Jak se Češi chovají k uprchlíkům? Jsou solidární, i když se to nezdá, tvrdí Syřan a koordinátor iniciativy HateFree Culture

Experiment s videem vytvořila iniciativa HateFree Culture mimo jiné proto, že se na ni obrací čím dál více lidí, kteří chtějí uprchlíkům pomoci. Po velké migrační vlně panuje ve společnosti větší xenofobie. Alespoň tak to cítí Navdar Mohamed, který v Česku žije 10. rokem. „Češi mají na Araby negativní názory,“ říká.

Je však rád, že nakonec s rodinou, která se chtěla původně dostat do Německa, v Česku zůstal. „Žije se mi tady lépe než v Sýrii, není tu válka,“ vysvětluje, ale zároveň dodává, že jeho rodiče se budou chtít vrátit do vlasti kvůli příbuzným.

Uprchlíci propuštění z detence mají podle Lukáše Houdka špatné zkušenosti, pak ale přijdou do Prahy a zjistí, že lidé jsou milí. Negativní názor na Česko tak začínají měnit. „Syřané jdou nejdříve do Turecka, Jordánska, pak pokračují dál, za lepším životem, ale počítají s tím, že se vrátí. Záleží na tom, jak dlouho bude konflikt v jejich rodné zemi trvat,“ upozorňuje.

Čtěte také

HateFree Zones – místa otevřená každému

Cílem iniciativy HateFree Culture je reagovat na xenofobní nálady ve společnosti a ukázat, že nenávist není řešením a nic dobrého nepřináší. V tomto duchu například fungují HateFree Zones, tedy místa, kam mohou bez obav vstoupit všichni, a to bez rozdílu náboženství nebo barvy pleti.

„Nedávno mě zesměšňovali v baru a ukázalo se, že taková místa jsou potřeba. V Praze je společnost otevřená, ale v řadě měst může mít Rom nebo homosexuál problém,“ upozorňuje Lukáš Houdek s tím, že HateFree Zones nabízejí prostředí, kde se lidé chovají s respektem. „Cítíte se tím, kým skutečně jste,“ dodává.

Zajímá vás víc? Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.