Bary, české pivo a padělky světových módních značek. Takhle to vypadá v turecké části Nikósie

Dál už cesta nevede

Náš zahraniční zpravodaj Štěpán Macháček cestuje po středomořském ostrově Kypr. Jenže Kypry jsou vlastně dva. A tak se vydáváme překročit takzvanou zelenou linii, abychom prozkoumali i turecký sever. Přejít ji ale dnes není žádný problém a situace se zlepšila i v rozděleném hlavním městě.

Dál už to nejde, ulice je přede mnou zahrazená barely zalitými betonem a řadami ostnatého drátu – tak vypadá jedna z uliček centra Nikósie. Obchody kolem mají stažené rolety, evidentně jsou už dlouho opuštěné. V ulici, která nikam nevede, to asi nejsou moc lukrativní místa. Hradbou by neprolezla ani kočka.

Hlavní město Kypru je už více než 40 let neprodyšně rozdělené na dvě půlky. Jenže už nějakých sedm let hranice uprostřed Nikósie zas tak neprodyšná není. Stačí popojít na pěší zónu Ledra. A když tak po ní jdete několik set metrů na sever, najednou se mezi kavárenskými slunečníky objeví zábradlí a policejní kontejner s okénkem. Na domě je cedule: Nikósie, poslední rozdělené hlavní město na světě.

Řecko-kyperský celník mi říká, že z turecké strany se smí přinést jen omezené množství cigaret a alkoholu a hlavně žádné padělky světových značek oblečení. V neformálním hovoru ale přiznává, že turecké padělky jsou opravdu kvalitní. A za tu cenu…

Čtěte také

A po volání k modlitbě se zábava znovu rozjíždí

Ukazujeme pasy řecko-kyperským a turecko-kyperským pasovým úředníkům a pokračujeme dál.
Uličky na turecké straně za přechodem působí poněkud orientálněji. Několik malých sešlých obchůdků má opravdu bohatou nabídku výrobků světových módních firem, celník zjevně dobře věděl, o čem mluví.

V turecké Nikósii je řada nově opravených historických budov. To, že je tato část města turecká, a proto převážně muslimská, rozhodně neznamená, že tu nejsou bary a „nalévárny“. Třeba v podniku přímo pod minaretem mešity Selimiye mají na čepu několik tureckých piv a číšník nám v lahvi nabízí také „hakiki çek birası“, tedy skutečné české pivo. Při volání k modlitbě sice obsluha poslušně ztlumí hudbu, pak se ale zábava znovu rozjíždí.

V Nikósii se nosí deštníky proti slunci

V centru Nikósie se dá zelená linie přejít na dvou hraničních přechodech. Jsou otevřené 24 hodin denně a určené výhradně pro pěší. Nočním návratům z barů na druhé straně hranic tedy nic nebrání.