Dobrovolně do zákopu! Zájem o vojenské kurzy pro civilisty v Polsku rok od roku roste
Orientace v terénu, základy sebeobrany, rozdělání ohně křesadlem, ale taky obsluha střelné zbraně. To je jen drobná výseč dovedností, které si Poláci můžou osvojit v rámci tříměsíční akce Trénuj s armádou. Cvičení pro civilisty pořádají každou sobotu od května do července vždy dvě jednotky po celém Polsku. A každý rok se setkávají s vyšším zájmem. Zájemcům letos otevřela brány také jednotka teritoriální obrany u Lodži.
Je okolo poledne a slunce pálí na hlavy několika dobrovolníků, kteří v areálu 9. brigády teritoriální obrany ve Zgierzy sestoupili do cvičného zákopu. Odtud si zkusí hod granátem na jeden z plechových terčů asi patnáct metrů před nimi. Na první pohled jednoduchý úkol nakonec zvládne jen část z nich. Shodují se, že hodit granát skoro naslepo dostatečně daleko dá práci.
Jde o první z asi dvanácti stanovišť, kde si pod vedením teritoriální obrany můžou vyzkoušet různé dovednosti, které vojáci obvykle dennodenně cvičí.
„Je to už pátý ročník akce Trénuj s armádou. Účastníkům je od patnácti šestnácti do šedesáti let, a jak je vidět na jednotlivých stanovištích, zájem je velký napříč generacemi. Máme tu školní mládež, studenty, lidi, kteří už chodí do práce, no a nejstarším účastníkům je šedesát,“ vypočítává velitel 9. lodžské brigády Teritoriální obrany ve Zgierzy plukovník Sławomir Miazga.
Oproti loňskému roku tu navýšili kapacitu cvičení o dvacet míst na celkových 170, i tak ale museli registrace ukončit už dva týdny po jejich spuštění. Ani letos se na všechny zájemce nedostalo.
Od přežití v přírodě po zacházení se zbraní
Kousek dál od místa, kde se trénuje zacházení s granátem, se účastníci učí rozdělávat oheň pomocí materiálu, který najdou v lese nebo na loukách a polích. Instruktor je učí udělat ze suchých stébel zápalné hnízdo – vysvětluje, které kusy kůry použít nebo jak poskládat chrastí.
Doslova o pár kroků vedle je ukázka různých druhů improvizovaných přístřešků, které si v lese lze postavit. Jako velký luxus mezi nimi působí pověšená vojenská hamaka.
Na malém fotbalovém hřišti u venkovní tělocvičny se dobrovolníci zase docela zapotí. Čeká je kruhový trénink a pak základy sebeobrany.
„Na našem stanovišti účastníky seznamujeme s obsluhou pušky MSBS Grot 5.56 NATO,“ přibližuje vojín Paweł Krężelewski u jednoho ze stolků, na kterých jsou položené složené pušky čekající na ruce další zvědavé skupiny. „Můžou si vyzkoušet rozložit zbraň na základní části a znovu ji složit, ale taky jak je těžké takovou zbraň vyčistit.“
Na dalším stanovišti se dobrovolníci budou učit, jak správně nabít, vystřelit. „Ale taky jak se zbraní manipulovat v klidu i při akci. Nebo jak se chovat, když nastane problém, zbraň se třeba zasekne, nebo střelec vyprázdní zásobník,“ vysvětluje.
Pozor na paty!
Paweł Krężelewski zároveň ale upozorňuje, že sobotní cvičení vystačí na předání jen těch nejzákladnějších informací a slouží hlavně ke vzbuzení zájmu. Výcvik, na jehož konci by člověk dokázal zbraň dobře obsloužit, by totiž zabral týdny.
O kousek dál zrovna skupina asi patnácti lidí cvičí, co dělat, když při střelbě nastane problém. Po vysvětlení postupu instruktor zakřičí „awaria“ – porucha, aby připomněl, co musí účastníci udělat jako první, pokud jim dojdou náboje. Lidé se v záplavě povelů rozpomínají a křičí to samé. Pak kontrolují komoru a vyměňují zásobník.
