Daniel Kaiser ve Dvaceti minutách Radiožurnálu

Václav Havel, bývalý český prezident, byl po roce 1998 v politice nešťastný. Píše o tom ve své nové knize s názvem Prezident novinář Daniel Kaiser. Kniha vyjde v následujících týdnech a mapuje život bývalého prezidenta v letech 1990 až 2003. Je to druhý díl Havlova životopisu, který novinář napsal. Ten první se jmenoval Disident a autor mapoval Havlovo počínání až do Sametové revoluce.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJak se Havel vlastně cítil na Hradě? Jak si rozděloval moc s tehdejším premiérem Klausem a jaký měl vztah k dalším politikům? Začíná Dvacet minut Radiožurnálu. Dobrý poslech. A hostem Dvaceti minut Radiožurnálu je komentátor týdeníku Echo a autor knihy Prezident Daniel Kaiser. Vítejte. Dobrý den.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentDobrý večer.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorka29. prosince 1989 nastoupil Václav Havel do funkce tehdejšího československého prezidenta. S jakým elánem nastupoval?

Čtěte také

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentJá bych teda ještě úplně, jestli můžu na začátku, malý upřesnění k tomu úvodu. To není úplně jen tak jakoby životopis, to je politický životopis. A říkám to proto, že soukromý život prezidenta je tam zmíněn jenom jakoby v míře nezbytně nutné pro pochopení politiky. Teď bych teda se vrátil k tý otázce. Myslím si, že v tom, že na přelomu prosince 89 a ledna 90, kdy Václav Havel přicházel na Pražský hrad, tam přišel vyzbrojen velkou chutí, elánem. Ono vůbec to byla doba, hlavně ten první půlrok do voleb v červnu 90, do těch takzvaných prvních svobodných voleb, to byla doba totální národní euforie, až takového karnevalu, řeklo by se možná dobré nálady. Jakoby takový kontrapunkt k té blbé náladě.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaO které potom Havel často mluvil.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentO které potom Václav Havel mluvil od roku 97 výš. A úplně jednoznačně Václav Havel byl tím, kdo tady tu dobrou náladu tehdy aktivně vytvářel. A když to člověk píše nebo dokončuje tu knížku 25 let poté, kdy se několik let česká společnost máchá v blbé náladě, tak člověk, i když je pamětník, tak jako já vlastně, tak to překvapí, do jaké míry tehdy byla ta doba veselá a co se všechno mohlo dít.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaUž od toho roku devadesát ale začíná být poměrně jasné, že federace se Slováky je neudržitelná. Vy tam máte kapitolu, která se právě jmenuje Slovensko, a vy tam píšete, že dokonce na jedné poradě koncem roku 1990 Havlovi blízcí spolupracovníci vážně mluvili o vyhlášení výjimečného stavu. To bylo tak vážné?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTo byla taková první vlastně chvíle, když oni sami si uvědomili, že ta situace je relativně vážná a že Československo by se nemuselo udržet. Tohle se vztahuje k jedné poradě, na které Václav Havel sám nebyl, nicméně mluví tam o tom jeho nejbližší spolupracovníci, jako byli Michael Žantovský, Saša Vondra, Karel Schwarzenberg a další. A šlo tam tehdy o to, že slovenský premiér, tehdy ještě republikový premiér Vladimír Mečiar v boji za kompetenční zákon, který by dal víc moci těm republikám na úkor federace, tak postupoval takovým hodně vyhroceným, ultimativním způsobem a jak Václava Havla, tak jeho nejbližší spolupracovníky tím hodně vystrašil a je pravda, že v prosince 90 vedli až takovéhle úvahy, že by se obsazoval ropovod a že by Václav Havel vyhlašoval stanný nebo že by vyhlašoval stanné právo z Bratislavy. Ale k tomu tehdy nedošlo. Nicméně ukazuje to, že zhruba od této doby začali Vladimíra Mečiara považovat jednak za nebezpečí pro společný stát a jednak si začali opravdu uvědomovat, že ta situace je vážná a vlastně Václav Havel řekněme od toho podzimu devadesát a potom celý následující rok byl v tom procesu toho uvědomování si a řekl bych, že oproti některým českým politikům, kteří si to nechtěli připustit ještě dlouho po tom, to pochopil relativně brzo. A že když se na to podíváme zpětně, tak tam je vlastně jeho zásluha, že ten stav jakoby ho znal, ten psychologický stav mezi Slováky a že potom v zásadě začal takovými jakoby jemnými prostředky nutit, aby se nějak vyjádřili.