Cesta Čecha do vesmíru je reálná, říká šéf výcvikového střediska astronautů ESA
V evropském středisku astronautů (EAC) v Kolíně nad Rýnem se školí a cvičí nejen Aleš Svoboda, ale i budoucí astronauti z dalších zemí. Šéfuje mu Frank De Winne, zkušený belgický astronaut, který ve vesmíru strávil celkem 198 dní 17 hodin a 34 minut. Poprvé se na oběžnou dráhu vydal v roce 2002 a pak ještě o sedm let později, kdy na Mezinárodní vesmírné stanici strávil šest měsíců. Společně s kolegy z dalších zemí tehdy připravovali ISS na její současnou „zlatou éru“.
Jaká je vaše role v Evropském středisku astronautů?
V EAC jsme zodpovědní za výcvik astronautů pro mezinárodní vesmírnou stanici, a to všech astronautů, kteří létají na evropských modulech, tedy včetně Američanů a Kanaďanů. Podporujeme také naše astronauty, aby zůstali fyzicky a zdravotně připravení na lety na ISS, a samozřejmě jim poskytujeme podporu i během plnění jejich úkolů na oběžné dráze přímo na vesmírné stanici.
Čtěte také
Moje role zde je koordinovat všechny tyto aktivity a zajistit, aby všichni měli co nejlepší podmínky a abychom mohli vytěžit maximum z našich letů astronautů na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Máte mnoho kolegů z různých zemí. Jaký je váš tým?
Máme tady vynikající tým, všichni jsou nesmírně motivovaní. Je tu velmi příjemné prostředí a samozřejmě možnost pracovat s astronauty, kteří létají, pracují a žijí na palubě Mezinárodní vesmírné stanice. To je pro všechny, kdo zde pracují, velikou motivací.
Jak se vám spolupracuje s Čechem Alešem Svobodou?
S Alešem je velmi příjemná spolupráce. Byl jsem součástí týmu, který vybíral astronauty v roce 2022, kdy se Aleš Svoboda stal záložním astronautem Evropské kosmické agentury. No a teď je tady poprvé na dvouměsíčním výcviku. Vždycky je radost s ním pracovat.
A myslíte si, že Aleš Svoboda má šanci dostat se jednou do vesmíru? Je to reálné?
Myslím, že je to reálné. Do vesmíru se dostává stále více komerčních letů. Viděli jsme lety Švéda Marcuse Wandta s misí Axiom 3, teď se připravujeme na let Sławosz Uznańského z Polska s misí Axiom 4. A myslím, že v budoucnu také uvidíme více krátkodobých vesmírných misí, které naše členské státy zrealizují ve spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou. Věřím, že tím můžeme posunout vědu, technologie i průmysl jako takový v těchto členských státech. A doufám, že se to jednou podaří i České republice.
Související
-
Magazín Experiment: Kdy poletí do vesmíru druhý Čech? A jak mohou houby pomoct v odsolování půdy?
Let druhého Čecha do vesmíru po téměř půl století začíná dostávat konkrétní obrysy. Provází jej velký zájem firem i vědců. Kdo jejich experimenty zaplatí?
-
Magazín Experiment ŽIVĚ z tréninkové simulace mise českého astronauta na Měsíc
Jak by mohla vypadat česká cesta do vesmíru Aleše Svobody, který byl vybrán do záložního týmu kosmonautů Evropské vesmírné agentury?
-
Prvními Evropany, kteří přistanou na Měsíci, by se mohli stát Němci. Vyvíjejí vlastní lunární modul
Přistát na povrchu Měsíce se dosud podařilo pouze Sovětskému svazu, Spojeným státům a Číně. Budou němečtí vývojáři ze soukromé společnosti PTScientists prvními Evropany?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
