Jak na agresivního psa? Krátkými rituály a mluvit jeho jazykem. Pomohl mi i levý hák, popisuje trenérka

5. prosinec 2021

Při rehabilitaci agresivních psů pomáhá Emilii Miluši Baco její vlastní převychovaný Conan. „Když jdeme do práce, říkám mu: ‚Pomáhej, jsi trenér‘. Když tu roli přijme, tak ví, že jeho reakce budou jiné než přirozené. Musí reagovat pracovně, tedy že na agresi nebude odpovídat agresí, ale klidem,“ popisuje autorka knížek Bude dobrej a Je dobrej. Jak si nad ním získala autoritu? Jak vést vzájemnou komunikaci se zvířetem ke prospěchu obou?

Jaké to bylo vzít si psa, který je označován jako agresivní, který se nehodí k převýchově? Napadl vás?

Musím říct, že jsem byla hodně překvapená, protože jsem to nevěděla. Já ho viděla dvě minuty, rozhodla jsem se, že si ho beru domů a až když jsem si ho brala, tak jsem zjistila, co je zač. Musela jsem se k tomu tedy nějak postavit. Protože byl v totální agresi a temnu – nechtěl ani komunikovat, on hrál o život, svět byl pro něj nepřítel a já taky, tak se mnou jednal – tak jsem se musela pokusit pootevřít aspoň nějakou skulinku, abych s ním mohla komunikovat.

Nenapravitelný pes neexistuje, tvrdí Emilie Miluše Baco

Pro mě to znamenalo nastavení totálního režimu: věnovat se tomu psovi, nenechat ho, aby dělal ty svoje věci a měl to temno v hlavě. Nastolit mu režím a tím pádem i sobě, pracovat s ním, uvolnit ho...

Jak jste s ním začala pracovat?

Úplně zásadní je, že takový pes potřebuje rituály, protože v nich se schová a cítí v nich alespoň trochu relativní bezpečí. Musí to být krátké malé rituály: třeba jsme obcházeli zahrádku a on věděl, že pořád jde po své stopě, že se to vrací. Ta cirkulace čehokoliv psy uklidňuje. V tu dobu už jsem na něj mohla promluvit, protože jinak když jsem na něj promluvila, samozřejmě po mně hned vyjel.

Jak to vypadalo, když po vás vyjel?

Výskok, vyceněné zuby, vrčí. Ani to štěkání ne, protože on jak byl temnej, tak byl i tichej. Velká velká výstraha: ‚Pokud budeš pokračovat, jdu po tobě.‘ Svět mu tak ublížil, že nic jiného neznal.

Pardon, po jaké době jste si říkala, že to nezvládnete a dáte ho taky pryč?

Přesně, děkuju, je vidět, že o psech něco víte. Mohly to být zhruba tak tři týdny, možná ještě dřív. To nejhorší přišlo asi tak po dvou měsících, kdy jsem z toho už byla totálně vyčerpaná a zraněná. Už jsme sice měli nějaké úspěchy, ale nepokračovali jsme, zůstali jsme najednou na místě a já nevěděla jak dál. Takže jsem si říkala, že ho dám hlídat třeba nějaký areál, aby aspoň tak spokojeně žil.

Čtěte také

Pokousal vás?

Pokousal, hned první den. Tu reakci takovou měl, on za to nemohl. Jeden výrazný boj nastal když už mě konečně přijal a bral moji komunikaci na vědomí. V takovou chvíli si musí pes ujasnit, kdo teda jsem, což pro něj znamená boj o alfa pozici. Takže mě napadnul na zahrádce. Naštěstí to bylo v zimě, byla jsem hodně oblečená...

Jak se to stalo? Byla jste zády k němu?

Byla jsem zády, on na mě skočil. Já jsem věděla, že to musí přijít, takže jsem ty dny byla ve střehu, nicméně stejně mě překvapil, skočil a šel po krku. Já jsem teda ještě kromě fitness trénovala box a ten mi kolikrát v životě pomohl, i tady. Toho psa jsem sundala na zem levým hákem a mezitím se vzpamatovala.

Říká se, že se má pes položit na lopatky, že se má zakleknout. Je to pravda?

Přesně tak. Musíte ale dávat pozor na tlamu, protože v tu chvíli ji má ten pes všude. Povalit ano, podrazila jsem mu nohy. Nedržela jsem ho ale za ramena ani za kůži na plecích, ale za tváře pod ušima. Temenem jsem ho přitiskla k zemi a tělo zalehla.

Hrozně důležitý moment, když toho psa takhle pokořím, krom toho, že jsem ho pokousala, je, že já s ním musím mluvit jako pes.

Takže jste pokousala vlastního psa. Kam?

Do pysku a do uší. Protože tam je to bolí. Pak je moc důležité, když se ten pes uvolní, okamžitě ho pustit, nechat ho být a už nepokračovat. On už mě uznal. Já jsem vyhrála a mohla pokračovat dál ve výchově.

Spustit audio

Související