Bitva o Karlův most. Poražení podnikatelé, nepočetní turisté si vylidněné centrum pochvalují
Václavské stejně jako Staroměstské náměstí už nejsou prázdná jako ústa indiánské stařeny a kokrhání na Orloji sledují nadšení turisté jako dřív. Na první pohled to vypadá, že se turistický byznys konečně rozjíždí, převažují ovšem tuzemští výletníci, které zajímá jen několik druhů služeb, především co se týče jídla a pití. Muzikanti či umělci sčítají ztráty, zatímco čeští návštěvníci jsou díky uvolněné atmosféře a mírnému poklesu cen spokojeni.
Před Křížovnickým náměstím prosviští tramvaj, blikne zelená a chodci vyrazí z Karlovy ulice na Karlův most. Po cestě je odchytávají černoši v bílo-modrých námořnických uniformách a lákají k vyjížďce po Vltavě. Nevypadá to ale, že by se moc snažili. Turisté proklouznou na Karlův most a s telefony v rukách se zahledí na panorama Hradčan.
Skupina asijských návštěvníků v rouškách si pro štěstí hladí sochu Jana Nepomuckého a okamžitě poté si ostřikují ruce desinfekčním prostředkem. Češi dělají totéž jen bez desinfekce. Karlům most je v odpoledním slunci fotogenický a poloprázdný.
Vítězové a poražení
„Přijeli jsme ukázat Prahu dětem,“ říká Lilia, která žije s partnerem Radkem v Karlových Varech, ale třicet kilometrů od Prahy si poněkud překvapivě pořídili chalupu. „Byli jsme tu před šesti týdny, to tu bylo úplně prázdno, teď už se to přeci jenom zahustilo,“ říká Radek, kterého překvapuje, že na Karlově mostě i teď nehraje jediný muzikant. „Zřejmě se jim to nevyplatí.“ Lilia pokyvuje hlavou a nezdá se, že by jí to vadilo. „Mně se líbí, že je tu tak málo lidí, pro nás je to výhoda.“
Čeští turisté jsou na rozdíl od umělců a hudebníků prozatímní vítězové bitvy o Karlův most. Pohoda a příjemná rozvolněná atmosféra tomu nahrává. Ovšem je tu mnoho poražených podnikatelů, které čeští turisté nevytrhnou. Zářným příkladem je Hana Entlicherová, která na konci Karlovu mostu prodává v malé obchůdku ozdobnou keramiku, především dlouhé kočky, anděly a hrnky. „Klesly mi tržby o 99 procent. Nikdo nic nekupuje. V pondělí jsme prodala dva hrnky za stovku,“ říká zdrcená žena, která na jaře nakoupila zboží a celé dny čeká, jestli se něco stane. „Na jaře nám město odpustilo nájem, teď už ale platíme v plné výši.“
Poněkud provokativně se ptám, jestli je keramika dobrým zbožím ve zlých časech. „Sortiment je to velmi pěkný, ale české turisty to vůbec nezajímá. Oni tak trdelníky, zmrzliny, levné obědy. Nic víc,“ říká trpce Hana Entlicherová, která si sedla na chvíli před obchůdek. „To se nedá ani psychicky vydržet. Všichni si myslí, že na mostě jsou turisté a už to funguje. To je úplně jinak, to klame.“
Remíza dobrá
Keramiku, šperky, sklo a luxusní zboží obecně si Češi nekupují, Proč by to také na výletě dělali. Raději utratí své peníze v baru, kavárně nebo restauraci. Restauratéři tak mohou uhrát alespoň remízu. Vlevo za Karlovým mostem v boční ulici postává ve svítivě zeleném tričku Stanislav Havel. Oslovuje procházející turisty a zve je na českou kuchyni do restaurace Plný pekáč.
Čtěte také
„Vaříme skvěle a ceny jsme snížili. Jsme levnější než restaurace u nás v Michli,“ kroutí hlavou, jako by se tomu ještě pořád divil. „Češi nás zachraňují, dokonce přijdou a řeknou, jdeme vás podpořit, to je skvělé. Jenže tady v té ulici jste nemohli vloni projít, jak tu bylo narváno.“
Stanislav Havel přiznává, že měl jiné představy. „Byl jsem přesvědčený, že jakmile se otevřou hranice, tak budou všichni lační vidět Prahu. To se nepotvrdilo, takže na zimu nečekám nic. Vůbec nic. Zvlášť když se zase mluví o dalších omezeních.“
Pokles počtu zahraničních turisté lze odvodit i z návštěvnosti Pražského hradu. Podle mluvčího Jana Pastora klesla návštěvnost v první polovině roku o 71 procent. „V meziročním srovnáním s loňským červencem klesla dokonce o 74 procent.“
