Eva Samková: Riziko, že by se zranění obnovilo, bylo velké. Závodit naplno bych nemohla

Jak těžké bylo rozhodnutí nejet na olympijské hry?

Musím říct, že jsem to trochu tušila, když jsem jela na společnou schůzku s lékaři, kde jsme si měli říct, jak se to dál vyvíjí. Bylo to těžké, ale v tu chvíli, kdy vám řeknou důvody proč nejet, tak mi to bylo jasné.

Čtěte také

Poslouchejte zimní olympijské hry živě na Radiožurnálu Sport! V čínském Pekingu startují už 4. února

V tu chvíli to nebylo tak, že bych se cítila úžasně a oni mě museli brzdit. Cítila jsem, že to není ono a že mě to bolí. Sportovci jsou zvyklí jezdit přes nějakou bolest, ale na trati na ni zapomenete. Tohle ale byla taková bolest, že jsem se nemohla moc opřít do snowboardových bot. 

Jaké byly ty pádné důvody doktorů?

Člověk musí myslet na svoje zdraví do budoucna. Riziko, že by se zranění obnovilo bylo příliš velké. Je něco jiného sjet sjezdovku a závodit na olympijské trati. To byly ty hlavní důvody. Nejspíš bych nemohla závodit naplno. Kdyby se to zranění obnovilo, tak by se to možná zlepšovalo hodně dlouho a musím myslet na to, že mi někdy bude třeba 50 let a že chci normálně chodit. 

Takže to zlepšení nebylo tak rychlé?

Hojení probíhalo tak, jak normálně probíhá. Měla jsem všechny nejmožnější procedury, které to urychlují, ale nejsem nadčlověk, který srůstá třicetkrát rychleji než normální lidé.

Myslím, že všichni jsme na začátku věděli, že to není jednoduchá zlomenina a že pokud se to povede, tak to bude natěsno. Všichni jsme věděli, že šance nejsou 50 na 50. Nechtěla jsem to zahodit, celý tým se snažil, dával do toho maximum a prostě se to nepovedlo. Asi to tak mělo být.