Bedřich Moldan, senátor za ODS

O tom, že se nyní nacházíme uprostřed ekonomické krize, která se může snadno přeměnit ve výraznou recesi, v tuto chvíli téměř nikdo nepochybuje. Podle dnešního hosta Dvaceti minut Radiožurnálu ale žijeme i uprostřed krize životního prostředí, která je stejně celosvětová jako ta ekonomická a jejíž nejzávažnějším problémem má být globální změna klimatu. Vítejte u vysílání Radiožurnálu, přeji vám dobrý podvečer. Bývalý ministr životního prostředí a dnes senátor za ODS Bedřich Moldan je hostem příštích dvaceti minut. Dobrý den, pane senátore.

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Dobré odpoledne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Než se dostaneme k tomu, v jaké a jak hluboké krizi životního prostředí žijeme, tak jedna aktualita. Přesně před měsícem byl rozjet největší český ekologický dotační program Zelená úsporám, v jehož rámci je jen pro tento rok vyčleněno 10 miliard korun na zateplení domů. Ukazuje se, že o dotaci si opravdu požádaly zatím jen 4 rodiny, několik málo dalších je ve schvalovacím řízení. Tak se ptám, zda ministerstvo životního prostředí někde neudělalo chybu?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Já to nedovedu dost dobře posoudit, ale jisté je a znám to ze svého senátního obvodu, že o ten program okamžitě vypukl obrovský zájem a musím říct, že tento váš údaj mě velmi překvapuje. Tam se snad stala nějaká chyba, snad ty žádosti jsou příliš, mají příliš komplikovaný formulář nebo něco, tak doufám, že se to napraví, protože nepochybně ten program může přinést velké výsledky po stránce ekologických například zmírnění emisí skleníkových plynů a podobně a pevně doufám, že vzbudí podstatně větší zájem než 4 zájemce.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nemyslíte si, pane senátore, že by ta kritéria pro zisk dotace z tohoto programu měla být, řekněme, měkčí, protože už samotné ministerstvo životního prostředí avizovalo, že by tyto dotace mohly být přiřknuty či přiděleny například i stavebním úpravám či projektům, které byly provedeny v nějaké ne zcela dávné minulosti.

