Finančně ztrátový, ale ekonomicky výhodný. Tak hodnotí nová studie projekt Dunaj–Odra–Labe
Sen prezidenta Miloše Zemana o výstavbě kanálu Dunaj–Odra–Labe pořád žije. Ministerstvo dopravy před týdnem poslalo vládě studii, která doporučuje zaměřit se na dunajsko-oderskou větev. Výstavba této části projektu by stála zhruba 300 miliard korun.
„Studie proveditelnosti prokázala, že to je rozumný projekt,“ říká v rozhovoru s Marií Bastlovou Michael Trnka ze společnosti Aquatis, jeden z autorů studie. „Studii připravovalo více než 60 lidí z řady firem. Jsou to odborníci, kteří si od své práce umí udržet odstup,“ dodává.
Nejen dopravní funkce
Čtěte také
Studie samotná stála zhruba 27 milionů korun včetně DPH, má kolem 3000 stran. Celý projekt Dunaj–Odra–Labe studie hodnotí sice jako finančně ztrátový, ale ekonomicky udržitelný a výhodný.
„Tento rozdíl znamená, jestli se projekt vyplatí soukromému sektoru, nebo zda je to projekt, který je vhodný spíše pro státní sektor. Kdyby byl finančně ziskový, mohl by ho budovat soukromý sektor. Takto jde o projekt, který je typickým infrastrukturním projektem pro státního investora,“ vysvětluje Michael Trnka.
Podle studie je projekt pro stát prospěšný, a to hlavně díky své dopravní funkci. „Koridor je ale také jedinou dopravní cestou, která má funkcí ještě více. Jde o koridor, který může sloužit k dopravě vody, k výrobě elektrické energie nebo ochraně před povodněmi,“ vypočítává.
Proč podle něj nemá projekt větší podporu veřejnosti? Co Michal Trnka říká na kritiku ze strany ekologů? A nemělo by se o uvažované stavbě jednat také s našimi sousedy? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
V Česku neexistuje zajímavější projekt, říká o koridoru Dunaj-Odra-Labe Jan Skalický
Jaký je vodohospodářský význam projektu koridoru Dunaj-Odra-Labe? Odpovídá Jan Skalický
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.