Času nebylo mnoho. Přechodu bychom se ale nevyhnuli, říká Bartoš o digitálním stavebním řízení

V posledních dnech od některých koaličních politiků zaznívá, že by systém měl být plně funkční do konce srpna, že to je pro vás jakýsi úkol. Jste schopen slíbit, že zásadní připomínky stihnete zapracovat a upravit podle nich systém do konce srpna?

Žádný systém není nikdy úplně hotov, to je důležité si říci – když se podívám na historické systémy, které byly zde na ministerstvu místního rozvoje, třeba systém NEN pro soutěžení veřejných zakázek…

Je zde seznam požadavků, které jsou považovány za důležité, a ty jsou zaplánovány v jednotlivých aktualizacích softwaru, které se dějí zhruba na týdenní bázi do konce srpna. To koneckonců zaznělo od koaličních partnerů, že by to mělo být takto hotovo.

Čtěte také

Digitalizace stavebního řízení není jenom proces, ale má i hluboký dopad do ekonomiky státu, varuje šéf Svazu měst a obcí

Nejsem ten, kdo může klečet na dodavatelích, má to nějaký proces prioritizace požadavků a dodávek. Zmínil jsem, že například autentikace dotčených parcel a účastníků řízení je vnímána jako zcela klíčová, že prvních 130 šablon je vnímáno jako zcela klíčové. Zda to bude znamenat, že jsme s tím jakž takž spokojeni, že je to perfektní – já si nemyslím, že to bude tento závěr, ale snažíme se...

K úpravám systému – předseda antimonopolního úřadu na konci května potvrdil zákaz plnění smlouvy, kterou máte s dodavatelem systému. Zákaz má začít platit po čtyřech měsících po rozhodnutí, tedy v druhé polovině září. Znamená to, že co se nestihne do tohoto termínu potom už upravit nepůjde?

Ten systém je ministerstva, není to tak, že máme další službu. Systém se bude dál vyvíjet. Budeme muset soutěžit a nějak to řešit, ale zcela v souladu se zákonem. Máme připravený scénář, jak pokračovat v rozvoji systému.

Nerad se vyjadřuji k tomu, co se stalo ve věci agendového systému pro úředníky, kdy celé řízení napadla firma, která v životě nic takového nedělala, neměla na to kapacity, lidi, zkušenosti a přesto jí dal antimonopolní úřad za pravdu. My rozporujeme dva důvody, na základě kterých došlo k zákazu plnění, zvolili jsme zcela legální způsob a nakonec ÚHOS (Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – pozn. red.) uznal, že ta urgence tam je velká.

Věřím, že nakonec dá soud i nám za pravdu, protože zakázka byla nastavena na nějaký objem za cenu a my jsme díky tomuto rozhodnutí ÚHOSu, proti kterému jsme dali rozpor, byli limitování tím, co můžeme v danou chvíli dodat a jaký to může mít objem. Dodáváme za desetinu ceny, která byla vysoutěžena.

Čtěte také

Digitalizace stavebnictví je lajdácká, tvrdí architekt. Je to koncepční změna, namítá ministerstvo

Dlouho jste říkal, že systém je v pořádku. Někteří úředníci byli dotčení a měli pocit, že vinu házíte na ně. Byl jste na nějakém stavebním úřadě, viděl jste, co úředníci popisují? Měl jste osobní zkušenost se systémem?

S tím systémem jsem pracoval, ale osobně nemám čas jezdit na supervizi stavebních úřadů. Plánuji to, ale podle mě je zásadní se po dodání těchto funkčních celků – automatického ztotožnění, šablon, větší míry automatizace – podívat, jestli toto byl ten klíčový problém. 

Proč tyhle věci nebyly funkční už od prvního července?

Při startu takového systému – a ten harmonogram byl napjatý – za rok jsme udělali novou architekturu, aby odpovídala zákonu, vysoutěžili jsme... Některé věci prostě nevyzkoušíme. Nyní už známe lék, povedlo se nám to u e-dokladů, kde jsme udělali postupný náběh.

Pozorně jsem poslouchal výhrady pana prezidenta, ale v České republice nemůžete udělat, že zákon spustíte jen pro někoho, nebo že do něj pustíte jen některé účastníky. Většinou platí, že k danému datu začíná platit zákon, umožňuje se třeba zákonná povinnost vidět data, a zároveň spouštíte systém. 

I kritici opakují, že nemají problém s principem systému, ale s tím, jak to bylo připravené. V téhle souvislosti zaznívají slova od Františka Lukla, šéfa Svazu měst a obcí, že to bylo připavené humpolácky, šéf komory architektů Jan Kasl mluví o lajdáctví. Připouštíte, že to bylo humpolácky připravené?

Nevím co je pojem humpolácky. Měli jsme zadání dané zákonem, který sám o sobě mění řadu procesů. Velké procento staveb se přesouvá do skupiny staveb, které stavební povolení nepotřebují, slučuje se dvoufázové umístění a povolení do jednoho stavebního řízení a korunovaného stanoviska.

Čtěte také

Odklad digitalizace by byl proti výstavbě, říká úřednice. Potřebujeme standardizovanější podmínky, zní z Hospodářské komory

Systém digitalizace je nástrojem pro naplnění zákona. V rámci technických možností byl zadefinován dobře, některé věci jsme nedokázali zjistit před jeho spuštěním, což byla například situace, kdy je zaměstnanec ve městě zároveň zaměstnancem stavebního úřadu a zároveň dotčeného orgánu, to nám dělalo problémy.

Rozumím tomu, že to bylo náročné, ale tím spíš se vracíme k otázce, zda to bylo dostatečně připravené. Nemělo to začít celé později?

Toho času nebylo mnoho. Myslím ale, že přechodu bychom se nevyhnuli. Mohli jsme si pomoci, ten čas na adaptaci a přípravu byl velmi krátký. Snažíme se to dohnat intenzivními školeními v krajích, výjezdy na jednotlivé velké stavební úřady, i nastavování systémů centrálně na obrazovkách.

Ale vy jste použil slovo, které není měřitelné: lajdácké, humpolácké. Když vidím, s jakým nasazením pracují lidé na stavebních úřadech, aby odbavili to množství podání a do toho, když po nich chcete, aby se učili nový systém, který v danou chvíli nemá funkcionalitu, na kterou byli zvyklí u systému, který používali 30 let...

Musím říct, že tady vidím největší handicap toho startu. Zda by situace byla významně jiná při spuštění od 1. ledna... Bylo by možná víc času na školení, ale uvědomuji si, že jsme měsíc po spuštění pravděpodobně jedním z největších digitálních projektů za desetiletí, který dělá 1400 institucí, tisíce úředníků.

Tohle je komplexní změna a velmi si vážím nasazení lidí, kteří přijdou na ministerstvo a říkají: vnímáme to takto, chybí vám některé orgány, pošlete nám seznam, my vám z naší pozice pomůžeme. Je to společná cesta k tomu, aby celé stavební řízení bylo pro všechny účastníky rychlejší a pohodlnější.

Uvažoval by Ivan Bartoš o rezignaci? Z kolika procent podle něj systém funguje, jak má? A proč nebylo při novelizaci zákona ponecháno přechodné období? Poslechněte si celý rozhovor.