Antonín Vítek a Karel Pacner

Autoři čerstvě pokřtěné knihy Půlstoletí kosmonautiky vzali posluchače na rozhlasovou exkurzi nejen po vesmíru, ale také po zákulisí soutěže v dobývání vesmíru, která probíhala mezi světovými mocnostmi v období studené války. Pro oba odborníky se nejdůležitější událostí kosmonautiky stal start Apolla 11 v roce 1969. Karel Pacner mohl dokonce být přímo u startu, a později sledoval let a přistání rakety na Měsíci v řídícím středisku v Houstonu. Antonín Vítek nemohl z politických důvodů opustit republiku, a proto pouze komentoval historickou událost v České televizi.

"Jak to v době studené války bylo s utajováním vesmírných letů a pokusů?" zajímalo moderátorku Lucii Výbornou. Podle Antonína Vítka nefungovalo v oblasti vědy příliš velké utajování. Rusové ale přišli o mnoho prvenství, protože jim velmi dlouho trvalo, než své výsledky zpracovali. Samozřejmě před vlastními lidmi to zatajovali a pravdu překrucovali. Ve vědě ale priorita patří tomu, kdo objev jako první publikuje v odborném časopise.

"Říká se, že kosmonautika upouštěla páru z přetopeného kotle studené války," poznamenal k někdejšímu soupeření Spojených států a Sovětského svazu Karel Pacner. "V podstatě šlo o vědomí toho, že když vypustíte družici na přesně určenou dráhu, tak se stejnou přesností můžete někomu hodit na hlavu atomovou bombu," doplnil svého kolegu Antonín Vítek.

A jaké schopnosti mají špionážní družice dnes, kdy se mezinárodní situace opět přiostřuje? Podle obou odborníků je zveřejněná rozlišovací schopnost družic asi dva centimetry, takže se dá například přečíst titul knihy, kterou čteme na lavičce v parku. Co se týká rozlišování obličejů, tam je situace zatím složitější, ale pracuje se na rozlišování lidí na základě jejich charakteristických pohybů. "Možná se tedy podaří poznat Bin Ladina na základě řeči těla," uvedl Karel Pacner.

Záznam rozhovoru s Antonínem Vítkem a Karlem Pacnerem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.