Antikvariát za mřížemi

Je krátce po poledni, vlak z Bratislavy hlučně brzdí a lidé chvatně opouštějí perón. Bez povšimnutí procházejí kolem oprýskané budovy s nenápadnou cedulkou Antikvariát. Dlouhá chodba zatáčí doleva, oči si zvykají na tmu a teprve potom ruka naráží na bytelné mříže. Po zazvonění se ozve skřípot a vychází majitel. "Tady v Leopoldově věříme jenom tomu, co je za mřížemi," usmívá se důchodce. "Ale vážně, když jsem na balkóně nebo ve sklepě, nemám přehled. Já jsem uklízečka, generální ředitel, knihovník v jedné osobě, zkrátka jsem na to sám."

Hromady svazků stoupají ke stropu a vytvářejí úzké uličky, zaslepily okna do ulice, pódium zmizelo pod tíhou papíru a žádná kniha navíc se nevejde ani na balkón. A to stále není všechno. Tibor Ďudák ukazuje cestu do sklepa. "Tohle je bývalý železničářský kulturní dům a je tu zima, protože netopím, nemám na to peníze. Knihy stejně potřebují jenom sucho, a to tu je."

Asi proto je zarostlý muž oblečený do kabátu a hlavu mu kryje teplá čepice. Vznáší se kolem něj oblaka cigaretového dýmu, který se míchá se syrovou vůní starého papíru. Nejraději sedí za přeplněným pracovním stolem a jeho postava se mezi svazky téměř ztrácí. "Lidi si myslí, že to je nějaká záliba, ale mně jde o krk, abych nepřišel na buben. Exekutor čeká za dveřmi, ale naštěstí žádné dluhy nemám. Už jsem ale musel prodat dost věcí, šestsettřináctku, motorky a tak."

V ohromných hromadách knih, které leží vodorovně na sobě (což je knihkupcův zlepšovák, aby si mohli zájemci rychle přečíst název), je ale podle všeho velmi nesnadná orientace. S tím ale pan Ďurák nesouhlasí. "Sice nevím, kde každá kniha leží, ale vím, kde hledat. Tohle je klasický starý styl, tady se musí hledat."

Antikvariát je zvenku jenom bídně označený a během celého dne jsem tu nepotkal živáčka. Zřejmě sem tedy příliš lidí nezabloudí. Tibor Ďurák s tím bezděky souhlasí. "Těžko říct, ale jedna věc je jasná, nepoznám něco takového jako nárazový nával. Tohle jde celý rok stejně a špatně." Knihy opouští Tibor Ďurák snad jenom na noc, cedulka na mříži totiž oznamuje, že prodává každý den. Původním povoláním biotechnolog z lihovaru ale nepůsobí dojmem, že právě o zákazníky stojí. To by pak přišel o svoji pýchu - největší antikvariát na Slovensku.