Do Velichovek se jezdilo za vonným vzduchem
Lázně ve Velichovkách fungují přes sto let. Ještě před tím však v obci stála dřevěná tvrz, která byla později vypálena. Dnes už by nikdo nepoznal, že touto tvrzí je v současné době sídlo obecního úřadu.
„První písemná zpráva o Velichovkách, zachovaná v zemských deskách, je z roku 1389,“ poučil mě můj průvodce po obci a znalec místní historie Josef Dostálek. Po staletí byly Velichovky nevýznamnou poddanskou obcí se statkem a panským sídlem. Až na konci 19. století došlo ke zlomu. Poslední šlechtičtí majitelé, Podivínové, tady po vzoru nedalekého Bělohradu založily lázně.
„Brzy z jara v roce 1897 se pokládá základní kámen. Tento základní kámen světí dubenecký farář Jareš, školní děti recitují básničky a hraje hudba. A protože tenkrát byl pracovních sil dostatek, lázně byly postaveny během jednoho roku, takže brzy z jara v roce 1898 se už zahajuje lázeňská sezóna,“ zasvětil mě Josef Dostálek.
K léčbě pohybového ústrojí, nervových a onkologických nemocí se využívala a využívá místní slatina. A lečí i zdejší klid. Autor dobového knižního průvodce z počátku minulého století popisoval Velichovky velmi lákavě a vzletně: „Vzduch je ve Velichovkách neobyčejně čistý, ba přímo vonný. Podnebí mírné, žádný kouř, žádný prach, přestože lázně mají polohu suchou, takže hned po dešti se lze vydat na procházku do svěžích jehličnatých lesů dýchat ozonem nejčistší zdravý vzduch.“
Tak pojďme na prohlídku lázní schovaných mezi stromy. Jako první byly postaveny dnešní vily Slovenka a Domov. Před 110 lety se jmenovaly po svých zakladatelkách, baronkách Podivínových - Vojtěška a Jella. Další rozvoj lázní za první republiky připomíná největší budova v lázeňské čtvrti. U ní se s Josefem Dostálkem zastavujeme.
„V roce 1923 se staví hlavní léčebná budova, dnešní Masarykův dům. Tento dům projektoval doktor architekt Babuška a náklad byl šest miliónů korun, což byla tenkrát dost vysoká suma,“ řekl znalec místní historie.
Původně jednopatrová budova je i po dostavbě dvou dalších pater docela pěkným příkladem tehdejšího funkcionalismu. Jako ostatně i některé další objekty v lázních. Mimo lázeňskou část, uprostřed obce, si pak můžete prohlédnout ještě místní svatostánek.
„Velichovský kostel byl postaven na počátku 17. století, konkrétně v roce 1606, tehdejším majitelem velichovského panství Hanibalem z Valdštejna. Kostel je postaven v renesančním slohu. Ve východočeském kraji je takových renesančních kostelů velmi málo. Kostel stavěl italský stavitel Carlo Valmadi,“ doplnil Josef Dostálek. Výzdoba jeho interiérů je ovšem rokoková a velmi krásná.
Ve Velichovkách můžete najít i bývalý zámek, i když jej možná nepoznáte, protože v jeho prostorách dnes sídlí obecní úřad. „Roku 1524 byla v těchto místech postavena přízemní dřevěná tvrz, která byla roku 1643 vypálená včetně kostela. Po třicetileté válce Czerninové, kteří přebrali Velichovky, tady postavili přízemní kamennou tvrz. Až v roce 1863 bylo přistavěno patro a věžička. Budova byla v roce 2005 plně zrekonstruovaná vysokým nákladem a opatřena výtahem,“ upřesnil Josef Dostálek. Ovšem zámek v současné době moc nepřipomíná.
