roku. Ale ta kompetence de facto zůstává stejná, nebo model toho, že ten člověk bude řídit Evropskou radu, to zůstává stejné ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nicméně bude to docela vysoká funkce?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Bude to vysoká funkce. Na druhou stranu to má oproti té stávající situaci jednu nevýhodu. Když to má někdo dělat 2,5 roku, tak samozřejmě to nemůže být žádný stávající aktivní předseda vlády nebo prezident. To prostě není možné dělat takhle dva joby vedle sebe. To se tak zvládne na ten půl rok, kdy třeba Mirek Topolánek byl předsedou vlády své země a zároveň předsedou Evropské rady, tak toho půl roku se to stihnout dá. Ale že by to někdo dělal 2,5 roku, tak to nejde. Čili je jasné, že ten člověk už bude, řekněme, ne tak úplně tím aktivním činným politikem, což je třeba případ zmiňovaného teď velmi Tonyho Blaira a je otázka, jakou mezinárodní prestiž takový člověk může Evropské unii získat, když už to nebude ten aktivní premiér nebo prezident.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Právě vy jste zmínil to jméno Tony Blair. Byl by to dobrý prezident Evropské unie?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Možná ano. To by s vidělo ve chvíli, kdy by to začal dělat. Protože ta funkce navíc ještě má takovou další zvláštnost, a to je, že má poměrně nejasně definované kompetence. Čili, ono se to bude všechno vlastně vytvářet za chodu a jak si to nastaví ti představitelé jednotlivých národních států, kteří tvoří tu Evropskou radu s tímhle tím takzvaným prezidentem od samého začátku, jak si ty kompetence rozdělí, a jak tam bude fungovat ta osobní chemie mezi nimi, tak, tak to prostě bude. Tak to bude fungovat nebo to naopak nebude fungovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže co si máme pod tím představit my normální lidi? To znamená, že bychom měli našeho prezidenta Václava Klause, potom ještě nějakého v Bruselu, který by třeba za nás jezdil jednat do Ameriky o radaru, nebo jak by to vypadalo? To nikdo neví dneska?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Ne, je to tak, že v tuhle chvíli už tady je předseda Evropské komise, to je jeden orgán Evropské unie, který možná má taky trochu strach, jestli mu ten evropský prezident trochu nebude vrabčit v revíru a ukrádat mu z jeho pravomocí. Pak tady teda budeme mít možná toho takzvaného prezidenta, což je předseda Evropské rady. Já myslím, že ta jeho funkce zase není až tak významná ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Není jich trochu už moc?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Je jich moc, je jich moc. Já bych se bez evropského prezidenta klidně obešel, je to jeden z důvodů, proč tu Lisabonskou smlouvu zrovna příliš nemiluji. Protože to zbytečně komplikuje podle mě celý ten model evropské architektury a toho institucionálního uspořádání. Ale pokud Lisabonská smlouva bude platit, tak tady toho prezidenta mít budeme. Myslím si, že by to spíš být takový ten, jak se říká, konsensus bilder, člověk, který umí dosáhnout shody mezi premiéry, prezidenty všech 27 států. Pak tu shodu nějak tlumočit na mezinárodním fóru. Ale aby si hráli na nějakého opravdového prezidenta, to myslím, že takhle to ani nebylo postaveno ani míněno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Řekli jsme to jméno Tony Blair. Koho dalšího byste si uměl představit, nebo raději byste si představil v té pozici, než Tonyho Blaira,