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Kritéria by rozhodně měla být co nejměkčí, aby se do tohoto programu dostalo co nejvíc opatření, pokud vím, tak ten finanční strop není příliš vysoký, takže jestliže se má rozumným způsobem vynaložit deset miliard, tak by se to mělo týkat skutečně obrovského množství žadatelů.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nehrozí určité nebezpečí, že by těch deset miliard, které jsou vyčleněny pro tento rok, zůstalo nevyužito?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Já pevně doufám, že nikoliv, to podle zkušeností, které má Státní fond životního prostředí, tak rozhodně nehrozí, že by peníze, které jsou k dispozici, nebyly kdy vyčerpány.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Samozřejmě stát prostřednictvím ministerstva životního prostředí už před spuštěním tohoto dotačního programu měl několik dotačních programů zaměřených čistě na ekologické stavební změny či ekologické změny ve vytápění. Měl by ale v tuto chvíli stát ještě více přitlačit, abych tak řekl, a poskytovat více dotací na ekologické projekty?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Tenhle ten program, pokud je mi známo, je vlastně prvním takovým skutečně masovým programem, který se týká jaksi běžných lidí. Vlastníků nemovitostí typu rodinných domků nebo vesnických chalup a podobně, takže to je vlastně poprvně, kdy je to takto široce pojato a ty všechny předtím ty programy jak ve svém rozsahu, tak ve finančních dotacích byly nesrovnatelně, řekněme, řádově menší. Když si to vezmete, tak ten Státní fond životního prostředí má celou řadu nejrůznějších os a nejrůznějších typů opatření od čistíren odpadních vod přes, já nevím, co všechno a ročně vynakládá řádově malé miliardy a tohle to je tedy deset miliard za rok a celkově víme, že by se to mělo vyšplhat až k nějakým pětadvaceti miliardám, čili to je, řekl bych, řádově rozsáhlejší program ve srovnání s tím, co jsme všecko viděli v minulosti.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Připomínám, že posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, mým dnešním hostem je senátor za Občanskou demokratickou stranu Bedřich Moldan. Pane senátore, už příští týden by snad mělo být hotovo programové prohlášení vlády Jana Fischera. Už v tuto chvíli jednotlivé resorty a jejich ministři dávají zhruba najevo, co by se právě v jejich resortu v těch příštích pěti měsících, pokud budou předčasné volby v říjnu, mělo dít. Nový ministr životního prostředí Ladislav Miko oznámil, že jednou z jeho priorit na ministerstvu bude příprava zprávy o stavu české přírody. Je to dobrý nápad? Je zrovna toto pro těch pět měsíců příštích to, co by mělo být prioritou ministra životního prostředí?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Já jsem přesvědčen o tom, že pan ministr Miko si to dobře rozmyslel a že váží zejména tu skutečnost, že má k dispozici velmi omezený čas. Takže velmi pravděpodobně oznámil něco, co už je do velké míry rozpracováno. Rozhodně by nebylo možno za pět měsíců nějakou takovou komplexní zprávu zpracovat, pokud by se začlo od nuly. Takže jistě taková zpráva bude užitečná, potřebná. Já pevně doufám, že toto oznámení znamená, že bude přínosná, že bude plně dokončená a že přinese velmi zajímavé informace.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co bychom na základě ní nebo jak lépe by třeba státní správa mohla na základě takového reportu o stavu české přírody pracovat či reagovat?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
V současné době existuje celá řada takových sporných bodů, které se týkají zčásti ochrany přírody. Na prvním místě rozhodně je to Šumava, kde už mnoho měsíců plane veliká bitva o to, jak se má zacházet s těmi polopřirozenými nebo přirozenými lesními ekosystémy. A takových případů je samozřejmě více. Máme protipovodňová opatření, máme různé pozemkové úpravy, které komplexním způsobem mění tvář krajiny a já jsem přesvědčen, že taková zpráva, pokud se těmito věcmi bude zabývat a pevně doufám, že ano, tak může být velmi přínosná.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, a ještě jedna priorita spadá samozřejmě do resortu ministra životního prostředí. A to je ona i ve Dvaceti minutách Radiožurnálu mnohokrát zmiňovaná a probíraná zakázka na likvidaci starých ekologických škod. Hovoří se o sumě 115 miliard korun. Ministr životního prostředí Ladislav Miko označil tuto sumu za strop a říkal, že by měla být rozhodně ta finální suma za likvidaci starých ekologických škod o desítky miliard nižší. Jaký je váš názor, pane senátore, na tento tendr?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Já se přiznám, že když jsem poprvé, což už je před řadou měsíců, slyšel o té závratné sumě vyšší než sto miliard korun, tak že mě trochu pojala hrůza, protože je to na likvidaci starých ekologických zátěží, které nepochybně v této republice existují a v řadě případů jsou jednoznačně velmi vážné, ale jsem přesvědčen o tom, že je potřeba velmi pečlivě vážit, jestli skutečně ty staré zátěže je nutno likvidovat a je nutno likvidovat tím velmi nákladným způsobem, jak se to často děje. Podle všech pravidel, regulí je třeba použít analýzy rizika, to znamená, zjistit, jestli skutečně tam hrozí nějaké nebezpečí. Já jsem přesvědčen o tom, že v mnoha případech by se možná až extrémně udělalo lépe, kdyby se prostě příslušná třeba skládka nějakých odpadů nebo podobná věc ohradila, nepustil se tam nikdo, prostě jsme se smířili s tím, že to území nebude využíváno po desítky let, než to někam třeba převézt, rozvrtat to a možná bychom tím, tou asanací nebo sanací udělali vlastně větší škodu, takže tady bych opravdu doporučil maximální opatrnost a velmi vítám to, že pan ministr Miko toto označil za strop. Já bych viděl, že opravdu by bylo potřeba velmi pečlivě vážit každou jednotlivou věc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dokážete zhruba ze své zkušenosti, protože kromě toho, že jste senátorem za ODS, jste také expertem na životní prostředí, dokážete ze své zkušenosti říct, co z toho stoprocentního úhrnu, který zbývá a je označen za staré ekologické škody, by mohlo být přehodnoceno a ponecháno svému osudu z vašeho pohledu?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
To je samozřejmě věštění z křišťálové koule, ale tak na první pokus bych řekl, že minimálně padesát procent, možná i víc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jinými slovy, z toho úhrnu, co by, co možná zatím úředníci ministerstva financí hodlají zahrnout právě do zakázky na likvidaci starých ekologických škod, by možná 50 % mohlo nechat být a ležet ladem a prostě s tím nic nedělat. Chápu to dobře?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Jo, já jsem to tak myslel.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A rázem by ta částka, teď se nebavme o stropu sto patnácti miliard, ale třeba o tom střízlivém odhadu někde na úrovni padesáti miliard mohla být jen pětadvacetimiliardová?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Tak, samozřejmě, že když to takhle řeknu, tak se toho může někdo chytit a říct, Moldan řekl, že to bude stát jenom pětadvacet miliard. Tak to jsem samozřejmě neřekl. Jsou to takové velmi hrubé odhady, ale mámli být upřímný, řekl bych, že bychom se mohli pohybovat v nějakém takovémto řádu.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Říká ve Dvaceti minutách Radiožurnálu senátor za ODS a bývalý ministr životního prostředí Bedřich Moldan. Pane senátore, vám nedávno vyšla kniha nazvaná Podmaněná planeta. Kde jste mimo jiné napsal tu větu, kterou jsem citoval na úvod našeho rozhovoru, ta zní úplně přesně: "Dnes se za nejnaléhavější problém životního prostředí jednoznačně považuje globální změna klimatu." Teď abych to odlehčil. Kdyby byl prezident Václav Klaus stále ještě čestným předsedou Občanské demokratické strany, tak byste si minimálně za tuto větu asi vysloužil vážné pokárání.