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA odkud jste se dozvěděl třeba tady tuto informaci o té poradě, na které tedy nebyl Václav Havel, ale byli tam Michael Žantovský, Karel Schwarzenberg a Alexandr Vondra? Kde jste získal takové informace?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTak tohle konkrétně je zápis porady kolegia takzvaného, což byli ti hlavní prezidentovi poradci. A k takovýmto materiálům jsem se dostal během toho pátrání a psaní knihy. Já jsem to psal dohromady, já nevím, sedm osm let a to člověku někteří lidé některé věci, které vlastně jakoby možná neměli mít, ale mají je, tak mu je dají a pak se s tím dá pracovat.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaDokonce prý ještě před rozpadem federace Václav Havel přemýšlel o tom, že založí vlastní stranu. Prezidentskou stranu.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTo je pravda.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTo také zmiňujete v té knize. Jak daleko ty úvahy byly a proč k tomu vlastně tehdy nedošlo?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTahle snaha kulminovala někdy v lednu 92, to znamená asi půl roku před volbami 92, po kterých už bylo jasné, že Československo končí. A kulminovalo to takovým zasedáním víkendovým nebo soustředěním bychom možná měli říct, skoro všech hradních spolupracovníků a prezidenta na zámku v Lánech. A rozdělili se tam na skupiny a modelovali různé situace, které by mohly nastat, a pak se měli všichni sejít a vlastně se hlasovalo o různých variantách vývoje. Tou nejvyhraněnější bylo, že Václav Havel založí svoji politickou stranu a pokusí se zachránit federaci. Nedošlo k tomu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaPardon. Kdo vlastně byl iniciátorem této myšlenky?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentNo iniciátorem byl Michael Žantovský, který už tu myšlenku v různých vlnách zkoušel někdy od jara 91, kdy se prezidenta pokoušel přemluvit k aktivnějšímu postoji k záchraně federace a pokud možno i k založení prezidentské strany. Prezident byl jistou dobu skeptický, zdrženlivý, ale to, že v tom lednu 92 souhlasil s tím, že by se teda o tomhle mělo vážně mluvit, ukazuje, že v té době tomu, že byl, řekněme, na okraji toho rozhodnutí do té politiky případně sám aktivně jít. Ale tady na tom zasedání v Lánech nakonec, když byla tedy ta řekněme plenární debata všech těch zúčastněných a vyznělo to podle některých pamětníků tak zhruba půl napůl nebo možná byla slabší většina účastníků pro to, aby se ta strana založila, aby se do toho šlo, ale ta většina byla tak malá, že Václav Havel necítil takový tlak v zádech, že by do toho šel, protože myslím si, že z jeho života známe více případů, kdy on i třeba něco chtěl dělat nebo byl tak na vážkách a byl by to býval dělal, kdyby ho jeho okolí do toho tlačilo a on by mohl říct, nechci to vlastně dělat, ale byl jsem přinucen okolím. Tady ta situace nenastala. A Václav Havel evidentně zase neměl tolik sebevědomí nebo tolik sebevědomí v takovém tom partajním slova smyslu, že by si byl jistý, že může jít do voleb a že může sestoupit z toho nadstranického Hradu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA mohla to být, pardon, ještě jedna věc mě k tomu napadá, mohla to být i určitá reakce na založení Občanské demokratické strany, která vlastně vznikla v roce 91? Mohly tyto úvahy vlastně s tím souviset nějak?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTo ano. Tahleta myšlenka tam rozhodně byla. Nicméně myslím si, že nebyla první, nebyla ani mezi prvními dvěma, třemi důvody, že to byl takový jakoby přidaný motiv. A že tam opravdu primárně šlo o záchranu federace.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNovinář Daniel Kaiser je hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. My spolu mluvíme o knize Prezident, která mapuje prezidentování Václava Havla, tedy roky 1990 až 2003. Ta kniha vyjde v řádu týdnů. Já jsem měla možnost číst opravdu jenom malé pasáže, protože ta kniha ještě fyzicky neexistuje. Nebo existuje? Neexistuje.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTeď to jde do tiskárny.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTeď to jde do tiskárny. Ale vy tam popisujete například právě onu Havlovu spolupráci s Václavem Klausem. Ono je o nich dost známo, že se moc nemuseli. Nebo vy jste dospěl k nějakým jiným zjištěním?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentNemuseli, to by člověk musel opravdu tu historii přepisovat, kdyby chtěl tvrdit, že se měli rádi. Ale pravda je, pravda je samozřejmě složitější. Myslím si, že právě v té době, do které jsme teď ve svém rozhovoru došli, to znamená rok 92, kdy už se dělilo nebo kdy už se rozpadalo Československo, bylo jasné, že velmi brzy vznikne Česká republika a bylo také jasné, že tím člověkem, který bude mít hlavní slovo v české politice, bude Václav Klaus. Tak Václav Havel s ním chtěl uzavřít takovou jakoby mocenskou dohodu, ke které nakonec dospěl. Já tady nechci prozrazovat všechny věci z knihy, ale...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA tohle prozraďte, protože to je hodně zajímavé. Byla to gentlemanská dohoda mezi nimi o rozdělení moci? Dá se to takhle popsat?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentZachoval se i dokument z pera Václava Havla nebo možná z jeho klávesnice počítačové, kde navrhuje jistou mocenskou dohodu Václavu Klausovi, která potom v podstatě, podle které to potom tak dopadlo, že Václav Havel si v podstatě od té nové politické garnitury, od tehdy vládnoucí pravice, po ní chtěl, aby mohl mít vliv nebo aby mohl mít nějaké slovo v zahraniční politice a v bezpečnostní politice nové České republiky. Tam mu samozřejmě šlo o vstup země do Severoatlantické aliance. Ale obecně o zahraniční politiku, protože tam od roku 90 měl pocit, že má docela úspěchy.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA ho to možná i víc bavilo věnovat se a jezdit do zahraničí, než dělat tady tu domácí politiku.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentJistě. Jistě. A na druhou stranu to, co za to nabízel Václavu Klausovi, bylo, že ho v zásadě bude podporovat ve vnitřní politice a v hospodářské politice státu, která tehdy byla, jestli si posluchači budou dobře pamatovat, hospodářská politika byla tehdy úplně klíčovým tématem té doby. Jestli se zdaří transformace nebo ne a...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA Václav Klaus na to řekl ano.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentVáclav Klaus, já jsem se s ním o tom snažil bavit a připomenout mu tu dobu, ale Václav Klaus se jakoby nechtěl moc vyjadřovat ke konkrétním situacím a snažil se mluvit jenom obecněji o těch vývojových proudech té doby. Úplně to nepopřel. Ale mluvil jsem o tom i s mnoha Havlovými spolupracovníky nebo s těmi nejužšími lidmi, kteří tehdy kolem něho byli a ti to potvrdili, že takhle se na Hradě přesně uvažovalo.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaZmiňujete v té knize i takzvaný sarajevský atentát? Tedy dobu, kdy byl Václav Klaus svržen jako premiér? Měl z toho Václav Havel tehdy radost?