Ještě před chvílí nacvičovali, jak si se zbraní v pohotovosti kleknout, ale i lehnout. A že například vleže mají mít nohy mírně od sebe, ale hlavně položit paty na zem, aby je do nich nepřítel nestřelil. A na samém počátku se dozvěděli, jak zbraň vůbec držet, aby nezranili sebe nebo někoho z kolegů.
Být připraven není na škodu
„Tohle bylo dnes jedno z nejtěžších cvičení – hodně úkolů a povelů v krátkém čase,“ říká účastník školení Sebastian Żymudziński z Lodže. Na cvičení dorazil se synem.
Čtěte také
„Syn je totiž fanouškem military, a když se naskytla příležitost vidět práci armády z druhé strany, tak jsem šel s ním. Nikdy jsem v armádě nebyl, nebyl jsem na vojně, která dřív byla povinná, tak i mě zajímalo, jak to vypadá. A v rozhodnutí přijít samozřejmě hrálo roli i to, co se děje na východě na Ukrajině,“ dodává.
Mezi dobrovolníky je také paní Marzena z Lodže, která se chtěla zúčastnit akce už loni. „Moc dlouho jsem otálela. Letos už jsem se odhodlala včas a mám radost, že je to vlastně užitečné strávení soboty,“ říká drobná žena s vlasy svázanými do culíku.
Na jednodenní výcvik se přihlásila hlavně kvůli sobě, aby se naučila něco nového a v určitých situacích zkusila překonat svoje hranice. „Hod granátem mě bavil. Každá ta zastávka pro mě znamenala úplně nové dovednosti, jen občas je to oživení toho, co už znám. Třeba navigace, práce s mapou – to jsme se kdysi učili ve škole, ale člověk už to zapomněl.“
Nejdřív dril, potom „odměna“
Akce Trénuj s armádou se loni zúčastnilo zhruba 23 tisíc civilistů, letos vojáci čekají ještě vyšší účast. Je to jedna z mála možností, jak lidem přiblížit každodenní práci nejen teritoriální obrany, ale třeba taky vojenských mediků, tankistů, námořníků nebo pracovníků letecké základny.
A některé účastníky to může nakonec i přivést do řad polské armády. „Už jsme tu měli pár lidí, kteří se ptali, kde se můžou přihlásit, jaké musí splnit podmínky a co služba v armádě obnáší,“ potvrzuje vojín Paweł Krężelewski.
Tréninky každou sobotu trvají kolem osmi hodin. Účastníci jsou pojištěni a kromě drilu se jim armáda snaží nabídnout i nějakou zábavu nebo zážitek navíc – někde v podobě ukázky zásahu, prohlídky vojenské techniky nebo pikniku či oběda z polní kuchyně. Teritoriální obrana ve Zgierzi například navařila „pravou vojenskou fazolovku s čerstvou zeleninou“.
Související
-
Váleční roboti neušetří životy vojáků, ale paradoxně mohou zhoršit zabíjení lidí, říká americký etik
Bitevní roboti měli původně snížit ztráty na bojištích. Jejich použití je ale obrovské riziko. Poslechněte si rozhovor Martina Srba s americkým etikem Patrickem Linem.
-
Barvy a štětce pomáhají ukrajinským vojákům při zotavování. „Na chvíli jsou jinde,“ říká lektorka
Ukrajinské nemocnice jsou plné vojáků i civilistů s válečnými zraněními. Mnozí se musejí vyrovnávat třeba se ztrátou končetiny, téměř všichni se musejí léčit u psychologů.
-
Gdaňsk si připomněl památku těch, kdo se před 80 lety postavili na obranu napadeného Polska
Poláci byli prvním národem, který se otevřeně postavil nacistickému Německu, a tak je pro ně výročí začátku války obzvlášť významné. Jak dnes tyto události vnímají?
