Arménský koňak zachránil lidský život. Mohl za to vybraný jazyk Winstona Churchilla
Svět je plný pozoruhodných a neobyčejných příběhů. Některé se skutečně staly a některé si trochu upravila lidová tvořivost. V příběhu, který si Pavel Polák poznamenal v Arménii do svého zápisníku, vystupuje Winston Churchill a důležitou roli v něm hraje také jeho láska k dobrému arménskému koňaku. Právě ona prý zachránila ze stalinských gulagů jeden lidský život.
Koňak od Stalina pro Churchilla
Schody do sklepa jerevanské destilérky jsou dlouhé a letité. Mara Gevorgjanová mě doprovází do sklepů fabriky, kde se už více než sto let vyrábí pověstný arménský koňak. Dřevěné sudy vyrovnané do několika pater se táhnou v řadách dlouhým sklepením. Tady zraje koňak, jehož kvality museli na začátku devatenáctého století uznat i Francouzi.
Čtěte také
Jak mi Mara říká, tu největší poctu však zdejší destilérce vysekl Winston Churchill.
„V roce 1945 se v Jaltě sešli na konferenci zástupci spojenců – Spojené státy, Velká Británie a Sovětský svaz. Stalin tenkrát pohostil své kolegy arménským koňakem s názvem Dvin. Britskému premiérovi Winstonu Churchillovi koňak velmi zachutnal,“ vypráví Mara mezi sudy s pálenkou.
A tak se prý Churchill zeptal Stalina, zda by nemohl té skvělé pálenky dostat víc. Pro Stalina to byla věc prestiže, a proto nechal do Londýna posílat každý měsíc bednu s arménským koňakem. Každý správný příběh musí mít pochopitelně nějaký zádrhel. Tenhle příběh ho má také.
Nespokojený Churchill a uvězněný technolog
Jednoho dne, prý někdy v roce 1946, si Churchill nalil sklenku ze své pravidelné sovětské zásilky. A moc mu nechutnala. Nespokojený britský premiér se pak o svém zklamání z koňaku podělil s Josifem Vissarionovičem Stalinem. Co následovalo potom?
Čtěte také
„Stalin se chtěl dozvědět, proč se kvalita koňaku zhoršila. A co nezjistil – hlavní technolog destilérky Markar Sedrakjan se už nějakou dobu nacházel v gulagu na Sibiři. A novému technologovi se výroba koňaku příliš nedařila,“ vypráví Mara Gevorgjanová. A tak Stalin nechal Sedrakjana osvobodit a poslal ho znovu do destilérky v Jerevanu. Kvalita pálenky se zlepšila a Winston Churchill pak opět dostával zásilky toho nejlepšího arménského koňaku.
Churchill tedy vlastně nepřímo zachránil ze stalinského gulagu jeden lidský život. Těžko říct, co všechno je na tomto příběhu pravda. Že byla spravedlnost ve stalinském Rusku pořádně slepá a náladová, se ví. Že je arménský koňak vynikající, zase potvrzují mnozí odborníci. A že si Churchill rád přihnul dobré brandy, je také pravda.
Ostatně když se tohoto zavalitého britského státníka později ptali na tajemství jeho dlouhověkosti, Churchill jim odpověděl: „Nechoďte pozdě na večeři, kuřte havajské doutníky a pijte arménský koňak.“
Nevím jak vy, ale já tomuhle příběhu o Stalinovi, Churchillovi a koňaku vlastně docela věřím.
Související
-
Modré oko Arménie zatím nevyschlo, ale pláče
Když byste se podívali na satelitní snímky jižního Kavkazu, uvidíte na něm Modré oko Arménie. Tak se neoficiálně přezdívá Sevanskému jezeru – největšímu kavkazskému...
-
Baku jako křižovatka civilizací
Ten, kdo hledá památky nebo celá města chráněná UNESCO jen v západní nebo střední Evropě, bude asi překvapený informací, že některé položky ze seznamu světového kul...
