I vězni mají mít šanci začít znovu. Ale systém jim v tom zabraňuje, říká Lenka Ouředníčková
Dávat vězňům druhou šanci se vyplácí jak pro společnost, tak pro oběti. Dobře to vědí například v Singapuru, kde se lidé už 15 let účastní Běhu se žlutou stužkou. A ředitelka služeb Rubikon centra Lenka Ouředníčková připomíná, že podobný maraton se bude zanedlouho konat i v Česku.
„Z vězení vychází hodně lidí, kteří chtějí začít znovu, a my se snažíme, aby měli co nejméně překážek. A paradoxně sám systém řadu překážek vytváří,“ říká.
V Rubikon centru se snaží zjistit, čím jsou jednotlivé překážky způsobené a jaká existují řešení. Propuštění vězni často nemají žádné zázemí, není také jednoduché nastoupit v řádu několika dnů do práce.
„Musíte čekat šest týdnů na první výplatu, z věznice vycházíte s několika stovkami korun a na dávku čekáte také několik týdnů,“ vysvětluje s tím, že vězeň se tak několik týdnů nachází bez prostředků.
A v tomto okamžiku lze hovořit o recidivě. Podle výzkumů prvních šest měsíců vězni sice mají motivaci, ale právě kvůli zmíněným překážkám to nezvládají.
Podle Ouředníkové se tak v České republice sedm vězňů z deseti vrací do vězení. V zahraničí, kde systém funguje lépe, je přitom recidiva 40 nebo 50procentní. „Naše věznice jsou přeplněné, máme vysoký počet vězňů,“ připomíná.
Související
-
Romské téma běžně řešíme bez Romů, upozorňuje David Tišer
Jsou v Česku typická romská getha? A proč se společnost dívá na menšiny rozdílně? Odpovídá nositel Ceny Františka Kriegla pro rok 2018 David Tišer
-
Na cestu dostanou jen hotovost. Jak vypadá život dětí, které v 18 letech opustí dětský domov?
Jak vypadá život dětí, které v 18 letech opouštějí dětské domovy? Hosty jsou Klára Chábová, předsedkyně spolku Mimo domov, a Olga Mistrová.
