Ďábel se bojí Chu Sien

"V padesáti letech se liška může proměnit v ženu, po dosažení stovky v krásnou dívku nebo čarodějnici. Když jí bude tisíc, je schopná komunikovat s nebesy a mění se v nebeskou lišku," napsal v roce 324 po Kristu čínský autor bajek Kchuo Pchu. Listuji si v publikaci o šamanismu v Číně, zatímco se naše auto proplétá mezi rozeklanými vrcholky hor.

První psané příběhy o nadpřirozených silách vznikaly v Říši středu od 3. století n.l. Jeden z dochovaných vypráví o muži jménem Chuang Jüan, kterého pes dovedl do jeskyně obývané krásnými bohyněmi. A s jednou z nich se prý oženil. Šlo ale vesměs o útržkovité zkazky. Teprve v 7. století za vlády dynastie Tchang dostaly konkrétnější literární podobu s danými pravidly a nazývaly se čchuan-čchi.

Příběhy o nadpozemských silách i zvířecích a lidských podobách často vycházely z kultu lišky využívaného i v šamanismu. A tak když jsem se dozvěděl o staré ženě, prý čarodějnici Chu Sien, která je spojená s duchem tohoto zvířete a pomáhá uzdravit nemocné nebo z nich vyhnat zlého ďábla, neváhal jsem. Dostat se k ní ovšem nebylo jednoduché. I zprávu o ní jsem se dozvěděl náhodou.

Po překonání, už nevím kolikátého, horského úbočí, jsme nejprve museli zastavit v malé obci Jang Pcho a požádat asi šedesátiletou příbuznou mé průvodkyně, zda vůbec bude možné čarodějku navštívit. Pak jsme absolvovali ještě jednu podobnou zastávku, kdy k nám nastoupila další paní a ta už nás přímo dovedla k cíli, do vsi nazývající se stejně jako celá provincie Che-pej.

Vcházíme do přízemního stavení, kde šamanka žije. Dům má cihlové základy a dřevěné stěny s velkými okenicemi, střechu pokrytou taškami. Uvnitř je přítmí, elektřinou se šetří. Mžourám očima a pomalu se rozkoukávám. A čekám, až budu pozván do pokoje, který slouží jako obývák, kuchyňka i ložnice dohromady a od vstupní místnosti je oddělen jen silným látkovým závěsem.

"Pomáhám lidem, kteří to potřebují. Někteří jsou v moci ďábla a zlých sil, jsou opravdu vážně nemocní. Mají proto mé sympatie a snažím se jim pomoci. A navíc už dlouho nemohu dělat žádnou fyzickou práci, tak dokáži být aspoň takhle užitečná," říká mi asi devadesátiletá žena považovaná za Chu Sien.

Přesný věk neví a nezná ani své jméno, ostatně nikdo z účastnic neobvyklého příběhu ho nechce prozradit. Sedíme na jakési pryčně, naproti na červené desce stojí televize, vedle ní soška Buddhy a bohyně slitování Kchuan Jin, před nimi misky na vonné tyčinky. Na malé poličce nad lůžkem nechybí různé byliny. Pozornosti neunikne ani velký plakát se všemi dosavadními komunistickými vůdci. Asi pro případné nechtěné či neočekávané návštěvníky.

"Jak jsem zjistila, že mám tyto schopnosti? Stalo se to vlastně zničehonic. Když mi bylo kolem čtyřiceti, hledal u mne jeden vážně nemocný člověk pomoc. Byl v moci zlých sil a já ho zkusila rukama masírovat, a pomohlo to," vzpomíná.

Jak dodává, někdy jí stačilo najít na těle dotyčného ty správné body, jindy musela najít "jiné způsoby". Jaké? To odmítla prozradit. V tu chvíli vešla dovnitř návštěva. Paní, která pozdravila, ale nepředstavila se, žádala o ochranu před zlými duchy. Atmosféra se najednou změnila a "má" čarodějnice mi už nechtěla nic dalšího říct: "Nevím, nevím, nechci o tom mluvit. Nevzpomínám si. A jak na mé schopnosti pohlíželi lékaři? Nevím. A dřív navíc byli těžko dostupní a bylo jich málo, lidé proto chodili za mnou," ještě odpověděla a dala najevo, že naše povídání končí.

Naštěstí, to už ale hodně daleko od vsi Che-pej, mi má průvodkyně popsala, jak čarodějnice léčila její dceru: "Nejprve zapálila papírové peníze, pak se během rituálu postupně dostávala do tranzu, dostala se mimo reálný svět. V tu chvíli do ní vstoupil duch lišky, už nebyla sama sebou. A proto získala schopnost léčit mou dceru."

Lišky se duchů nebojí, naopak strach mají ze psů, možná i proto jsem žádného nejvěrnějšího čtyřnohého přítele člověka ve vesnici Che-pej neviděl. Ptám se, jakou nemocí její dcera trpěla. Nejprve odpověděla, že jde o soukromou věc, nakonec se ale svěřila: "Narodila se v roce Ovce, což je samo o sobě kladné znamení, ovšem v kombinaci s daným rokem nám nepřinesla štěstí. Můj manžel měl vážnou dopravní nehodu, já jsem onemocněla rakovinou. Nevěděli jsme, co s tím, tak jsme obě vyhledaly čarodějnici a ta nám pomohla zbavit se veškeré smůly a drží nad ní ochrannou ruku. Dnes žijeme spokojeně, máme obchod se zeleninou, já se uzdravila a ani mému muži se od té doby nic nestalo."