I vězni mají mít šanci začít znovu. Ale systém jim v tom zabraňuje, říká Lenka Ouředníčková

Vězení, věznice, vězni, mříže

Dávat vězňům druhou šanci se vyplácí jak pro společnost, tak pro oběti. Dobře to vědí například v Singapuru, kde se lidé už 15 let účastní Běhu se žlutou stužkou. A ředitelka služeb Rubikon centra Lenka Ouředníčková připomíná, že podobný maraton se bude zanedlouho konat i v Česku.

„Z vězení vychází hodně lidí, kteří chtějí začít znovu, a my se snažíme, aby měli co nejméně překážek. A paradoxně sám systém řadu překážek vytváří,“ říká.

V Rubikon centru se snaží zjistit, čím jsou jednotlivé překážky způsobené a jaká existují řešení. Propuštění vězni často nemají žádné zázemí, není také jednoduché nastoupit v řádu několika dnů do práce.

„Musíte čekat šest týdnů na první výplatu, z věznice vycházíte s několika stovkami korun a na dávku čekáte také několik týdnů,“ vysvětluje s tím, že vězeň se tak několik týdnů nachází bez prostředků.

A v tomto okamžiku lze hovořit o recidivě. Podle výzkumů prvních šest měsíců vězni sice mají motivaci, ale právě kvůli zmíněným překážkám to nezvládají.

Podle Ouředníkové se tak v České republice sedm vězňů z deseti vrací do vězení. V zahraničí, kde systém funguje lépe, je přitom recidiva 40 nebo 50procentní. „Naše věznice jsou přeplněné, máme vysoký počet vězňů,“ připomíná.

autoři: Patricie Strouhalová, Prokop Havel

Související