Hokejista, judista, atlet nebo tlustý sumista. Tím vším mohl být Josef Dostál

9. červenec 2016

Profesionální sportovci začínají obyčejně se svým odvětvím v útlém věku a další sporty pak mají spíš jako doplňkové. Rychlostní kanoista Josef Dostál ale začal závodit na lodi až poměrně pozdě. Až poté, co si vyzkoušel celou řadu sportů.

„Když se narodil, tak byl poměrně velký, měl novorozeneckou žloutenku a jak byl tlustý, tak kamarádi hned říkali, že ho máme dát na sumo,“ vypráví Josefův otec Tomáš Dostál. Malý Pepa nejdřív chodil na gymnastiku.

Josef Dostál sice usedl do lodi jako malinký, bylo to logické, když vyrůstal s trenérem kanoistiky, ale cesta znovu k vodě a lodi byla o poznání delší a co je hlavní, velmi pestrá. Tatínek vzpomíná, že hrál nejdřív 3 roky hokej a pak zkoušel judo.

Josef Dostál se ale neprohání po kluzištích, led nechal v klidu roztát, vodu pěkně ohřát od sluníčka a je rychlostním kanoistou. Ale nechme vyprávět samotného Josefa Dostála: „Protože táta byl trenér kanoistiky, tak jsem byl poprvé na vodě, když mi byly 3 roky. Nebylo to pravidelné, ale naučil jsem se držet stabilitu a jít si pro vodu.“

Když dorazil do loděnice, věděl, že chce být rychlostním kanoistou. Jenže je tu ještě jedná otázka. Závodit v kategorii K1 nebo C2, jednodušeji řečeno být kajakářem nebo kanoistou? A ještě lépe – pádlovat jen na jednu stranu a v lodi klečet, nebo v ní sedět a pádlovat na obě strany?

„Táta byl kajakář, takže i po něm jsem chtěl zůstat u kajaku, a když už jsem měl nějaké tendence, že bych to přeci jen zkusil, tak mi táta řekl, že kánoe nekřiví jen postavu, ale i charakter – na kajaku můžu tělo rozvíjet souměrně.“ A tak se stal Josef Dostál kajakářem.

autoři: fk , jpr
Spustit audio