Číňané v pohybu

Chaos, křik i zoufalství těch, kteří se ke svým blízkým i přes všechnu snahu nedostanou. Kvůli rozmarům počasí i nemožnosti získat jízdenku na vytoužený autobus či vlak.

Jde hlavně o dělníky-migranty, kteří právě v této době mají prakticky jedinou možnost za celý rok, kdy se dostanou domů. V dlouhých frontách proto čekají, až na ně dojde řada a zbude vytoužená jízdenka.

Koupit si ji mohou i od překupníků, kteří je s každoroční pravidelností vykoupí už dopředu a poté nabízejí. Pochopitelně za několikanásobnou cenu. Stačí se vypravit na jakékoli nádraží a sami uvidíte, jak se mezi davy skutečných cestujících proplétají. Poznáte je na první pohled. A věřím, že i uniformovaní policisté, kterých je před halou také více než dost.

Problém se však dlouhodobě nedaří řešit. Nezabíraly ani sliby, ani hrozící pokuty, proto se čínská vláda letos rozhodla přijít vskutku s originálním opatřením. Zavedla prodej jízdenek na jméno. Lístky si tak mohli koupit jen ti, kteří předložili průkaz totožnosti. Zkontrolováni pak byli ještě jednou při vstupu do nádražní budovy.

A jak se ukázalo, podvodníky tento tah zcela překvapil. Samotným cestujícím ovšem nepomohl. První vlak totiž byl nakonec obsazen jen z osmi procent. A důvodem nebyl nezájem, venku totiž čekaly tisíce mužů a žen, mrznoucích či promočených.

Celé drama však trvalo pouhý jeden den. Všechny další vlaky už byly opět zaplněné do posledního místečka a lidé se do vozů snažili dostat i okny. Šéf jednoho z čínských nádraží byl kvůli tomuto „nepořádku“ a údajně „nedůstojnému“ nastupování exemplárně vyhozen z práce.

Vše ostatní se však vrátilo do starých kolejí. Překupníkům, kteří nedokázali okamžitě zareagovat na nová pravidla hry, to trvalo pouhý den. A více než 200 miliónů Číňanů bylo nakonec rádo, že si na novoroční večeři mohli pochutnat v kruhu rodinném. Kung Hei Fat Choy!

Robert Mikoláš, Český rozhlas, Čína