Demonstrace mají Francouzi téměř ve své DNA. A protože protestují opravdu často a rádi, zpříjemňují si to jídlem a hudbou

Viděno ze zahraničí, demonstrace patří k Francouzům stejně jako víno, sýr nebo bageta. Demonstrují vlastně nepřetržitě už od konce 18. století, od Velké francouzské revoluce a pádu Bastily. Teď se o Francii mluví hlavně v souvislosti s protesty proti důchodové reformě, která o dva roky zvyšuje hranici odchodu do penze. To se mnoha Francouzům nelíbí. Na žádné demonstraci ale nechybí dobré jídlo a hlavně hudba.

Benoit má hustý upravený vous, elegantní kabát, šálu, zelený svetr a dudy: „Hudba dodává dobrou náladu a snižuje nevraživost při protestech. Platí to jak pro demonstranty, tak i pro policisty. Je to taky způsob, jak můžu vyjádřit svůj nesouhlas.“ Na první dobrou bych ho tipnul spíš na Skota. Je to prý ale Francouz jako poleno.

Zahraju, co chcete

Benoit stojí uprostřed Italského náměstí v Paříži a s dalšími tisícovkami lidí čeká na zahájení protestního pochodu směrem k Invalidovně: „Hraju všechno možné. Teď naposledy to nebyla evropská, ale asijská píseň. Můžu vám zahrát jednu z Bretaně.“

Čtěte také

Nicolas doprovází svého kamaráda na buben: „Tohle je píseň věnovaná generálovi, který byl během revoluce roajalistou a bojoval s revolucionáři. Je to tady spíš takový protirepublikánský popěvek.“

Má na sobě bílý plášť, protože je zdravotník. Teď si prý ale vydělává vyučováním hudby. Na demonstraci přišel vyjádřit nesouhlas nejen s důchodovou reformou ale obecně s přístupem vlády, která podle něj zneužívá speciální ústavní článek, díky kterému může prosazovat zákony bez hlasování v parlamentu.

Demonstranti mají různé profese

Demonstranti se strefují také do nejbohatšího člověka planety Francouze Bernarda Arnaulta. Ptají se ho, co má pod velkým kloboukem i na to, kdy zaplatí daně.

Baptiste pracuje pro neziskovou charitativní organizaci: „Tenhle popěvek vymyslel tady kamarád tak před dvěma minutami.“

Čtěte také

Spravuje internetové stránky zmíněné charity. Teď ale řídí skupinu několika desítek demonstrantů, upozorňuje je na překážky po cestě a vybírá protestní písně, které budou zpívat.

„Tady na demonstraci se ale starám o to, aby náš průvod dobře vypadal. To znamená, že mám tlampač a dávám lidem různé pokyny, například, aby byly dobře vidět transparenty, aby nás bylo hodně, a vymýšlíme taky protestní písně,“ líčí Baptiste.

Je to jízda!

Každá demonstrace je také tak trošku hudební a taneční show. Mezi účastníky je i Delphine: „Už mě trochu bolí ruce, ale musím to vydržet. Naše věc si to zaslouží. Jsem učitelka a na demonstrace chodím často. Je tu hudba, lidé se sejdou dohromady, sdílí názory. Myslím, že je to velmi francouzské vyjít do ulic a protestovat.“

Demonstrace proti důchodové reformě v Paříži

A protože Francouzi nejenže demonstrují, ale také stávkují, a týká se to také zaměstnanců pařížského dopravního podniku, tudíž nejezdí metro, autobusy, ani některé linky tramvají, nezbývá mi než jet domů sdíleným kolem. Akorát mu nefunguje brzda.

autoři: Martin Balucha , aka
Spustit audio

Související