Jak Kafka přišel na Odradka? Spoluautor Kafkovy abecedy odhaluje nové souvislosti

Čtěte také

Jiný Franz Kafka: Pracant, právník, sportovec a milovník zdravého životního stylu

Jste spoluautor Kafkovy abecedy. Kdo přišel s tím nápadem?

Jako první přišel s nápadem spoluautor Radim Kopáč, se kterým jsme už pár knížek dali dohromady. Nejdřív jsem se nápadu divil, Kafkova abeceda, to mi znělo trochu podivně, ale nakonec si myslím, že výsledek stál za ty drobné rozpaky.

Druhá knížka je Praha kafkovská, kterou jste také udělali společně s Radimem Kopáčem. V čem se tyto dvě knihy liší?

Liší se zásadně, téměř se nepřekrývají. Snad jenom osobu Franze Kafky. Kafkova abeceda je takový úvod do kafkovské problematiky…

…taková odlehčená poučná zábava, jak se v knize píše?

Ano, pro inteligentní, zvídavé dámy a pány, kteří by se rádi chtěli podívat do Kafkova univerza, ale třeba o tom vědí jenom povrchně a chtěli by vědět víc, nebo si ještě nic nepřečetli a nechce se jim číst tlusté odborné folianty. A ta druhá, Praha kafkovská, to je průvodce po místech v Praze spojených s Kafkovým životem a dílem, s fotografiemi a odkazy na literaturu s citacemi z díla.

Od začátku bylo jasné, že Kafkova abeceda bude mít nádech komiksu?

S tím nápadem přišel vlastně také Radim, když řekl, že by to měl ilustrovat Štěpán Mareš, tak jsem byl překvapený, protože jsem ho znal jako autora Zeleného Raoula. Ale když jsem viděl s jakým entusiasmem a pečlivostí se toho chopil, a hlavně když jsem viděl výsledné kresby, tak jsem byl nadšený. Sedí to k tomu jako Kafka na hrnec.

Proč jste zvolili formát abecedy?

Franz Kafka (na snímku asi z roku 1910)|foto:Profimedia

Za prvé, abeceda to zajímavým způsobem drží, fascinovalo mě vždy, když jsem si listoval ve slovnících, že řazení hesel podle abecedy tomu dává nějaký nový řád, vznikají nové souvislosti, které tam předtím nebyly.

Druhý důvod je v tom, že kniha je vlastně takový dalo by se říci kafkovský slabikář. A třetí důvod je ten, že jsme tím chtěli vzdát poctu abecedě Vítězslava Nezvala, což je poetistická, básnická sbírka, která je psaná také podle písmen abecedy. A ta vznikla podivuhodnou shodou náhod, ve stejné době, kdy Kafka umřel, tedy v roce 1924. I když teprve další, pozdější vydání má slavné ikonické fotografie – tanečnice v písmenech.

Které písmeno vám dalo nejvíce zabrat?

Nejvíc se mi zarylo písmeno O, čili Odradek. To je zvláštní slovo, je to Kafkův novotvar, a také hapax legomenon, tedy slovo, které se opakuje jenom jedenkrát v jeho díle. Napsal o něm v krátkém textu Starosti otce rodiny. Je to podivná bytost složená z nití, kousků látek a dřevěné špulky, která se pohybuje ve stínu.

Ta bytost Odradek fascinovala mého oblíbeného autora Jorge Luise Borgese, který ji dal do své zoologie. Mě také léta fascinuje a řekl jsem si, že pro tu knihu musím přijít na to, kde se Kafka inspiroval, jak na to přišel a co tím myslel. A myslím, že se mi to povedlo. Snad jenom naznačím, že to souvisí s tím, že Kafkův otec byl obchodník s galanterním zbožím a malý Franz si často hrál v jeho krámu s předměty, se kterými otec obchodoval.

Kafka rád pozoroval život, rád se zamilovával do prostitutek

Jak jste měli s Radiem Kopáčem rozdělaná písmena? Jak jste tvořili ve dvou?

Museli jsme nejdřív písmenům přiřadit hesla, která by byla spojená s Kafkou, aby to dávalo smysl. Některá šla hned, třeba B – bordely. Tam Kafka chodil, i když spíš na kukandu, on tomu sexu moc nedal. Ale rád pozoroval život, také se rád zamilovával do prostitutek, jako obvykle destruktivně ve svém životě. Horší byla písmena jako třeba Y, ale nakonec z toho byl Yom Kyppur, židovský svátek, se kterým je spojená jedna důležitá událost v Kafkově životě. Takhle jsme to rozepsali, a pak rozdělili podle toho, co je komu bližší. Já jsem si pro sebe uchvátil třeba ten Odradek, nad kterým jsem přemýšlel už od 13 let, kdy jsem Kafku četl poprvé.

Kdy vlastně začít s Kafkou? S abecedou asi kdykoliv…

Čtěte také

Nebýt Maxe Broda, nemáme ani Franze Kafku. Měl totiž celou pozůstalost spálit, připomíná historik

Jsem přesvědčený, že Kafka je ideální četba pro dospívající mládež. Jeho postavy jsou vlastně nedospělé, stejně jako Kafka sám – odmítají přijmout dospělost, odmítají se tak chovat, jsou drceni okolnostmi. Když si vzpomenu na dobu, kdy jsem dospíval, tak to bylo hrozné, všichni mi chtěli ublížit, všechno bylo proti mně a nikdo mne nechápal.

To je ten slavný příměr třeba v románu Proces o člověku, který přijde k bráně a čeká tam celý život než ho vpustí. A oni ho nikdy nevpustí, takže tam umře, pak zjistí, že brána byla jenom pro něj. Takhle se přece dospělý člověk nechová, kdybyste přišel k bráně a byla zamčená, tak ji vykopnete, nebo půjdete hledat jinou bránu. Tím to nijak neshazuji. Prostě začít s Kafkou od dvanácti, čtrnácti let, jako jsem to měl já.

Pro koho jsou určeny knihy Kafkova abeceda a Praha kafkovská? A jaký by byl Franz Kafka jako spolubydlící? Poslechněte si celý rozhovor.