Evropa musí přidat v plnění slibů Ukrajině. Týká se to i české muniční iniciativy, říká velvyslankyně EU
Evropské státy a další spojenci nedělají dost pro podporu Ukrajiny, která se už skoro tisíc dnů brání ruské invazi. Měli by dělat víc, shodla se většina účastníků prestižní mezinárodní bezpečnostní konference GLOBSEC, která se konala v Praze. „Momentálně je úzké hrdlo mezi tím, co se Ukrajině slíbí, a tím, co se skutečně dodá,“ tvrdí unijní ambasadorka v Kyjevě Katarína Mathernová.
Do stejné kategorie patří podle zkušené diplomatky ze Slovenska také česká muniční iniciativa, která si získala velký zahraniční ohlas. V jejím rámci by do konce roku měla ukrajinská armáda dostat až 800 tisíc kusů potřebné munice. Zatím jsou v ní peníze od zapojených států na půl milionu dělostřeleckých nábojů.
„Je tam rozdíl mezi prohlášeními a tím, co skutečně na Ukrajinu dorazí,“ upozorňuje unijní velvyslankyně. Věří nicméně, že Česko bude schopné i za pomoci evropských peněz ze zmražených ruských aktiv zprostředkovat Kyjevu více této munice.
Kromě ní Ukrajina podle Kataríny Mathernové nutně potřebuje posílit protivzdušnou obranu. V souvislosti s ruskou ofenzivou u Pokrovsku totiž očekává v příštích měsících nejhorší situaci na ukrajinské frontě i pro civilní cíle.
Otazníky nad českou iniciativou
S hodnoceními nejvyšší zástupkyně Unie v Kyjevě souhlasí také expert na Ukrajinu z Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Pavel Havlíček. „Máme určitou politickou realitu, kterou vždy nedokážeme doplňovat praktickými kroky,“ soudí.
Dokládá to podle něj dřívější evropská iniciativa slibující dodávku jednoho milionu dělostřeleckých nábojů ráže 155 mm, z nichž ukrajinská armáda dostala asi jen polovinu. V případě české muniční iniciativy to podle Pavla Havlíčka platilo v prvních měsících po jejím oznámení na únorové Mnichovské bezpečnostní konferenci, kdy o ní čeští představitelé jen mluvili, ale první dodávky putovaly na Ukrajinu až v červnu.
V současnosti panují podle analytika AMO hlavně nejasnosti nad další budoucností tohoto projektu. „Co bude po konci tohoto roku, je s velkým otazníkem. Jestli se do toho zapojí některé další členské země, jestli bude vůle dál pokračovat v tomto formátu spolupráce,“ naznačuje.
Změna vlády, ne podpory
Nový britský ministr pro Evropu Stephen Doughty naopak plnění slibů pomoci Ukrajině tak skepticky nevidí.
„Diskuze, které jsme vedli s partnery, ať už na summitu Evropského politického společenství v Británii, nebo tady v Praze, jsou velmi pozitivní stejně jako diskuze, které vedeme s partnery po celé Evropě. Ukrajina potřebuje mít zajištěnou dlouhodobou podporu, aby s ní mohla počítat. O to se v Británii snažíme a budeme o to usilovat i ve spolupráci s dalšími partnery v Evropě,“ věří.
Nový labouristický kabinet v Londýně podle něj také potvrdil všechny své závazky pomoci Kyjevu. „Vláda v Británii se změnila, ale naše podpora pro Ukrajinu nikoli. Naše podpora zůstává rozhodná a bude pokračovat všemi způsoby,“ ujišťuje Stephen Doughty.
Co Ukrajina v současnosti nejvíc potřebuje a proč se to nedaří plnit? Proč jí někteří západní spojenci nechtějí dát zelenou k použití svých zbraní proti cílům v Rusku a jakou roli v tom může sehrát ukrajinské tažení Kurskou oblastí? A v jakých všech oblastech chce nová britská vláda restartovat vztahy s EU?
Poslechněte si nejnovější Bruselské chlebíčky.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Trumpova administrativa drtí klimatické poznatky Spojených států. Čína do nich mezitím investuje
-
‚Dokud se nepodaří odkoupit Grónsko.‘ Trump uvalí cla na Dánsko a další evropské země
-
Senzace pro české krasobruslení. Reshtenko vybojoval na mistrovství Evropy první medaili po 13 letech
-
Evropským filmem roku se stal snímek Citová hodnota režiséra Triera. Ovládl i jiné kategorie