Jakub Fischer, proděkan VŠE

Poté, co minulé vedení ministerstva školství neuspělo se svou verzí reformy českého vysoké školství, protože se ji nepodařilo protlačit přes většinu vysokých škol, zkouší to ministerstvo pod Miroslavou Kopicovou znovu a jinak. Na světě je výzkum akademiků českých vysokých škol. Jinak řečeno materiál, který mapuje to, co by lidé pracující na vysokých školách chtěli a nechtěli a ještě jinak řečeno, je to takový měkký klacek na všechny budoucí remcaly, kteří by protestovali proti reformě vysokého školství. Začíná také pondělních Dvacet minut Radiožurnálu. Přeji vám dobré odpoledne. Šéf reformy terciárního vzdělávání a také proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer. Dobrý den, pane proděkane.

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Dobrý den vám i posluchačům.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vyřiďme, pane Fischere, než se začneme bavit čistě o školských a akademických věcech ty veškeré pochybnosti, které se buď objevily nebo neobjevily v médiích, zejména v průběhu srpna v souvislosti s vaším současným angažmá. Vy jste syn současného premiéra Jana Fischera. Jakou souvislost to má s vaším jmenováním do čela tak důležitého projektu, jako je reforma vysokých škol?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Já se domnívám, že žádnou.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To víte, nebo se domníváte?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Já jsem byl osloven panem náměstkem ministra, zdali bych se této role ujal, poté, co rezignoval můj předchůdce kolega David Václavík a já jsem jaksi s tímto to nemá nic společného, protože já jsem vlastně byl vybrán na základě toho, že jsem s tím týmem dlouhou dobu spolupracoval, vlastně od samého počátku toho projektu, já jsem zpracovával několik podporových studií a prováděl jsem interní oponenturu těch materiálů, které byly v tom projektu zpracovávány.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Čistě technicky, existuje ještě jiný člověk, pracovník, který má zkušenosti se statistikou a zároveň i s vysokoškolským prostředím, který by eventuelně vás mohl nahradit na tom místě?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, já si myslím, že tam není potřeba statistik, že to z ničeho nevyplývá. Myslím si, že schopných lidí v této republice je celá řada.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, ptám se teď čistě na váš osobní dojem, jestli prostě ten fakt, že vy jste jmenován do čela projektu, který má zreformovat konečně po takové době české vysoké školství a jste synem Jana Fischera předsedy vlády České republiky, jestli to nemáte pocit, že to působí minimálně trošku zvláštně?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
No, já v této situaci trochu nevím, co bych měl dělat. Patrně, když je otec premiérem, tak bych měl sedět doma na pohovce a nedělat nic, protože v obchodní sféře působit také nemohu, neboť bych byl podezřelý, že mám nějaké zakázky, které jsou třeba státní a koneckonců touto logikou bych se musel i zamyslet, zda nevrátit svoje diplomy ze statistiky, jak habilitační, tak doktorský, protože již v té době byl otec předsedou Českého statistického úřadu a Český statistický úřad, jak známo, s naší fakultou dlouho dobu spolupracuje, pochopitelně náš otec, i můj otec osobně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mluvíte s vaším otcem o vaší práci? Například o tom, že teď jste v čele toho týmu reformující vysoké školství?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak otec to ví, ale mluvíme spolu velmi málo, protože jak on a zejména on, tak já máme hodně nabité diáře, takže si občas telefonujeme k řadě věcí, jak statistických tak i jiných, ale o tomto se bavíme jen velmi málo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Napadlo mě, jestli, když jsem hleděl na ten pečlivý aparát u té zprávy o výzkumu českých akademiků, který popisuje jednak metodiku a pak pečlivě ty otázky, jestli jste náhodou nedostal od svého otce telefonát, který říkal, máte tam chybu?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne, tak to jsem opravdu nedostal a nepředpokládám, že by měl otec vůbec čas se tím zabývat a myslím si, že výsledky toho výzkumu ani neviděl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a pak ještě jedna připomínka, pane Fischere. Vy pracujete také, tuším, jako externista pro společnost Scio, která pracuje a vypracovává testy pro přijímací řízení v českém školství. Není toto poněkud konflikt zájmů ve chvíli, kdy víme, že minimálně současné vedení ministerstva školství prosazuje co nejrychlejší zavedení státních maturit, které by samozřejmě do značné míry eliminovalo například část přijímacího řízení na vysoké školy?