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
To je docela dobře možné.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je to stále ještě spor mezi, řekněme, dvěma zcela přesvědčenými a argumentačně podpořenými skupinami, kdy jedna, ve které jste například i vy, tvrdí, že globální klimatické změny beze sporu probíhají, že jsou bezesporu i následkem činnosti člověka a ta druhá skupina, kde eventuelně Václav Klaus říká, že to tak rozhodně není?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Já jistě vnímám, že tady jsou rozdílné názory, ale neřekl bych, že by to byl spor mezi dvěma skupinami. Tady je prostě názor, který je jednoznačně hlavním proudem, jednoznačně většinový, ale tak výrazně většinový, že se ani snad nedá říct, že je většinový. Je to prostě názor obecně přijímaný, který v zásadě je zformulován v té známé čtvrté zprávě mezivládního panelu pro klimatickou změnu, to je mimochodem reprezentativní orgán, kde jsou zastoupeni nejen klimatologové, nejen vědci, ale zástupci prakticky všech zemí světa, protože to organizuje OSN a je to otevřeno a jsou tam takové státy, jako je Saúdská Arábie, které rozhodně nejsou nějakými extrémními nebo vůbec nejsou příznivci nějakých drastických opatření a tenhle ten panel se jednoznačně shodl na tom, že ta věc je mimořádně vážná, že ta změna klimatu probíhá. Poslední výsledky dokonce ukazují, že probíhá ještě drastičtěji, rychleji a výrazněji než ta čtvrtá zpráva, která je dnes dva roky stará, říká. A naznačuje také cesty, jak tyto změny, které jsou dnes již nevyhnutelné, nevyhnutelně budou probíhat i do budoucnosti, jak je zmírnit. Naproti tomu existuje jistě řada lidí, kteří s tím nesouhlasí, kteří říkají, že ty změny tak hluboké nejsou, ale řekl bych, že tato skupina je skutečně velmi malá a že v ní zejména z vědeckých pracovníků téměř nikdo není. Ale na druhou stranu ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom, pardon, technická vsuvka. To znamená, že ten spor je spíš v ideologické rovině než v čistě vědecké a exaktní?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Tak, já bych řekl, že ten spor má prostě mnoho rovin. Já jsem chtěl ještě doplnit, že zase na druhé straně jsou lidé, kteří prostě plamenně vyznávají, že nebo tvrdí, že ta věc je do té míry vážná, že musíme prostě udělat absolutně všechno, zastavit všechno a začít teda opravdu vážně s tímto fenoménem bojovat. Takže řekl bych, že ten názor, který jsem nazval většinovým, je takový určitý střed, který dneska se projevuje například v tom, jak se utváří politika Evropské unie a politika světové, světová, a to je opravdu založeno na jednoznačných vědeckých důkazech.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nejste, čirou náhodou, pane senátore, v Občanské demokratické straně s tímto názorem poněkud v menšině, protože tato strana je vnímána spíše jako strana technokratů, kteří možná budou usínat spíš s knihou Václava Klause Modrá, ne zelená planeta?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Tak, já se přiznám, že v těchto dimenzích jsem nikdy neuvažoval. Prostě v tomto se cítím především odborníkem na ty věci, přírodovědcem, který se snaží být plně informován o celém tom vývoji a samozřejmě mě také zajímá politický vývoj a zejména v globálním měřítku a v evropském měřítku a tam rozhodně v menšině nejsem.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy ve své knize, která mimo jiné se nachází v mnoha navštívených knihkupectvích v oddělení učebnic, protože ona je spíše učebnicí než čímkoliv jiným, tak svá tvrzení máte podpořena mnoha tvrdými daty, grafy, údaji. Uvádíte velice pečlivě zdroje těchto dat. Vychází z toho, že podle vás jsou prostě globální změny a to, že jsou činěny činností nebo akcelerovány činností člověka, jako nezvratná věc. Je tam někde alespoň procento nejistoty v této oblasti?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Především musím vyjádřit spokojenost, že to knihkupci inzerují jako učebnici, protože skutečně tak to je míněno. Je to v zásadě vysokoškolská učebnice. Takže to jsem rád. Samozřejmě, že tam ty nejistoty jsou. Já jsem zmínil tu zprávu toho mezivládního panelu pro změnu klimatu. Tam u všech těch tvrzení je vždycky zcela jasně uvedeny, jsou zcela jasně uvedena procenta pravděpodobnosti. Někdy je to slovně vyjádřeno, jako že to je velmi, anglicky very likely, to znamená, velmi pravděpodobné. Někdy prostě jsou ty formulace trošku jiné, někdy je to přímo v procentech, takže ano, ty nejistoty samozřejmě jsou uváděny a jsou známé.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Bedřich Moldan, senátor za ODS a také bývalý ministr životního prostředí je hostem dnešních Dvaceti minut Radiožurnálu. Když se dostaneme k případným opatřením, které by Česko nebo Evropská unie nebo která by měla být učiněna na celosvětové úrovni, když se k nim dostaneme, jak reálný podle vašeho názoru, pane senátore, je ten unijní klimatickoenergetický balíček, ten dvacítkový takzvaně, který zavazuje Evropskou unii k tomu, že sníží emise skleníkových plynů o dvacet procent, zvýší podíl obnovitelných zdrojů na dvacet procent a sníží energetickou náročnost ekonomiky o 20 procent, a to celé do roku 2020?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Já jsem přesvědčen o tom, že to jsou zcela reálné závazky, ale musím říct, že někdy trošku jsem jaksi mám určité obavy z toho, čemu říkám kreativní účetnictví, protože například když se podíváme třeba na ty redukce emisí těch skleníkových plynů, my jsme zmínili na začátku těch pětadvacet miliard, které by měly být vynaloženy na zateplování domů, z toho deset miliard by měli zaplatit Japonci, kteří si od nás koupili nevyužité kvóty na redukce právě emisí skleníkových plynů. Jinými slovy, Japonci nakonec vykáží, že snížili emise o určité miliony tun oxidu uhličitého nebo dalších skleníkových plynů, takovýmto způsobem nepochybně bude postupovat i Evropská unie a prostě to nakonec se spočte tak, že jsem přesvědčen o tom, že to vyjde a ta snaha ...