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTak radost z toho asi měl. Ale je tam důležitá vsuvka nebo je třeba udělat vsuvku v tom, že myslím si, že se na tom, čemu se dneska říká sarajevský atentát, to znamená na odstranění Václava Klause z premiérského křesla, že se aktivně moc nepodíle. On byl tehdy, ani nevím teda, jestli by chtěl. To je taková ta historie, coby kdyby. Pravda ale je, že i kdyby býval chtěl, tak by objektivně moc do toho zasahovat nemohl, protože v několika rozhodujících týdnech, kdy se k tomu takzvanému Sarajevu schylovalo, byl nemocný. Byl dlouho v ošetřování a spíš bych řekl, že jakoby dal těm lidem, kteří Václava Klause sesadili, takovou jakoby společenskou záštitu ex post a to byl ten známý rudolfínský projev, kde Václava Klause tehdy už, člověka, který už byl pouze předsedou jedné politické strany, už nebyl premiér, tak ho velmi tvrdě zkritizoval.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaV knize píšete, že po roce 1998 už byl Václav Havel v politice nešťastný. Mohlo to souviset třeba i s tím, že právě už byl také dost nemocný?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentJá myslím, že nepochybně. Že když se na to člověk zpětně dívá, a to je trošku spekulace, ale já se k tomu kloním, že v životě Václava Havla byl hodně vážný předěl podzim 96, kdy byl právě poprvé s vážným onemocněním v nemocnici nebo poprvé, když si odmyslíme jeho věznění, které v roce 1982 málem skončilo smrtí a kdy byl taky v nemocnici, ale z toho se tehdy uzdravil. Ale v tom listopadu a prosinci 96 mu objevili karcinom na plicích. Tehdy se po operaci na několik dní ocitl vlastně na pokraji smrti a ta zkušenost ho evidentně zradikalizovala a když se potom vrátil zpátky do politického provozu, sám o tom trošku mluvil, tak si počínal o dost energetičtěji než do té doby a zdá se mi, že i najednou začal vidět tu českou politiku, která do té doby se nějak vyvíjela, daleko kritičtěji. Takže myslím si, že ty nemoci určitě přispěly k tomu, že se potom, obzvlášť po tom roku 98, v té politice necítil doma a cítil se trošku nešťastný a někdy byl negativista.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA z čeho tak usuzujete? To znamená, že si často stěžoval svým spolupracovníkům, že už ho to nebaví, že už vlastně do toho vůbec neměl chodit, že měl skončit před tím zvolením v roce 98 a že už se měl jít věnovat něčemu jinému? Stěžoval si takhle konkrétně?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentStěžoval. Zachovaly se pokyny spolupracovníkům, což byly takové jeho papíry, které psal poměrně pravidelně vždycky o víkendu na své chalupě na Hrádečku a potom se to v pondělí, když přišel do práce, distribuovalo těm spolupracovníkům na Hradě. Tam v některých těch pokynech po roce 98 z toho úplně čiší taková nechuť prezidenta.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaMůžete říct nějaký příklad, co třeba tam píše?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTo si teď nevybavím. To bych musel tady nějak, musel bych mít nějaký před sebou. Ale někdy tam vyloženě píše o sobě. Teď to teda parafrázuju, že je vlastně nešťastný, frustrovaný a že, teď jsem si vzpomněl, že třeba v jedněch těch pokynech píše, že si s manželkou Dagmar koupil domeček, on píše ve Španělsku, ale koupili si ho v Portugalsku, a že se tam už brzo přesune a bude tam trávit co nejdelší dobu a země ať vzkvétá pod Klausem. Ale takovýhle míst je tam opravdu hodně. Ony by se samozřejmě našly už i před rokem 98, ale...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA kde jsou ukryty tyto poklady?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTyto pokyny má, nevím, jestli všechny, Knihovna Václava Havla. Zpřístupněna je menší část. A opět zase mnozí spolupracovníci si nebo někteří spolupracovníci si ty pokyny asi odnášeli domů, nebo když odcházeli z Hradu. A někteří z nich mi je zpřístupňovali.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaKdyž zmiňujete spolupracovníky, řekl byste jedno jméno, komu Václav Havel opravdu hodně důvěřoval? Kdo byl pro něj klíčovou postavou?