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Létá vzduchem už spousta jmen dneska. Já neřeknu konkrétní jméno, ale řeknu ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To je škoda.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Řeknu, jaká kritéria by ten člověk měl splňovat, aby to pro Českou republiku, aby Česká republika nebo česká vláda mohla uvažovat o jeh případné podpoře. Měl by být asi spíš z malé, nebo středně velké členské země, aby lépe chápal potřeby takových zemí, jako je Česká republika, měl by být z takové země, se kterou nemáme historicky žádnou zátěž a žádné konflikty, takže, když se vrátíme k těm Benešovým dekretům, asi by to neměl být ani Němec, ani Maďar, ani Rakušan a měl by to být někdo, kdo řekněme, má pochopení i pro ty nové členské země, za tou bývalou železnou oponou. Když se tady zmiňovalo jméno třeba stávajícího holandského nebo nizozemského premiéra, to je jméno, které, jak se říká, si klidně dovedu představit.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nebo, kdyby to byl nějaký Čech, tak to by asi bylo z toho vašeho hodnocení nejlepší?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
To bychom asi v tuto chvíli neprosadili.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Takže to je podle vás vyloučeno i třeba do budoucna, že by to jednou mohl taky být, post dělat Čech?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Vyloučeno to určitě není, to určitě není. Ale v tuhle chvíli to je podle mě velmi neaktuální.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jan Zahradil to říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu. A proč už nemá být Vladimír Špidla českým eurokomisařem? I na to se zeptáme. Nejpozději do dvou týdnů chce mít naše vláda jasno o kandidátovi na post eurokomisaře. Vy jste o současném eurokomisaři, sociálním demokratovi Vladimíru Špidlovi na svém blogu napsal, a teď budu citovat: "...schválíli a navrhneli česká vláda Vladimíra Špidlu, jako oficiálního českého kandidáta na eurokomisaře, bude to důkaz, že se chováme přesně tak, jak se od středně malé země v Evropské unii čeká. Tedy, raději nevyčnívat, neprovokovat, plout s proudem a držet pusu." To je Vladimír Špidla tak špatný?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Pan Špidla je asi hodný a slušný člověk. Ale já jsem tam v tom blogu, když už z toho citujete, tak já jsem tam trochu opisoval z článku v časopisu The Economic, kde mu vystavili trochu nelichotivé vysvědčení. A já myslím, že takový časopis, jako Economic nemá důvod mydlit panu Špidlovi schody bez důvodu. Tam ho nazvali člověkem slušným, leč neefektivním a řekli, že v kategorii evropských komisařů, které tam rozdělil do různých kategorií, patří do kategorie ade de points mens, tedy ostatní zklamání. Čili, zřejmě příliš nepřesvědčil a já se k tomu hodnocení připojuji.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Nicméně sociální demokraté, například jejich europoslanec Jiří Havel zase uvedl, že i šéf komise Barroso mu v osobním rozhovoru řekl, že opětovné navržení Špidly by pro něj bylo dobrou zprávou, prý potřebuje komisaře se zkušeností, a to, že zkušenosti Vladimír Špidla, coby eurokomisař má, to se asi popřít nedá.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
To se určitě popřít nedá a já se ani panu Barrosovi nedivím v tomto případě. Já jsem také v tom blogu napsal, že pro pana Barrosa je pan Špidla možná ideální eurokomisař, nebo ideální kolega. On žádné velké ambice nemá, on panu Barrosovi nepřeroste přes hlavu, nebude se ho snažit zastínit. Čili pro něj je to možná ideální kandidát. Druhá otázka je, jestli je to také ideální kandidát pro Českou republiku, a to nemusí být totéž.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Ale prý má šanci stát se místopředsedou komise, alespoň o tom mluví sociální demokraté. Je to pravda a nebo jsou to pohádky z Lidového domu?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
To nevím, já jsem to slyšel jenom od sociálních demokratů, od nikoho jiného. Možná mají nějaké své speciální zdroje. Já je tady nechci teď napadat nebo říkat, že fabulují, že si vymýšlejí, ale já jsem to tedy od nikoho jiného než od ČSSD neslyšel.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Jaké vidíte šance pro kandidáta ODS Alexandra Vondru?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
To bude záležet na vládě. V každém případě by asi nebylo dobré, kdyby tam došlo k nějakému bojovému hlasování a jeden nebo druhý kandidát prohrál nebo vyhrál o jeden nebo o dva hlasy. Takže, pokud bude situace patová, pokud to bude fifty fifty, nebo se to nějak zasekne, tak asi bude zapotřebí hledat nějaké další jméno.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Dovedete si představit, že by třeba vláda nevybrala ani jednoho z těch kandidátů, které je, kterého navrhují politické strany? Já jenom dodám, že každá vlastně politická strana navrhla nějaké jméno. Že by vybrali někoho úplně jiného?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
To je klidně možné ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Bylo by to rozumné?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Tak vláda je za to zodpovědná, koneckonců ...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
To ano, to nepochybně, ale přece jenom je to úřednická vláda. Bylo by podle vás správné, aby úřednická vláda si vybrala svého člověka bez ohledu na to, co navrhly politické strany?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Pokud se politické strany nedohodnou, a teď to vypadá, že se spíš nedohodnou, protože opravdu každá vytáhla svého kandidáta jako králíka z klobouku, tak té vládě podle mě nezbyde nic jiného, než jednat o své vlastní zodpovědnosti. Možná, že ten člověk bude mít pak v tom Bruselu trochu slabší pozici, protože se bude vědět, že ho nominovala nepolitická dočasná vláda. Ale i tak jsem přesvědčen, že ta vláda je dostatečně rozumná na to, by vybrala člověka kompetentního. Že to nebude někdo, kdo tam má být jen tak uklizen. Čili, je to možný scénář. Ano, myslím, že je to jedna z možností, jak se to odehraje.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Pojďme ještě rychle k vaší straně, k Občanské demokratické straně, protože vy budete mít v listopadu kongres a ten je sice plánovaný jako nevolební, ale už se ozývají hlasy, že byste měli převolit své vedení. Takže, jste pro?

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Nejsem pro a nerozumím těm hlasům, nerozumím té nervozitě. My jsme přece ne z vlastní vůle odešli z vlády, ta vláda byla svržena takovým poměrně podlým způsobem a poškodilo to Českou republiku, následně jsme vyhráli evropské volby a já nevidím důvod, proč by to stávající vedení nemělo dovést ODS k těm novým parlamentním volbám v květnu nebo v červnu příštího roku. Takže se mnou, jako s tím, kdo by podporoval přeměnu toho kongresu na volební, se v žádném případě počítat nemůže. Já naopak udělám všechno pro to, aby ten kongres zůstal nevolební, jako byl taky původně plánován.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka:
Hostem Dvaceti minut Radiožurnálu byl europoslanec Jan Zahradil z ODS. Díky za to. Na shledanou.

Jan ZAHRADIL, předseda poslaneckého klubu ODS v Evropském parlamentu:
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio