Jak předcházet mrtvici? Nekouřit, méně alkoholu a více pohybu, radí neurolog Tomek

29. říjen 2019

Více než osm tisíc lidí v Česku ročně zemře kvůli mrtvici. Riziko se přitom dá do značné míry snížit, a to hlavně zdravým životním stylem. I na to upozorňuje Světový den cévní mozkové příhody. „Každý z nás by měl žít zdravým životním stylem, nekouřit, hodně se pohybovat, alkohol v malém množství a chodit na pravidelné kontroly k lékaři,“ doporučuje primář neurologické kliniky nemocnice v pražském Motole Aleš Tomek.

Mozkovou mrtvici u člověka lze rozpoznat z tří nejdůležitějších příznaků – náhle vzniklá porucha hybnosti končetin na jedné straně těla, pokles koutku nebo porucha řeči.

Čtěte také

„Pokud máte jakýkoliv jeden z těchto příznaků buď na vás, nebo na někom z vašeho okolí, tak je potřeba co nejdříve zavolat sanitku, která pacienta odveze do specializovaného centra,“ nastiňuje Tomek.

Rychlá lékařská pomoc totiž hraje důležitou roli – čím dříve, tím lépe. Podle neurologa v první hodině lze vyléčit více než polovinu pacientů bez následků, do šesti hodin se šance na úplné vyléčení snižují.

„Maximálně do 24 hodin můžeme něco podniknout, ale každý bude vždy lépe vyléčen s menšími následky dříve. První hodina je naprosto klíčová,“ zdůrazňuje.

Pravidelné kontroly u lékaře

A jak se dá cévní mozkové příhodě předcházet? Zdravý životní styl, nekouřit, méně alkoholu a pravidelné kontroly u praktického lékaře – krevní tlak, cukrovka a vysoký cholesterol je potřeba hlídat.

Tomek také varuje, že Češi příznaky mrtvice extrémně podceňují. „Úmrtnost bychom měli určitě o polovinu nižší, kdyby všichni vyrazili k lékaři. Tipujeme, že polovina pacientů nedorazí včas,“ vysvětluje důvody, proč také pořádají kampaně jako je Světový den mrtvice.

autoři: Jiří Chum , prh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.