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTeď nechci, aby to vypadalo, že když řeknu to jméno spolupracovníků, kteří mi poskytovali nějaké ty pokyny, tak že to jsou ti, které tady budu jmenovat. To bych mezi nimi fakt udělal předěl. Ale myslím si, že pro tu první fázi, tu federální fázi v letech 90 a 92, která byla při zpětném pohledu, to byly asi ty nejdůležitější roky Václava Havla v politice, tak jeho nejdůležitějšími spolupracovníky, kdybych musel jmenovat jednoho, tak byl Saša Vondra.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA potom ke konci?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTam bych ještě teda tady pokračoval, že rozhodně tam byli někteří, kteří byli v podstatě ve Vondrově liz. Jiří Křižan a Michael Žantovský, trošku Karel Schwarzenberg, ale ten nebyl tak ideově důležitý. To byl spíš takový jakoby administrátor. Potom ke konci, tam si myslím, že to bylo dost odlišné v tom, že na rozdíl od tady té první družiny, která s ním přišla na Hrad vlastně v tom prosinci 89 nebo v lednu 90 a kterou tvořili jeho přátelé, možná by se dalo říct parťáci v takovém tom dobrém slova smyslu, tak potom se ta prezidentská kancelář jakoby svým charakterem stávala čím dál tím víc úředničtější. To už začalo v tom roce 93, kdy se stal prezidentem České republiky a pokračovalo to v neztenčené míře až do toho roku 2003 a řekl bych, že jestli se kolem něj tehdy pohybovali lidé, se kterými měl mnohem víc přátelský než zaměstnanecký poměr, tak to byli vlastně externí poradci typu Michaela Kocába, Jana Švejnara, Tomáše Halíka.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNovinář Daniel Kaiser, autor knihy o Václavu Havlovi s názvem prezident, Je stále hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Ta kniha vaše vyjde počátkem října. Chvíli na to má vyjít další kniha o Václavu Havlovi, kterou píše právě Michael Žantovský. Jeho bývalý spolupracovník, v současné době velvyslanec ve Velké Británii. Proč právě teď vycházejí dvě takové knihy o Václavu Havlovi? Je to v souvislosti i s tím, že to bude 25 let od listopadu?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentAsi ano. Já jsem teda tu svoji knihu měl rozepsanou před pěti sedmi lety, kdy vlastně jsme se potom s nakladatelstvím rozhodli vydat zatím jenom ten první díl do roku 89 a tam na tom ještě zapracovat a nechat ho trošku dozrát. Já si myslím, že těch 25 let je úplně jasná příležitost nebo možnost jak...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaBilancovat?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentBilancovat. A evidentně podle toho, co se v posledním roce nebo dvou děje v české společnosti a v české politice, tak tady jasně končí jedna historická epocha, kterou bylo těch prvních 25 let po listopadu 89. A pro mě vlastně takovým lajtmotivem té knihy bylo zodpovědět si na otázku, jestli Václav Havel byl jakoby jedním ze základních stavebních kamenů tady té epochy, která má dneska podle mě až nespravedlivě špatné jméno nebo špatnou pověst. Anebo jestli tou svou zvýšenou kritičností v posledních letech vlastně připravoval půdu k tomu, co se stalo poslední rok nebo před dvouma rokama. Čili tohle je jeden ten motiv. 25 let, skončila jedna historická epocha. Druhá věc je, a teď nemůžu mluvit za Michaela Žantovského, ale pouze za sebe, že si myslím, že těch 25 let poté nebo v některých případech třeba patnáct let poté, ale zhruba dvacet, pětadvacet let po těch popisovaných dějích je optimální doba, kdy o tom psát, že už člověk může získat nějaký odstup. Na druhou stranu ještě je k dispozici spousta pamětníků, s kterými lze o tom mluvit. Samozřejmě mohl jsem mluvit taky s Václavem Havlem, s nímž už by se dneska o tom mluvit nedalo. Já jsem teď zjistil, že když jsme tu knihu připravovali do tisku a jak se vždycky na konci každé knížky píše takové to poděkování lidem, kteří autorovi nějak pomohli nebo se kterými mluvil, kteří mu poskytovali své vzpomínky, dokumenty, dávali mu rozhovory, tak jak prostě z těch lidí za těch pět let, kolik jich už odešlo a není mezi živými. To je prostě dvacet třicet procent těch jmen.