Člověk nemá být vůdce smečky a nemělo by to být základem pro výchovu psa, říká o své metodě trenér pozitivní výchovy psů
Máte psa? Chystáte si nějakého pořídit nebo je ten váš nevychovaný? Pak si poslechněte Tomáše Nusharta. Zabývá se pozitivní výchovou psů, je zakladatelem webu psichologie.cz a autorem manuálu láskyplné a efektivní výchovy Neštěkej na svého psa. Jak dobře vychovat vlastního psa? „Pozitivní trénink neznamená, že si pes dělá, co chce. Má jasné hranice,“ komentuje svou výchovnou metodu Tomáš Nushart.
Ve studiu je s námi i můj pes. Přiznám se, že jsem se vždy snažila, aby pes poslechl – aby přišel na odvolání, aby něco uměl, aby neobtěžoval lidi a ostatní psy. Ale brala jsem to tak, že občas psovi namočíte čumák do loužičky, plácnete ho po zadku a řeknete mu, že toto se nedělá. To byste ze mě velkou radost neměl…
Dneska ne, ale do nějaké míry to byla norma. Dělalo se to tak desítky let a nevěděli jsme, zda se to dá dělat jinak a líp.
Pokud psovi budu jen něco neustále zakazovat, tak ho neučím to, co po něm chci. Chci naučit psa novému chování a potom ho utvrdit, aby fungovalo vždy a všude. Naučit povel „sedni“ je snadné, ale aby to fungovalo vedle jiného psa, v lese, když vidí veverku, nebo když přijdou lidi, to už záleží na tréninku.
To je na učení nejdelší. Ale kdybych měl psa jen trestat, tak z něj rychle udělám psa, který bude vypadat vychovaně, ale z mého pohledu se bude akorát bát, aby mu nějaká nepřiletěla. Bude mít takzvanou naučenou bezmoc – nebude úplně šťastný, bude zlomený. Toho dosáhnout nechci.
Pokud na mě pes vyskočí, tak se otočím zády a nevšímám si ho. To představuje negativní trest.
Vy už jste tady s mým psem trénovali povel lehni a šlo to docela hezky. Jak funguje pes na gesta a jak funguje na verbální na řeč?
Všichni psi a všechna zvířata primárně fungují na to, co jim ukážeme. Teprve potom musíme dát gestu nějaký význam. Když ke mně přijde nějaký nový pejsek, učím ho klasickým gestem lehnutí dolů. Vezmu pamlsek, dám mu ho před čumáček a navádím ho směrem dolů.
Jakmile mi začne fungovat na stejné gesto, ve kterém už ale není pamlsek, tak se před gesto předřadí slovní povel. Pak se teprve řekne lehni a udělá se gesto, které už pejsek zná. Potom se postupně gesto vyřazuje, až zbyde jen slovní povel.
Ve vaší knížce píšete o pozitivním a negativním trestu. Jak takové tresty vypadají?
Většina lidí si představí, že pozitivní je dobré a negativní špatné. V řeči behaviorální analýzy pozitivní znamená, že do dané situace něco přidám. Může to být plácnutí novinami nebo křik. V případě negativního trestu si z té situace něco vezmu. Typicky to, co po mně pes chce.
Většina mojí práce je vzdělávání majitelů psů. Víc se podobá hodině u psychoterapeuta než hodině cvičení žáků.
Když na mě například pes skáče a já chci jeho pozornost, tak jedna z cest při použití negativního trestu je, že se otočím zády, a tím pádem z té situace svou pozornost odeberu. Primárně bych radši odměňoval neskákání pokládáním pamlsků na zem. To by byla jedna z prvních metod. Ale pokud vyskočí, tak se otočím zády a nevšímám si ho. To představuje negativní trest.
Posluchač Petr se ptá, zda musí být páníček vždy vůdcem smečky, nebo lze tuto roli dobře vycvičenému psovi přenechat. To je asi hodně častý stereotyp…
Člověk nemá být vůdce smečky a nemělo by to být základem pro výchovu psa. Nechci říct, že člověk nemá pejska učit, jak se pohybovat v lidském světě. Ale nedělejme to z domněnky, že základem výchovy psa je být vůdce smečky, protože není.
Dříve se pozorovali vlci a z toho se odpozorovalo, že spolu bojují, protože se některý z nich snaží být alfa samec a vůdce smečky. Tato teorie, na které je to postavené, je úplně špatná, protože psi nejsou vlci a my nejsme psi. Výchova na tom opravdu založená být nemusí.
Kolik vaší práce je výcvik psa jako takového a kolik je řešení problémového chování psů?
Většina mojí práce je vzdělávání majitelů psů. Je jedno, jestli je jde o chování ke štěňátku nebo chování k pejskovi, který má separační úzkost nebo je agresivní na ostatní psy a lidi. Větší část tréninku, když za mnou lidi přijdou, je o povídání. Řešíme, proč se děje určité chování a snažíme se to rozklíčovat. Má práce se více podobá hodině u psychoterapeuta než hodině cvičení žáků.
Cvičil někdy Tomáš Nushart kočky? A jaký má názor na elektrický obojek pro výchovu psů? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Záchranářský pes může být jakékoli rasy, musí ale mít rád lidi, říkají jejich psovodi
Hosty Českého rozhlasu Zlín byli Petra Juříková a Libor Skýpala, členové Záchranné brigády kynologů Moravskoslezského kraje.
-
Rozdíl mezi viděním zvířat a lidí. Obrázek, jak pes stojí a čeká na semaforu na zelenou, je nesmysl
Oční vady a oční onemocnění u zvířat, to je téma dnešní radioporadny. Jak vidí psi ve srovnání s lidmi? A vidí kočka lépe než pes?
-
Kastrace na zkoušku způsobí dočasně stejné změny, jako kdyby byl pes vykastrován
Osmiletý americký kokršpaněl značkuje, olizuje moč cizích psů, když je někde hárající fena strašně vyvádí. Tak zněl problém jedné z posluchaček. Poradil MVDr. Zahrádka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka