Barokní zámek Moritzburg připomíná Popelku. Lidé ji tam stále hledají spíš než historii

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Areál zámku je velmi fotogenický, což se mu stalo osudným: od roku 1973 jej lidé mají spojený především s filmovou Popelkou
0:00
/
0:00

Zpráva o úmrtí české herečky Libuše Šafránkové zasáhla i Němce, kteří podobně jako Češi vyrůstali s pohádkou Tři oříšky pro Popelku. Na film se dívaly děti z obou dříve rozdělených částí země a německé televize ho vysílají každé Vánoce hned několikrát. Německý zpravodaj Radiožurnálu Václav Jabůrek se vypravil na místo, které je s láskou k Popelce neodmyslitelně spojené.

Ten zámek poznáte okamžitě – v každém rohu nízká, zato ale tlustá kulatá věž, kolem dokola velký rybník. Ale asi tou největší atrakcí je ale kovová soška boty, která stojí na hodně povědomých schodech.

Je libo vyzkoušet si střevíček?

Popelce jsme tu udělali takový pomníček, protože sem neustále chodili fanoušci a ptali se, kde se točila která scéna. Takhle tu mají místo, kam můžou kdykoli přijít. Ten střevíček zaujme všechny - i muži nebo babičky se zouvají a zkouší, jestli jim nesedí,“ říká ředitelka zámku Dominique Flieglerová.

Pomníček v podobě střevíčku zde vznikl vlastně náhodou: lidé se neustále ptali, kde se točila která scéna

Pohled na hodně opotřebovaný střevíc sice vyvolává řadu otázek - ale raději volím jinou. Jak je těžké spravovat zámek, který láká spíš fanoušky filmu než milovníky historie?

Ano, Moritzburg je označovaný za jakýsi pohádkový, no zkrátka Popelčin zámek. Rozhodli jsme se, že tuhle stránku chceme zdůrazňovat jen v zimě. Klidně bychom to mohli dělat celoročně, ale léto raději věnujeme baroku a ukazujeme zámek jako takový. Teprve v zimě přijde na řadu Popelka, pro kterou máme zvláštní expozici,“ vysvětluje paní ředitelka.

Přitažlivost Popelky Šafránkové

Čtěte také

S paní Flieglerovou vcházíme dovnitř do vínově zbarvené místnosti, která připomíná kino. Začátek výstavy o filmu, který je neodmyslitelnou součástí nejen českých, ale i německých nebo dokonce i norských Vánoc.

Snažíme se pochopit, proč je tak oblíbený. Podle nás je to hodně dané samotnou Popelkou – není to klasická princezna. Je taková nezbedná a dost rázná, chodí sama na lov a taky si svým způsobem hraje si s muži. To je jeden důvod – a pak je to paní Šafránkovou. Jejím charismatem, které vyzařuje,“ myslí si paní Flieglrová.

Já sama jsem z bývalého západního Německa a taky jsem na tom filmu vyrostla. Sice jsem nebyla úplný fanoušek, ale Libuše Šafránková pro mne zkrátka ztělesnila Popelku. U téhle postavy z knížky si rovnou vybavím konkrétní obličej. Tvář Šafránkové se tak stala jakýmsi symbolem – vlastně podobně jako Moritzburg,“ usmívá se.

V zimě Popelka, v létě historie

Sláva jednoho konkrétního filmu často zastíní všechno ostatní. Stejně jako historii zámku, ve kterém se Popelka paradoxně ani netočila – kamery stály pouze venku.

Popelka zastínila i historii zámku, který vznikl v šestnáctém století jako lovecké sídlo. Barokní přestavba je dílem Augusta Silného

Zámek vznikl v šestnáctém století. Nechal si ho postavit saský kurfiřt Mořic, protože byl vášnivým lovcem a měl tu svůj revír. Proto to jméno Moritzburg. Areál je ale spojený hlavně s králem Augustem Silným, který ho přebudoval ze stylu renesance na baroko. Objevil krásu místní krajiny a sám s projektem pomáhal. Zachovaly se jeho nákresy a řídil taky úpravu okolí,“ zasvěcuje mě do historie ředitelka.

Areál je díky tomu velmi fotogenický a v roce 1973 se mu to stalo tak trochu osudným – stejně jako všichni herci je i zámek jednou pro vždy spojený s pohádkou, na které vyrůstaly miliony lidí.

autoři: Václav Jabůrek , | zdroj:
Spustit audio

Související