Citrusy v zimě a ryby po celý rok. Není divné, že se cpeme čímkoliv kdykoliv? ptá se Pavel Maurer

15. březen 2015
Glosa Pavla Maurera

Pořád mi nejde do hlavy, proč máme jíst salát v zimě? A odpověď je tak prostá! Vždyť salát v zimě přece u nás neroste! Mrkev, rukola a všechny ty různé zelené lupínky mají přece svůj vegetační čas jindy než v lednu nebo březnu.

To, co jíme mimo sezónu, je vlastně proti smyslu našeho těla. Všichni si jistě vzpomínáte na pohádkovou Marušku, která musela obměkčit dvanáct měsíčků, aby na malou chvíli vykouzlili červen a ona získala pro svou macechu jahody v době, kdy vůbec nemají růst. To byla pohádka, kterou prožíváme každý den.

Máme v lednu borůvky, v červenci jarní medvědí česnek a ústřice po celý rok, ačkoli se mají jíst jen v některých podzimních a zimních měsících. Jenže my můžeme mít každou chvíli téměř cokoli. Nerespektujeme masopust, stejně jako nám většinou nic neříká ramadán, šábes nebo alespoň postní pátek.

Cpeme se kdykoli, čímkoli. Pak se divíme, že nám není dobře, že máme nemoci a nevíme z čeho. Jsem hluboce přesvědčen, že je to mnohdy právě z našeho velkopanství vůči zákonům přírody.

Čtěte také

O Vánocích žádáme ovoce, které bylo utrženo na druhém konci naší planety v ještě nezralém stavu a takzvaně „doděláno“ až cestou přes oceán. Jíme ryby, když na ně máme chuť, aniž bychom respektovali vhodný čas jejich výlovu. Vůbec nám není divné kupovat si ostružiny a jablka z Afriky v době, kdy bychom se jako Středoevropané měli raději držet hlávky zelí nebo červené řepy ze sklepa.

Exotické choutky jsou pouhou pastvou pro oči. Tělu ale nepomůžou

Naše choutky jsou nekonečné. Chceme kiwi a pomeranče a citróny v zimě, aniž bychom tušili, že nám otevírají póry a ochlazují nás, místo toho, aby zahřály. Citrusové plody fungují v teplých krajích jako přírodní klimatizátor, aby tělo mohlo více odolávat vedru. Jenže nám je ordinují do mrazu, abychom získali vitamín C.

jahody

Naše tělo si vůbec neužívá mnoho krásných, drahých a exotických pochutin. To jen oči. Samotný člověk pak neustále bojuje vnitřní válku, aby vůbec nějak zpracoval vše, co do sebe hodil v dobrém úmyslu, ale bez rozmyslu.

Každá potravina má svůj čas. Všimněte si, že nejlepší kuchaři na světě vyznávají sezónní a lokální suroviny. Když vám některý ukáže, že má bylinky z vlastního truhlíku a divočáka z protějšího lesa, je to zaručeně nejlepší zpráva pro vaše bříško.

autor: Pavel Maurer
Spustit audio