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, zaprvé, já nemám na starost reformu sekundárního vzdělávání, to znamená středního školství, nejsem ani členem vedení ministerstva školství ani užšího ani širšího a s touto problematikou nepřicházím do styku. Co se týká státních maturit a přijímacího řízení, tak já se domnívám a jsem o tom hluboce přesvědčen, že přijímací řízení musí zůstat v kompetenci jednotlivých vysokých škol. Pokud si zvolí státní maturitu, jinou zkoušku, vlastní zkoušku, musíme to nechat na nich. Škola by měla být odpovědná za to, aby si vybrala tak kvalitní uchazeče, ze kterých postupně vzniknou kvalitní absolventi, kteří se dobře uplatní na trhu práce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinak řečeno, ty úvahy, které jsou někdy spojeny s tím celým projektem státní maturity, že ve chvíli, kdy tady bude takto unifikovaná státní maturitní zkouška, že de facto je potom zbytečné, aby byly přijímací zkoušky na vysoké školy, protože se dá vycházet z těch výsledků maturitních zkoušek, tak si myslíte, že tato úvaha mylná?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
No, tak já bych tady nepředjímal rozhodnutí vysokých škol. Vysoké školy jsou v přijímacím řízení, jak jsem měl možnost sledovat, velmi konzervativní. To než přešly některé z nich na přijímací řízení s pomocí zkoušek, které provádí společnost Scio, tak trvalo řadu let a myslím si, že školy budou velmi zvažovat, co zvolí, co nezvolí. Pochopitelně, pokud si vyberou státní maturitu jako hlavní kritérium, jako jediné kritérium, jako doplňkové kritérium, je to naprosto jednoznačně jenom na nich.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu. Mým dnešním hostem je šéf projektu reforma vysokoškolského vzdělávání a také proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer. Tak, pojďme k samotnému výzkumu. Výzkum akademických pracovníků českých vysokých škol. Co jste si slibovali, pane proděkane, od tohoto výzkumu?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tento výzkum je zcela ojedinělý, protože ještě nikdy v historii, myslím v té polistopadové historii, nebylo provedeno šetření mezi všemi akademickými pracovníky. Mohuli to říct v jedné větě, cílem výzkumu bylo zjistit autentické názory akademických pracovníků a nikoliv jen názory, které jsou tlumočené prostřednictvím vysokoškolských reprezentací.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu akademických pracovníků je něco přes 20 tisíc v České republice, nebo alespoň tolik jich bylo osloveno vaším dotazníkem a vaším výzkumem. Odpovědělo jich jen něco málo přes 6 tisíc. Není to poněkud devalvující?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak vemte to z druhého úhlu pohledu. Odpověděla 1/4 lidí, 1/4 akademických pracovníků, to je 6 tisíc, to je obrovské číslo, pokud vezmeme v úvahu, že nám to již umožňuje provádět různé analýzy vztahů mezi těmi odpověďmi, analýzu těch postojů, můžeme provádět diferenciaci podle typu vysoké školy, podle funkčního zařazení. To znamená, zdali je ten člověk na pozici profesora, docenta, odborného asistenta, asistenta či lektora, umožňuje nám to provádět nějaké analýzu regionálních rozdílů, umožňuje nám to provádět analýzu podle toho, zdali ten akademický pracovník je tou částí managementu nebo zdali je součástí akademického senátu. Mimochodem, akademických senátorů nám odpovědělo kolem 700, takže si myslím, a ze statistického hlediska je to dostatečné číslo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
K čemu konkrétnímu budou výsledky tohoto výzkumu názoru českých akademiků použity?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Výsledky by měly zahájit druhou fázi veřejné diskuse o reformě vysokého školství. Jak jste již říkal ve svém úvodu, tak ta první část reformy, to znamená příprava zákona, nebo věcného záměru zákona o terciárním vzdělávání, pak byla v dubnu pozastavena. Důvodem bylo to, že po pádu vládu a po tom, co se vědělo, že se rozpustí Poslanecká sněmovna, takže se to již nestihne připravit tak, aby ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, co se myslelo, že se rozpustí Poslanecká sněmovna?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ne v momentě, kdy byla přijata dohoda o předčasných volbách, to znamená, že skončí funkční období Poslanecké sněmovny dříve než v roce 2010, to znamená v dřívějším termínu, tak tím bylo zřejmé, že už není, že se nestihne připravit ten zákon tak, aby byl projednán do konce funkčního období současné sněmovny.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem v tom úvodu také mluvil o tom měkkém klacku. To je takový velice nepřesný termín, ale není možné, že ten výzkum bude poté jednou, až bude opravdu ta další verze reformy vysokého školství připravena a jakýkoliv hlas z akademické sféry se zvedne a bude říkat, nám se to nelíbí, této vysoké škole se nezdá toto a toto, tak tam bude řečeno. Ale tento výzkum, to znamená i vy jste řekl, že je to v pořádku.

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ano, výzkum samozřejmě slouží jako argument do další fáze té veřejné diskuse. Nicméně my se tady další diskusi neuzavíráme, my neříkáme, že na tomto výzkumu bude všechno ostatní postaveno, ale my říkáme, nyní máme k dispozici výsledky výzkumu akademických pracovníků. To mimochodem není jediný výzkum. Plánujeme i, nebo momentálně běží výzkum studentů, připravuje se výzkum vnějších aktérů, zejména zaměstnavatelů, zpracovává se řada podporových studií, včetně například studie o systémech řízení v západních zemích a ve Spojených státech amerických a toto všechno bude sloužit jako podklady k té veřejné diskusi, kterou povedeme primárně s vysokoškolskými reprezentacemi.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mluvíte o tom, že má být zahájena nějaká druhá etapa veřejné diskuse. Myslím, že téměř kdokoliv z našich posluchačů Radiožurnálu si pamatuje, že něco jako veřejná diskuse, nebo diskuse, která probíhá mezi pracovníky v českém školství, ať už vysokém nebo jakémkoliv jiném, že běží už prostě dlouhou dobu, tu je bílá kniha, tu je něco, co se jmenuje trochu jinak, v podstatě je to taky návrh na reformu vysokého nebo jakéhokoliv jiného školství a stále se to nedaří. Stále do toho tu vlezou volby, tu do toho vlezou předčasné volby a tak dále. Tak váš odhad s tím, že teď vidíte, možná o něco více do celého systému, protože jste šéfem reformy vysokého školství toho projektu, tak kdy je reálné očekávat, že to celé přijde do sněmovny a to znamená téměř ke svému finále?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, já si myslím, že věcné záměry obou zákonů, to znamená, jak zákona o terciárním vzdělávání, tak zákona o finanční pomoci studentů, který je nedílnou součástí té reformy, možná se k němu ještě vrátíme, tak, že věcné záměry zákona by mohly být hotovy někdy z kraje nebo v průběhu prvního pololetí příštího roku a pak už to závisí na lhůtách projednávání, protože tam, jsou tam ty studie, ty analýzy typu Ria, je tam připomínkové řízení vnitřní, vnější a tak dále, takže tam už to pak záleží na délce toho legislativního procesu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A rozumímli tomu správně, kdybychom uvažovali, že legislativní proces tentokrát proběhne v nějaké, řekněme, rozumné časové prodlevě, že někdy kolem roku 2000, řekněme 11 či 12 by reforma mohla začít fungovat jaksi v praxi?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tam někde bych to viděl.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká zatím ve Dvaceti minutách Radiožurnálu Jakub Fischer, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Mluvil jste o tom, pane proděkane, že probíhá už průzkum mezi studenty vysokých škol České republiky. To, že jste zkoumali názory českých akademiků, kteří jsou zaměstnáni a pracují v českém vysokém školství, to je jasné. Na druhou stranu studenti jaksi protékají celým systémem. To, co vám řeknou ti současní, za dva roky už může být jinak, protože už tam budou jiní studenti, s jinými zkušenostmi, s jiným sociálním zázemím a tak dále. Počítáte s tím?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, snažili jsme se tomu "zabránit", alespoň tak, že významnou částí mezi oslovenými studenty, jsou i studenti, kteří nastupují v tuto chvíli do prvního ročníku. Jenom pro informaci, pro posluchače, bylo osloveno, nebo bylo osloveno 56 tisíc studentů celkově, z toho 46 tisíc studentů jsou studenti druhých a vyšších ročníků a 10 tisíc oslovených studentů bude z těch, kteří se v tuto chvíli, v těchto dnech, v těchto týdnech zapisují ke studiu na vysoké škole.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Teď pojďme zpátky k výzkumu akademiků, já jsem vybral několik údajů, které a pojďme to vzít takovou, řekněme, dotazníkovou formou, které mne zaujaly a já bych vás požádal o jejich interpretaci. Například, v českém vysokém školství existuje 38% docentů do 50 let a vedle toho je údaj 86 profesorů nad 50 let. To jsou údaje, které jsou, řekněme, v principu, jaksi špatné nebo smutné, nebo je to v pořádku?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
To jsou údaje, které jsou v principu špatné a svědčí o nevyhovující věkově kvalifikační struktuře. Znamená to, že máme velmi málo mladých docentů a velmi málo mladých profesorů. Pokud ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, vy sám jste mě překvapil. Vám je 31 let a jste docentem a já jsem zatím vždycky minimálně pro průchodu českým vzdělávacím systémem měl pocit, že docentura je záležitostí téměř vousatých kmetů.

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, já jsem dostal habilitační projekt od České spořitelny a v rámci něho se mi podařilo i vycestovat do zahraničí a podařilo se mi tu práci napsat, obhájit a mít i dostatečnou publikační činnost v tomto věku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dobře. Tak k tomu údaji tedy, že je příliš mnoho profesorů nad 50 let a příliš málo docentů do 50 let.

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ano, pokud to ještě doplním jedním údajem, tak celkově průměrný věk akademických pracovníků je 45 let, ale u docentů už je to 54 let a u profesorů je to 61 let. To znamená skutečně, jo, průměrný profesor je 61 roků starý. To znamená, ty školy prostě nemají dostatek profesorů, kteří by byli mladší.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že jsou čeští akademici líní?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
To může znamenat i zakonzervovaný kvalifikační systém. To znamená, že ty kvalifikační systémy na těch školách nejsou dostatečně průchodné pro to, aby se to změnilo a nebo to i znamená, že starší docenti a profesoři nechtějí mezi sebe pustit mladší habilitované kolegy.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A jak to je z vaší zkušenosti?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, my se snažíme, co nejvíce usnadnit mladým akademickým pracovníkům jejich další kvalifikaci, ale je to samozřejmě složité, protože nástupní platy zvláště asistentů a odborných asistentů jsou velmi nízké. Oni musí také přemýšlet, jak se uživit, jak uživit rodiny, které v tom věku zakládají, to znamená nemají všichni možnosti, sílu, čas, prostředky na to, aby se věnovali plně své akademické dráze, to znamená pedagogické a vědeckovýzkumné a i tady může být nějaký, nějaká systémová překážka.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Z vašeho výzkumu mezi akademiky českých vysokých škol vypadlo také číslo 33 562 korun jako průměrný měsíční hrubý příjem v akademické oblasti. Dejte mi to nějakého kontextu. Je to hodně nebo málo?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, je to jeden a půl násobek průměrné mzdy, nebo přibližně jeden a půl násobek průměrné mzdy v České republice. Zase, je to velmi rozdělené podle věku a podle kvalifikace. Tady si každý může najít na Internetu naší výzkumnou zprávu, která je velmi podrobná a kde by například zjistil, že profesoři ve věku 4050 let tak mají průměrný příjem přes 61 tisíc. Naopak odborní asistenti a lektoři, jak jsem o tom hovořil před chvílí, kteří jsou ve věku do 30 let, tak mají průměrný plat někde kolem 23 tisíc, a to je skutečně velmi málo.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
No a pak ještě jeden údaj. 69% akademiků považuje za problém hospodaření vysokých škol s finančními prostředky. To se dá interpretovat, jako, že si samotní akademici myslí, že vysoké školy prostě neumí hospodařit. Je to tak?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ano, přesně tak to interpretujeme a opět bych to dal do širší souvislosti. 91% akademických pracovníků si myslí, že velkým problémem pro vysoké školství je nedostatek veřejných zdrojů, a když to znamená skoro všichni a když se na to podíváme dohromady, tak 61% ze všech respondentů si zároveň myslí, že je veřejných prostředků málo a zároveň, že se s nimi plýtvá. To znamená, máme málo peněz, ale neumíme s nimi hospodařit. Toto je věc, se kterou také budeme muset udělat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co s nimi chcete udělat? Vyjma toho, že byste vedení vysokých škol svěřili headhunterským firmám, které tam najmou krizové managery.

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, je to širší otázka řízení a samosprávy vysokých škol. Myslím si, že se budeme muset přiblížit vyspělému světu, kde akademické senáty tak, jak je známe tady, hrají velmi významnou roli, ale hrají významnou roli v akademické oblasti, v akademických otázkách a menší roli hrají ve strategickém a tím spíš operativním řízení.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jen připomínám, že stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu a šéf projektu reforma terciárního vzdělávání a proděkan Fakulty informatiky na VŠE v Praze Jakub Fischer je dnes mým hostem. Pojďme také ke kritice, která se objevila velice rychle, kritice vůči celému výzkumnému projektu mezi akademiky českých vysokých škol. Dá se říct, že ministerstvo školství má v podstatě kontinuální problém s názorem Univerzity Karlovy, respektive jejího vedení. Rektor Václav Hampl se ostře stavěl už proti bílé knize vysokoškolského vzdělávání, ta byla z dílny ještě předchozího ministra školství Ondřeje Lišky, respektive z dílny profesora Matějů a teď jako jediná česká vysoká škola odmítla Univerzita Karlova účastnit se toho výzkumu. Není to diskvalifikující pro ten výzkum?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Tak, já bych to rozdělil do několik a otázek. Univerzita Karlova neodmítla zúčastnit se výzkumu, Univerzita Karlova odmítla poskytnout seznam a emailové adresy akademických pracovníků, tyto byly následně zjištěny z veřejně dostupných zdrojů, protože seznamy pracovníků najdeme na webu školy, případně jednotlivých fakult. Nakonec se z Univerzity Karlovy zúčastnilo 18% akademických pracovníků. Já bych jim za to rád poděkoval, stejně jako všem akademickým pracovníkům ostatních škol, kteří se výzkumu zúčastnili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Předpokládám, že pan rektor Hampl neposlal asi údaje do dotazníku.

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Ty údaje, ty ten dotazník byl plně anonymní, takže já v tuto chvíli, ani nikdo jiný, nemůže zjistit, zdali pan rektor Hampl odpověděl nebo ne. A co se týče těch námitek, tak to bych ještě rozdělil do dvou věcí. První věc, námitka vůči celé reformě a vůči bílé knize a alternativní materiál, který Karlova univerzita zpracovala. My v současné době si necháváme zpracovat studii, která porovnává tyto materiály, to znamená porovnává východiska, cíle a nástroje uvedené v bílé knize a v materiálu Univerzity Karlovy, zatím ještě ta analýza není hotová. Nicméně z předběžných výsledků lze vyvodit, že tam existuje řada styčných bodů, přesto, že to na první pohled vypadá, že je tam hluboký rozpor, takže si myslím, že i toto bude možná, toto bude dobrým vkladem pro jednání s Univerzitou Karlovou k jejich postoji. A abych odpověděl i na tu námitku. Byla námitka nejen ze strany Univerzity Karlovy, ale i ze strany Rady vysokých škol. My jsme si nechali zpracovat nezávislou expertízu, kterou pracoval děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně pan profesor Rabušic a v této expertíze, která je posluchačům taktéž k dispozici na webových stránkách ministerstva školství jednoznačně plyne, že ten výzkum byl v souladu s metodologickými požadavky, které jsou na ten výzkum kladeny, to znamená, že ten výzkum je z hlediska této expertízy v pořádku.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, i přesto, že to minimálně z mediálních ohlasů vypadalo, že Univerzita Karlova a tímto největší akademické pracoviště v této zemi, tento unikátní výzkum bojkotuje, tak vy jste nějaká data získali a když to přeneseme i do té oblasti vztahů Univerzity Karlovy k reformě vysokého školství, tak myslíte si, že bude možná nějaká dohoda?

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Já si myslím, že určitě bude možné jednat a určitě, když si sedneme na ty materiály, na bílou knihu, na současný návrh reformy, na to, jak to vypadá po těch výzkumech a na ten materiál Univerzity Karlovy, takže určitě tam prostor k jednání je, protože, jak říkám, je tam řada styčných bodů, byť tak na první pohled nevypadají.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bezesporu se Český rozhlas 1 Radiožurnál bude celému tématu nejen vysokého školství, i nadále věnovat. Proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze Jakub Fischer byl dnešním hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Pane Fischere, díky za váš čas a na shledanou.

Jakub FISCHER, šéf reformy terciárního vzdělávání, proděkan Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze:
Děkuji a přeji všem akademickým pracovníkům i studentům dobrý akademický rok.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu byl také Martin Veselovský. Přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.