HandyCamping o nadání

14. červenec 2005
HandyCamping

Téma Handycampingu bylo o tom, zda může být nadání pro člověka handicapem. Hosty byly předsedkyně Společnosti pro talent a nadání doktorka Eva Vondráková a matka nadaného dítěte Matyáše, magistra Barbora Kosiková. Nadané děti začínají podstatně dříve mluvit, číst, psát a počítat než jejich vrstevníci. Nadání může být v různých oblastech u dětí zdravých, ale i u dětí handicapovaných.

0:00
/
0:00

"Nápaditosti jsou vidět už u malinkých dětí. Liší se delší dobou soustředění a mimo jiné většina z nich má menší potřebu spánku, což je obrovská zátěž pro rodiče," vysvětluje Vondráková. Tyto děti se snadno a rychle učí. Problém nastává, když se mají soustředit na to, co je nebaví, předmět ignorují a odmítají dělat. Nedostatečně vzdělaný pedagog si pak neví rady, jak takové dítě zaujmout i v ostatních předmětech. "Péče o nadané u nás je zatím zaměřena spíše na vyučovací předmět, nikoli na osobnost nadaného žáka," říká Vondráková. U potenciálně nadaného dítěte se tak přestává rozvíjet jeho talent.

"Matyáše zajímá astronomie, elektronika, chemie, fyzika, dinosauři a ještě jiné oblasti. Do školy se velice těšil, že se tam něco dozví, a druhý den přišel domů naprosto otrávený a říkal, že tam nebude, že se tam nic nedělá," vypráví Kosiková. Rodiče si většinou nevědí rady, kde najít pro nadané dítě vhodnou školu se vzdělávacím programem, který by byl zaměřen na intelekt nadaných dětí.

Charakteristiku nadání popisuje doktorka Vondráková v článku uveřejněném na stránkách Společnosti pro talent a nadání:

"Nadaní se dělí zhruba do dvou kategorií: výrazně nadprůměrní - výborně zvládají požadavky školy, profitují z nabídky škol a tříd pro nadané a bývají úspěšní i v kariéře. Mimořádně nadaní - ti mívají paradoxně více problémů ve škole. Bývají méně konformní, takže mohou mít problémy s autoritami. Obtížně nacházejí ty, se kterými by si rozuměli.

Mimořádně nadaní mívají vlastní způsoby učení a řešení problémů, obvykle efektivnější, než ty, které jim nabízí škola. Ke své práci potřebují větší míru samostatnosti (menší míru řízení), než jejich spolužáci. Mívají jiný systém hodnot i jiný smysl pro humor. Jsou také často velmi sebekritičtí, pochybují o sobě a na rozdíl od laických představ trpívají pocity méněcennosti. Uvědomují si rozdíly mezi tím, jaké věci "mají být" a jaké jsou. Nesrovnalosti těžce nesou a reagují na ně skepsí a depresemi. Jsou-li introvertní (což bývají matematicky nadaní velmi často), může se stát, že v období, kdy pochybují o smyslu života, jejich okolí nepostřehne závažnost situace nebo neví, jak jim pomoci a neposkytne jim patřičnou emoční podporu. V některých případech uniknou tito jedinci z pro ně bezútěšné situace sebevraždou."

V Česku se výchovou a vzděláváním nadaných zabývá Společnost pro talent a nadání. Je to pobočka mezinárodní společnosti, která sdružuje pedagogy, psychology, rodiče nadaných dětí a další zájemce o výzkum a vývoj nadání European Council for High Ability - ECHA, která sídlí v holandském Nijmegenu.

Rodiče, učitelé a ostatní zájemci o tuto problematiku mohou kontaktovat organizátorku Klubu rodičů a předsedkyni Společnosti pro talent a nadání PhDr. Evu Vondrákovou na emailové adrese: vondrakova@chello.cz nebo na čísle 606 541 187.

Dotazy, náměty a informace o vašich akcích můžete posílat na adresu:
HandyCamping, ČRo 1 - Radiožurnál, Vinohradská 12, 120 99 Praha
. Nebo na e-mail: hc@rozhlas.cz.

autoři: jon , veh , ram
Spustit audio