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaJak vlastně ovlivnila Havlova smrt, protože Havel zemřel v prosinci 2011, to byla doba, kdy vy jste měl tady tuto knihu rozepsanou, jak to ovlivnilo vaše psaní té knihy? Protože některé věci už jste si nemohl u Václava Havla ověřit.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentAle těch bylo minimum. Tam je věcí, které bych se dozvěděl po Havlově skonu a na které bych se ho býval byl chtěl zeptat, je málo. Já jsem spíš ty další roky využil k tomu, že jsem ještě dosháněl nějakou třeba dodnes neodtajněnou diplomatickou korespondenci o tom, jak se vyjednávalo k rozšíření Severoatlantické aliance, kde právě Havel hrál stěžejní úlohu.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA kdy vlastně jste mluvil s Václavem Havlem naposledy?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentNaposledy v roce 2008.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTo ještě, když jste psal tu první knihu?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentNe. 2009, omlouvám se.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTakže on už věděl, že chystáte tady tu knihu o prezidentování jeho, tak to věděl.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentSamozřejmě. To bylo, já jsem celou tu dobu s ním tehdy probíral už.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA jakým způsobem probíhaly ty schůzky? Vy jste třeba k němu přišel, dali jste si pivo?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentDali. No. On si ho asi dával víc než já, protože já přes den, když si dám pivo, tak usínám.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA Václav Havel si dal třeba pivo v tom roce 2009?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentJestli si trošku vzpomínám, tak pil nějaký malý plechovky, ale...

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA jakou měl náladu?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentTak asi pokaždé jinou. On tehdy, si pamatuju, že my jsme těch schůzek měli poměrně dost, ale stalo se někdy, že byl po nějaké prostě srdeční komplikaci třeba, nebo že se mu nevedlo zrovna moc dobře a stěžoval si prostě, že den dva předtím měl problémy a necítil se dobře.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaTakže občas se musela třeba i ta schůzka posunout a zrušit.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentAno. Ano. Přesně tak.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA byl tam sám vždy u té schůzky nebo tam třeba měl nějakého svého spolupracovníka?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentVětšinou tam byl jeho tajemník Martin Vidlák, občas tam, myslím si, že tam byl při jedné dvou příležitostech fotograf, jeho takový dvorní fotograf Oldřich Škácha, který nás tam při tom natáčení fotil. Ale většinou tam měl svého tajemníka.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaA co napsat ještě poslední roky Havlova života? Protože tato kniha, která teď vyjde, končí v roce 2003, když Havel odešel z Hradu. Co ty jeho poslední roky, když už nebyl prezident? Už to není zajímavé pro vás?

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentJá si myslím, že to vydá na epilog, který taky tam v té knize trošku od těch pohradních letech mám, ale tím, že jsem se i v tom prvním díle i teď v tom druhém díle zabýval Havlovými názory na politiku a jeho angažmá v politice, tak po tom roce 2003 bych neměl vlastně o čem psát.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNovinář Daniel Kaiser, autor knihy o Václavu Havlovi s názvem Prezident byl hostem Dvaceti minut Radiožurnálu. Díky za to. Na shledanou.

Daniel KAISER, komentátor týdeníku Echo, autor knihy PrezidentDěkuju za pozvání.

Helena ŠULCOVÁ, moderátorkaNa Radiožurnálu za chvilku další zprávy. Helena Šulcová přeje dobrý poslech.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnost NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: heš
Spustit audio