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To není úplně dobrá zpráva ale, pane senátore.

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
No, tak možná to není dobrá zpráva, ono zase na druhé straně ti Japonci nám pomohou. Takže to není tak, že by jaksi se to nějak prošustrovalo, že to prostě je podvod, to bych určitě neviděl. My Evropané si můžeme v uvozovkách koupit někde ty redukce jinde, ale nikoliv tím, že prostě, já nevím, budeme platit přepych nějakých vládců na Východě, ale tím, že prostě pomůžeme těm opatřením, těmi opatřeními, které se třeba uskuteční, já nevím, v Indii nebo někde jinde snížit ty celosvětové emise. Ale tím chci říct, že to všecko se nemusí dosáhnout toho jenom tím úsilím na vlastní půdě, ale že když se do toho dostatečně bude investovat a věnují peníze, a to jsem přesvědčen, že Evropa udělá skutečně všechno pro to, aby tomu tak bylo, tak se těchto cílů dosáhne.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu Evropská unie je pouhým, teď to říkám v uvozovkách, pouhým sdružením sedmadvaceti evropských států, kde za oceánem je obrovská ekonomika Spojených států amerických, vedle toho je obrovská ekonomika Ruska, Indie, Číny. To jsou všechno obrovští znečišťovatelé a jaksi emitenti skleníkových plynů kromě jiného. Má to vůbec smysl, když se to povede do roku 2020 Evropské unii, když všichni ostatní budou velice měkčí?

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Má to zcela zásadní smysl, protože všichni, a to včetně Spojených států a všech ostatních se na Evropskou unii dívají jako na čelného představitele těchto snah a já jsem slyšel v New Yorku minulý týden pana generálního tajemníka OSN, který tyhle ty věci komentoval a říkal: "Kdo už jiný než Evropská unie by měl jít příkladem?" Čili tohle to je naprosto zásadní věc. Krom toho ta Evropská unie samozřejmě není zase tak malý znečišťovatel, je to nějakých těch dvacet možná víc procent, čili samo o sobě to má velký vliv, velký význam. Ale řekl bych, že ten význam toho skutečně toho příkladu pro ostatní svět je ještě zásadnější.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak, takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu s bývalým ministrem životního prostředí a senátorem za Občanskou demokratickou stranu Bedřichem Moldanem. Pane senátore, díky za váš čas a na shledanou.

Bedřich MOLDAN, senátor /ODS/:
Já děkuju také.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Martin Veselovský byl u mikrofonu Radiožurnálu, přeji vám příjemný podvečer.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: mav
Spustit audio