„Byla to hrůza, rodičů jsem se nedočkala.“ Před 80 lety nacisté popravili celé rodiny odbojářů

„Byla to hrůza. Šla jsem ze školy a říkala jsem si: třeba se maminka nebo tatínek vrátili a budou doma. Ale nedočkala jsem se jich,“ vzpomíná Jaroslava Mokrá, které bylo na konci války 14 let. Svoje rodiče Jarmilu a Jaroslava Smržovi viděla naposledy v červnu 1942, krátce předtím, než oba zatklo gestapo.

Čtěte také

Atentát. Poslechněte si první ze série živých zpravodajských rekonstrukcí Operace Anthropoid

Stejně jako v té době teprve tříletá Vlasta Kadlecová. Její matka byla sestrou parašutisty Josefa Valčíka z výsadku Silver A. Zadržené odbojáře uvěznili Němci v Terezíně.

„Tam byli od června do 22. října, kdy je dobytčákem odvezli do Mauthausenu. Pak nám přišly úmrtní listy. Maminku zabili za několik minut dvanáct, tatínka kolem druhé hodiny. Všechno to bylo vypsáno v těch úmrtích listech,“ vyprávěla paní Kadlecová Paměti národa.

Poslední lékařská prohlídka

„Poprava byla prováděna vlastně velmi rychle, ale samozřejmě také velmi brutálně. Oběti byly přiváděny do sklepení, kde byla místnost uzpůsobena pro lékařskou prohlídku. Ve chvíli, kdy oběť postavili zády k výškoměru, byla za tím výškoměrem skrytá místnost, ve které seděl popravčí, který pouze úzkou štěrbinou toho výškoměru vytáhl zbraň, přiložil ji k týlu oběti a vystřelil,“ popisuje historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.

Koncentrační tábor Mauthausen|foto:uživatel: Flashcube99, lic. CC BY-SA 3.0 AT

Poprava 262 lidí trvala téměř 9 hodin. „Následně byla těla zpopelněna v místním krematoriu, takže po nich nezůstalo vůbec nic. Je to také jedna z největších poprav takto vykonaných v koncentračních táborech najednou, nemluvíme o plynových komorách, ale vraždě odbojářů případně lidí s odbojem spojených.“

14letá odbojářka

Jako odvetu za Heydrichovu smrt popravili nacisté v Mauthausenu ve třech etapách celkem 294 členů odboje a jejich rodinných příslušníků, spolupracovníků paraskupin Anthropoid, Silver A nebo Out Distance.

Čtěte také

Je 8 hodin ráno a Jozef Gabčík a Jan Kubiš se probouzejí u Khodlových. Nastává jejich Den D

„První největší poprava 262 lidí proběhla 24. října 1942, následující 26. ledna 1943, poslední 3. února 1943. To byla pouze jediná oběť. Ovšem na ně navazovaly ještě další popravy, které jsou roztroušeny ještě v dalších koncentračních táborech. Tito odbojáři pocházeli z Pardubic a byli vražděni postupně ve vyhlazovacím táboře v Osvětimi. Takže to číslo není konečné,“ popisuje historik Kyncl.

Nejmladší z popravených v říjnu 1942 byla teprve čtrnáctiletá Jindřiška Nováková. Nebyla jen potomkem odbojářů, sama se na odbojové činnosti podílela. Právě ona po atentátu na Heydricha pomohla ukrýt zakrvácené kolo parašutisty Jana Kubiše.