Rudolf Desenský: Čím zlobivější pes, tím dřív mě zajímá
Odborník na problémové psy Rudolf Desenský vítá moderátorku Patricii Strouhalovou se smečkou psů. V obci Drhovle na Písecku se stará celkem o 27 psů – jednak o své vlastní, a pak o azylanty. Ti nejvíce problematičtí zůstávají na doživotí, ostatní jsou v inzerci. „Na těch se pracuje nejvíce, aby se naučili nějaká pravidla, například mít rád lidi,“ popisuje.
Jakmile společně vstoupí do velkých dřevěných dveří, na kterých visí tabule s nápisem „Vítejte na vlčárech“, už se na ně řítí šest psů. Ale ten sedmý, nejmenší pes zůstává na schodech. Je to fenka, právě ta například nemá lidi ráda. Proč?
„Vyrůstala mezi třemi dámami na venkově a špatně ji socializovali, má to tam nastavený, že lidi jsou nebezpečný,“ vysvětluje Desenský, podle které není pes jako pes – i když si někdo zvolí určité plemeno, tak nejsou všichni stejní.
Desenský se raději drží se svými psy dále od lidí, na samotě – ne všichni sousedé by uvítali mít vedle sebe takovou smečku psů. „Čím zlobivější pes, tím dříve mě zajímá,“ přiznává.
Čtyři základní povely
Velmi často psovi říkáme slovo NE, když nechceme, aby něco dělal. To je ale podle Desenského špatný povel. „Co má udělat? Tam není žádné zadání. Používá se také často NESMÍŠ,“ vysvětluje s tím, že ani člověk neví, co po takovém povelu vlastně předvést.
A uvádí názorný příklad – když nachytá psa s čumákem v koši, tak místo povelu NESMÍŠ zvolá důrazně VYPADNI – tím pádem pes ví, že má být úplně někde jinde. „To znamená vyjadřovat se konkrétněji,“ říká.
A kolik povelů by se měl pes naučit? Desenský učí všechny psy, které mu projdou rukama, čtyři zásadní věci – přivolání, odvolání, odložení (aby zůstal tam, kde je), a konečně odeslání na místo.
„Polovina psů, které jsou kolem nás, ani netuší, že existuje povel LEHNI,“ uzavírá.
Související
-
Se psy se snažím kámošit, nesoupeřím s nimi, říká odborník na problémové psy Rudolf Desenský
Do studia Radiožurnálu zavítala fenka švýcarského bílého ovčáka Josefina – tiše leží pod stolem a nikoho si nevšímá. Přivedl ji s sebou Rudolf Desenský.
-
Psí spřežení, to je řehole i nadšenectví, přiznává musherka Libuše Pečená
Zásadou mushera je nepustit se saní, jinak by se psi rozutekli, vysvětluje Libuše Pečená, poradkyně chovu plemene sibiřský husky.
