České podzemí známé i neznámé
Z 3500 známých jeskyní v naší zemi je 13 přístupných pro veřejnost, tedy kromě Zbrašovských argonitových jeskyní na Přerovsku, které jsou kvůli úpravám do příštího roku uzavřeny. Podzemí známé i neznámé se dostalo do dnešního pořadu Vaše téma. Teď ho shrnuje redaktorka Blanka Číhalová.
Po zhruba 40 letech se znovu pro veřejnost otevřela malá jeskyně na Turoldu. Je na jižní Moravě u Mikulova a jak mi řekl Jaroslav Hromas z Agentury ochrany přírody a krajiny, je to naše jediná jeskyně ve druhohorních vápencích. Ostatní jsou totiž starší.
Jaroslav Hromas: I ta struktura těch stěn vypadá úplně jinak. Vápence jsou bílé a vypadají jakoby korálové. Procházíte v jeskyni, kde jsou takové útvary, jako kdyby se potápěč potápěl někde pod vodou mezi korály, to znamená, nejsou tam krápníky, ale ty útvary jeskyně jsou takové složité, pestré a místy jsou tam lesklé krystalky kalcitu a při tom nasvícení vypadá velice pěkně.
Barevně hodně zajímavá je také Chýnovská jeskyně na Táborsku. Ta je nejdéle přístupná veřejnosti. Už 136 let.
Jaroslav Hromas: Každá jeskyně je jiná. Chýnovská na Táborsku taky nemá krápníky, ale prochází zase takovými barevnými mramory, starými metamorfovanými vápenci a ty stěny jsou takové pruhované, jsou v nich podzimní říčkou vyhloubeny takové kotle, dolíky a na stěnách se objevují útvary i ve tvaru takových lidských očí, jeden ten útvar dokonce dostal v 19. století Purkyňovo oko a je takovým symbolem Chýnovské jeskyně. Boskovské jeskyně na Semilsku zase mají takové křemencové lišty, které vystupují ze stěn a ty jeskyně jsou rezavé a jejich krápníková výzdoba je zas, má takový perleťový nádech.
Kdo si neumí jeskyně představit bez krápníků, měl by navštívit střední Moravu, například Javoříčko.
Jaroslav Hromas: Zejména do gigantů, tam jsou největší stalagmity u nás.
Nádherné krápníky jsou také v Punkevních jeskyních v Moravském krasu. Tam najdete mnohem víc nej. Nejdelší přístupné jeskyně Sloupsko-šošůvské. Nebo třeba propast Macochu, která je hlubší, než si odborníci mysleli.
Jaroslav Hromas: Ne, že by se nám někam propadla, ale jak známo, na dně Macochy jsou dvě jezírka. A hloubka Macochy na hladinu toho spodního jezírka se uvádí 138,5 metru a až donedávna jsme se domnívali, že to jezírko je hluboké 30 metrů. A potápěči už tam pronikli do hloubky přes 50 metrů, takže Macochu už máme teďka asi na 190 metrech.
Překvapení a nových jeskyní na speleology čeká ještě řada. Jaroslav Hromas odhadl, že znají zatím asi jen čtvrtinu našeho podzemí.
Jaroslav Hromas: Většinou se prokopávají chodby, kde jsou nějaké závaly nebo hliněná suť, zátka, na konci nějakých už známých jeskyní a nebo z povrchu, když se objeví nové jeskyně, tak se objevují v místech, kterým říkáme mastné fleky. V zimě, někde v suti, nebo v trávě, v lese, pod skálou, vystupuje teplý vzduch z nějaké jeskyně, která je tam ukrytá v hloubce. Sníh tam taje, někdy dokonce i sloup páry prostě vystupuje nahoru a tam potom jeskyňáři kopou a zpravidla se vždycky do nějaké jeskyně dostanou.
Pro veřejnost je otevřeno jen 13 jeskyní a propastí. I tady je ale provoz takový, aby člověk dál zůstal jenom návštěvníkem a netopýři a další živočichové či rostliny, tam byli doma.
Jaroslav Hromas: Vždycky se pro to zpřístupnění vybírá určitá část té jeskyně. Samozřejmě, aby byla atraktivní, aby tam bylo co ukázat a v žádném případě by neměla být vždycky zpřístupněna pro veřejnost celá ta jeskyně. Vždycky veliká část té jeskyně by měla zůstat zachována. Je to určitý podzemní ekosystém. Tam taky žijí živočichové a měli by tam mít svoje prostředí.
Jeskyně jsou neocenitelné také pro archeology a paleontology, kteří z nich získávají řadu informací o pravěkém člověku a jeho životě. Například v Mladických jeskyních našli vědci kosti dnes už vyhynulých plejstocenních obratlovců. Kostry lidí starší doby kamenné a také nástroje, které používali a nebo zbytky ohnišť.
Jak je to s jeskyněmi v Hranicích na Moravě? Jsou přístupné veřejnosti? Tuto otázku nám položila jedna z posluchaček. Jak jsme zjistili, k propasti vede naučná stezka z Hranic nebo od vlakové zastávky Teplice - Lázně nad Bečvou. U propasti je vyhlídková plošina, ze které je vidět hladina jezírka. Ta je v hloubce 69 metrů. Jak hluboké je samotné jezírko, to zatím jeskyňáři nevědí. Dna dosud nedosáhli. Ponorka se dostala nejhlouběji do 204,5 metru. Propast V Hranicích na Moravě je jedním z evropských unikátů.
Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Konec snu o obhajobě zlata. Čeští hokejisté nestačili na Švédsko a na mistrovství světa končí ve čtvrtfinále
-
Policisté uzavřeli případ zapomenuté zbraně ve Sněmovně. Podle nich šlo o přestupek
-
Ruští vojáci ničí ukrajinské pozice. Vytváříme nárazníkovou zónu podél hranic, řekl Putin
-
Přijetí v Cannes bylo moc hezké a vřelé. Všichni jsme plní emocí, říká režisérka filmu Karavan Kirchnerová