Diagnóza probraná z obývacího pokoje, atlas léčebných metod pro pacienty i lékaře online a sdílení digitalizovaných zdravotních karet. Univerzitní nemocnice ve Finsku se spojily, aby vytvořily virtuální prostředí nemocnice, kam se dostane každý jen za pomoci tabletu. Měsíčně tuto možnost využije na půl milionu lidí, a doktoři tak zvládnou pomoct až pětkrát víc pacientům než dřív.
Velké bílé čenichy, kulatá bříška. Nebylo by to Finsko, kdyby v nové dětské nemocnici v Helsinkách chyběli mumínci. A k tomu zpívání
Zvláštní finské příšerky podobné malým hrochům těší malé čtenáře už přes půl století. Spisovatelka a malířka Tove Janssonová je vytvořila během druhé světové války, aby v myšlenkách utekla od děsivé reality do klidného mumíního údolí. Kromě několika knížek existují i loutkové a animované seriály a malého Mumínka, Majku, Šňupálka nebo roztržitého Ňufa znají děti po celém světě. Jen na jediném místě ale můžete tyto malé postavičky potkat a nakouknout i do jejich domu.
Rodiny sem přijdou, sami se nahlásí v automatickém kiosku a děti si vyberou jeden ze šesti zvířecích avatarů, který je bude provázet po všech odděleních. Nemocnice podrobně mapuje návštěvy a čas, který rodina v nemocnici stráví. Na základě toho péči vylepšuje.
Informace i zábava
Pekka Lahdenne je pediatrem a zároveň má v nemocnici na starosti digitalizaci. Na každém nemocničním pokoji je tablet, na kterém si mohou děti hrát, volat domů nebo číst o tom, co je trápí.
„Je tu tlačítko, kterým se dostanou do virtuální nemocniční vesničky. Máme tu informace o všech pediatrických nemocích. Dřív když rodina přišla na návštěvu, doktoři dokola opakovali to samé. Když se bojíte o své blízké, nezapamatujete si detaily. Teď si může rodina o nemoci číst, a až pak se ptát na detaily,“ vysvětluje.
Konsilium přes půl zeměkoule
Logo|foto:Český rozhlas
A to není všechno. Lékaři mohou s pacienty diskutovat online o problémech z obývacího pokoje a díky virtuální kartotéce a digitalizovaným 3D snímkům pak s diagnózou rádi pomůžou i odborníci z druhé strany světa.
„Řešili jsme jednou ošklivou lézi na těle desetiletého kluka,“ přibližuje na příkladu z praxe Laslo Igali, který se do helsinské dětské nemocnice přijel podívat z univerzitní nemocnice v anglickém hrabství Norfolk.
„Normálně bychom ji považovali za maligní, ale poslal jsem link na digitalizované snímky jednomu ze zkušených kolegů, který nás za půl hodiny ubezpečil, že je to v pořádku. Chlapec se vyhnul velké operaci a to je na tom důležité.“
Jednodušší prevence
Virpi Rautaová je nefroložka z Univerzitní nemocnice v Helsinkách a zmiňuje varovná čísla. Každý desátý mladý člověk ve Finsku má problém s ledvinami. Mezi seniory je to každý třetí. Pokud se jeho stav zhorší natolik, že potřebuje dialýzu, přijde léčba klidně až na 90 tisíc eur za rok, tedy přes dva a čtvrt milionu korun.
Transplantcentrum IKEM má za sebou další velký milník - novou ledvinu dostalo už 5 tisíc pacientů. Stalo se tak 49 let od historicky první transplantace ledvin v IKEMu, která zároveň odstartovala první systematický program transplantací ledvin v tehdejším Československu.
Lidé se ale dál nehýbají, přejídají se a hodně solí. I s tím může pomoct virtuální nemocnice. „Zvyšujeme povědomí o ledvinových nemocech. Systém naviguje uživatele k nejlepší možné léčebné metodě,“ popisuje nefroložka.
„Jsou tu informace nejen pro pacienty, ale úplně pro všechny. Pro jejich blízké, kamarády… Prevence tak může být jednoduší. Díky tomu si mohou lidé přečíst dopředu také o dialýze, nebo dokonce o transplantaci ledvin.“
