Zradou Karla Čurdy se vyřešila situace, konstatuje badatel Jaroslav Čvančara. Co by se stalo, kdyby nezradil?
Během tří týdnů po atentátu na Heydricha se nacistům navzdory nebývalému teroru nedaří přijít výsadkářům na stopu. V rámci heydrichiády nacisté vypálili obec Lidice. A pak přišla zrada Karla Čurdy. Co by se stalo, kdyby nezradil? Byly by další vypálené vesnice? I nad tím se zamýšlí spisovatel, historik a autor mnoha publikací o atentátu na Heydricha Jaroslav Čvančara.
Je dnes ještě něco, co sám o tématu nevíte?
Je toho hodně. Samozřejmě 80. výročí je jedna věc, ale zájem nás neopustí, protože je stále v čem bádat a objevovat – například osud tělesných pozůstatků parašutistů. Dodnes pouze víme, že histologické zbytky byly vhozeny do hromadného hrobu na ďáblickém hřbitově. Ale co se stalo s pěti lebkami parašutistů plus dvě hlavy Gabčíka a Kubiše, které byly zachovány s tváří ve skleněných válcích?
Čtěte také
Máme poslední stopy z 20. dubna 1945. A od té doby jsou to jenom spekulace a dohady. Před dvěma lety jsme se obrátili na německého velvyslance, který přislíbil pomoc, že nechá prošetřit stav rakouských a německých depozitářů, kde by se tyto exponáty mohly nacházet. Takže uvidíme.
Byla krypta kostela Cyrila a Metoděje jako záchytné místo připraveno dlouho dopředu, anebo až v průběhu akce?
Jsou dohady a spekulace o tom, jak se měli parašutisté z krypty dostat, ale bylo to nejbezpečnější místo. Protože kamkoliv na venkov by se uchýlili, stali by se středem pozornosti zvídavých lidí. Ale přesto existovaly varianty – například významná odbojová organizace na Plzeňsku měla zařídit jejich převoz v sudech. Daleko reálnější byl převoz v rakvích, který se měl stát nenápadným a k němuž jsou poválečná svědectví.
Jak vypadal život sedmi mužů v kryptě a v prostorách kostela před 18. červnem?
To se můžeme pouze domnívat a spekulovat. Ale z určitých náznaků lidí, kteří s nimi přišli do styku, to tam určitě nebylo nijak příjemné. Bylo tam vlhko, necítili se tam bezpečně, protože v podstatě nebylo úniku. I když nadporučík Opálka nechal u zadního okna odstranit mříž, počítali určitě s variantami včetně prokopání se do kanalizace, kudy by se dostali ven. Ale to byla slepá cesta.
Operace byla vlastně ještě dva dny před 18. červnem úspěšná, protože nacisté o nich nevěděli. Do 16. června se to dařilo držet v utajení…
Veškerý problém byl ve zradě Karla Čurdy, i když on místo úkrytu neznal. Ale tím, že prozradil záchytné adresy přechovávatelů, tak se okamžitě rozjela obrovská zatýkací akce. A řetězovými informacemi a brutálními výslechy se nacisté lehce dostali na stopu parašutistů.
Kdyby nebylo Karla Čurdy, tak by se situace vyvíjela jinak? Nebo by byla otázka času, kdy by se nacisté stejně dostali k parašutistům?
O tomhle jsem mnohokrát přemýšlel a říkal jsem si, že zradou Karla Čurdy se svým způsobem vyřešila situace. Když jsem mnohokrát mluvil s bývalým tlumočníkem gestapa Václavem Václavíkem, tak mi líčil, že na gestapu byla přímo schizofrenická atmosféra. Mezi Prahou a Berlínem byly několikrát denně telefonické rozhovory, dálnopisy…
Lze z toho usuzovat, že 10. června 1942, kdy nejvyšší policejní představitelé přistoupili k policejní provokaci, to znamená Lidice, tak si klademe otázku, co by se stalo, kdyby Karel Čurda nezradil, kolik by bylo dalších vypálených obcí. Přestože následovaly Ležáky. Ale uvažovalo se o Bernarticích, Dolních Vilémovicích...
To znamená, že by zvýšili tlak?
Určitě. Protože ten tlak z Berlína byl neuvěřitelný. A byla to také záležitost určité prestiže.
Celý rozhovor si můžete poslechnout v záznamu druhé hodiny vysílání živé zpravodajské rekonstrukce Operace Anthropoid – Krypta.
Související
-
Heydrichiáda. 80 let od nacistického běsnění, které otřáslo světem
Je pár dní po atentátu a okupační režim roztáčí mašinerii výslechů, zatýkání a poprav. Obyvatelé protektorátu mají před sebou nejtěžší týdny v moderní historii.
-
„Maminko, zastřelí mě.“ Vzkaz přítelkyně Jozefa Gabčíka její dcera četla až po sametové revoluci
Anna Malinová byla mladá vdova zapojená do odboje, která u sebe od ledna do května 1942 ukrývala Jozefa Gabčíka. Její dcera o tom roky nevěděla.
-
Lidice. Poslechněte si druhou rozhlasovou rekonstrukci Operace Anthropoid
Když nad ránem 10. června gestapo vzbudí obyvatele středočeských Lidic, nikdo netuší, že tentokrát nepůjde jen o obvyklý teror okupantů pátrajících po strůjcích atentátu.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
