Co si sjedeš, musíš pak vyšlápnout. Tahle logika platí i na Kypru

Dobře značené trasy vedou částečně po lesních cestách
Dobře značené trasy vedou částečně po lesních cestách
Kypr je u nás známý hlavně jako destinace pro dovolenou. Kam si ale jezdí odpočinout Kypřané? Náš zpravodaj Štěpán Macháček objevuje ta méně známá místa středomořského ostrova. Tentokrát se vydal do bezmála dvoutisícového pohoří Troodos v kyperském vnitrozemí. Místní tu oceňují chladnější ovzduší, cizinci zase pěší a cyklistické trasy. A náš reportér tentokrát vyměnil svůj motocykl za horské kolo.

Na parkovišti u hotelu Troodos se právě otevírají stánky se suvenýry a se zmrzlinou. V hotelu si půjčujeme horské kolo s cílem projet si asi 40kilometrový okruh. Dostáváme rady a mapku značených tras a vyrážíme.

Hned na začátku potkáváme jediné další cyklisty po celé trase. Je to parta vojáků z britské základny u Limasolu. Říkají, že po Kypru se dá jezdit dobře. Kypřané prý sice jezdí jako šílenci, cyklistům se ale slušně a velkým obloukem vyhýbají.

Sjíždím teď z Troodosu zatím po asfaltové silnici poměrně prudce dolů, trošku mám obavy, aby to vydržely brzdy, protože kola v půjčovně nebyla v úplně nejlepším technickém stavu. Najednou to rupne a jsem bez zadní brzdy, což se mi v tom prudkém klesání vůbec nelíbí. Ale nedá se nic dělat, musím si opatrně přibržďovat zbylou přední a doufat, že alespoň ta ještě chvíli vydrží.

Čtěte také

Musíte být mrtví, divila se slečna v hotelu

Trasy jsou dobře značené. Ta naše začíná příjemným pozvolným stoupáním po kamenité lesní cestě. Z cesty jsou pěkné výhledy na okolní zarostlé hory s městečky a kláštery. Teď se dívám na hasičský vrtulník, který hasí nedaleký lesní požár. Na konci srpna je opravdu všechno úplně vyschlé.

Ve druhé půlce trasy už jsem brzdy vůbec nepotřeboval, železná logika tvrdí, že co si sjedeš, musíš si pak také vyšlápnout. A já jsem na ne moc podrobné mapě nějak nevyčetl, že mě na 12 kilometrech čeká 900 metrů stoupání.

Slečna v hotelu nám při vracení kol nevěří, že jsme jezdili na kole celých šest hodin. Podle ní asi už musíme být mrtví. A to já také skoro jsem.