Brocante budiž pochválen

Brocante je pro mnohé zábava, pro některé způsob výdělku. Je to lidový trh, který čas od času pořádají obce, aby daly občanům možnost zbavit se věcí, které už nepotřebují, nebo si i vydělat pár korun - tedy přesněji eur. Tato tradice mi učarovala, a tak jsem se na tyto trhy vydal nejen okukovat vystavené zboží, ale také si vyzkoušet, jak se na brocantu prodává.

Na brocantu koupíte skoro všechno, co se nezkazí. Neříkám však, že nepokazí. Neprodávají se tu totiž potraviny, ale nádobí, použitá elektronika, oblečení, DVD, staré desky, hračky, rádoby starožitnosti, sběratelské kousky, nářadí, knížky, pochybná kosmetika a cetky všeho druhu.

Zboží má možná mnohé vady, ale to v den a na místech určených pro obecní brocante nikdo nekontroluje. Může tu prodávat kdokoli, kdo si zaplatí za svůj kousek místa a dostaví se včas ráno, aby vyložil své zboží.

Pro ty, kdo kupují, je to zábava a někdy i vítaný zdroj potřebných věcí, které už v obchodech nenajdete. Chodili jsme s dětmi takové trhy obhlížet a vždy jsme odtamtud přinesli videokazetu nebo DVD s novou pohádkou nebo něco do synovy nedávno založené sbírky mincí. Prostě sobotní zábava - vyrazit na brocante a ne do supermarketu. Mezilidská interakce je tu ostatně mnohem větší než mezi regály plnými zboží.

Nejběžnější otázka, když se někdo zastaví u plachty rozložené na zemi a pokryté zbožím, je: Co to stojí? Často až jako třetí nebo čtvrtá otázka následuje: A funguje to?
Cenovky nikde nevisí, vše záleží na domluvě. Smlouvá se.

Jsou tu lidé, kteří se snaží uvolnit si místo ve sklepě nebo v komoře, a prodávají to, čeho se potřebují zbavit. A jsou tu i ostřílení harcovníci, kteří už mají rozložení krámku z vozíku nacvičené. Očividně objíždějí jednotlivé bruselské čtvrti a prodávají často - třeba proto, aby jako důchodci zůstali aktivní, nebo i za účelem zajištění živobytí.

My jsme se synkem patřili do skupiny těch, kteří se potřebují zbavit starých věcí. Syn pochopil logický argument, že pokud má Ježíšek přinést nějaké nové hračky, musíme mu na ně udělat místo. Musíme ty, se kterými si on ani jeho mladší sestra už nehraje, vyhodit, nebo prodat.

K tomu jsme přidali i nějaké moje a manželčino oblečení, které už nosit rozhodně nebudeme, a vyrazili na naše zaplacené místečko u radnice v sousední čtvrti. Hračky se prodaly skoro všechny. Oblečení prodával kdekdo, takže to zůstávalo viset na štendru a prodaly se všeho všudy 3 kousky. Něco jsme i rozdali okolním kolegům prodejcům.

Na chvíli jsme se ponořili do skutečné belgické společnosti. Hlídali jsme sousedům stánky, když si museli odskočit, a oni ho zase hlídali nám. Smlouvali jsme, někdy i dost dlouho, a bavili se.

Mohlo by se zdát, že na brocanty začali lidé více chodit a hledat nejlevnější zboží kvůli postupující krizi a finanční tísni. Ale stejný zájem nakupujících jsem viděl i před rokem, před krizí. Jak mi řekli zkušenější brocantoví prodavači, rozdíl je v tom, že i na tomto lidovém bleším trhu utrácejí své drobné eurocenty s ještě větší rozvahou než předtím.

Pavel Novák, Český rozhlas, Brusel

autor: pan
Spustit audio