Zvýšením mezd o inflaci se roztočí mzdově-inflační spirály a inflace se pak dlouho nezbavíme, varuje viceguvernérka ČNB

Bude Česká národní banka dále zvyšovat úrokové sazby? Za jakých podmínek by to bylo nezbytné? Kam až může vystoupat inflace? „Rok trvající zpřísňování měnové politiky už začalo fungovat a přinášet své efekty,“ říká viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Poslechněte si rozhovor Tomáše Pancíře.

Za jakých okolností byste se rozhodla hlasovat pro zvýšení úrokových sazeb? Řekla jste, že ještě čekáte na údaje a data – co by tam muselo vyjít, abyste hlasovala pro?

Lepší než očekávaný výsledek, tažen spotřebou domácností. To by byl hodně silný argument. Velmi pečlivě sleduji veškeré informace o mzdových vyjednáváních, ať už je to z dílny vlády, která prozatím celkem rozumně odolává tlaku na zvyšování mezd, ale také velmi pečlivě sleduji kolektivní vyjednávání v rámci tripartity.

Čtěte také

Pokud by si zaměstnanci vynutili zvýšení mezd o inflaci, je to jasná známka toho, že je rozjetá mzdově-inflační spirála, která je zatím ještě v zárodcích. Inflace bychom se pak nezbavili ještě dlouhou dobu a byl by to důvod pro další zvyšování úrokových sazeb.

A pro zaměstnance by to bylo pouze krátkodobé vítězství, protože jejich zaměstnavatelé by tuhle situaci už nemuseli ustát a mohla by se po určité době zvýšit nezaměstnanost.

Řekla jste, že preferujete větší stabilitu a mírný nárůst úrokových sazeb. Je to dilema o tom, jestli to bude spíš mírný nebo větší nárůst, anebo jestli úrokové sazby zůstanou nebo se budou měnit?

Všechny možnosti jsou ve hře. Z posledních dat máme signály, že to již rok trvající zpřísňování měnové politiky už začalo fungovat a přinášet své efekty.

Poprvé zpomalil meziměsíční růst cen, to je pro mě důležité. Objevily se známky stabilizace v některých cenových okruzích – například bytové vybavení, oblečení, obuv, což byly okruhy, ve kterých jsme vyčnívali nad ostatními evropskými státy. Tam bylo jasné, že si to prodejci přidali do marží.

Myslím si, že tyhle poptávkové tlaky se daří tlumit. Je to vidět i na peněžních agregátech – meziročně klesá objem peněz v oběhu a je vidět, že občané přesouvají peníze z běžných účtů na účty terminované a vklady s výpovědní lhůtou.

V médiích čteme predikce, jak se bude česká ekonomika dál vyvíjet. Často jsou to katastrofické scénáře – třeba že na podzim přijde šílená smršť drahoty. Je to nevyhnutelná budoucnost České republiky?

Nejistota je obrovská a já nehodlám živit černé scénáře. Všechno určitě zdražovat nebude. Bohužel je pravda, že je válka na Ukrajině a energie zdražovat budou, tomu se nevyhneme, tady jiný scénář nenamaluji.

Nicméně už je vidět úplně jiný výhled cen ropy, než byl ještě před měsícem. Teď se výhled cen pohybuje ne kolem 120 dolarů za barel, ale kolem stovky a na příští rok možná i pod ni. Je to dáno tím, že trhy očekávají oslabení celkové světové poptávky po téhle komoditě, protože i ostatní centrální banky už začaly na inflaci reagovat a zvyšují sazby.

Takže třeba u pohonných hmot, kde funguje stejná asymetrie jako v komerčním bankovnictví, to znamená, že při každém zdražení ceny suroviny se u čerpacích stanic okamžitě zvednou ceny nahoru, ovšem při snížení téže suroviny jdou ceny dolů mnohem pomaleji. Přesto si myslím, že by se ceny mohly minimálně stabilizovat a určitě už by neměly jít nahoru.

Je vůbec možné v současné situaci něco spolehlivě předpovědět? A na základě čeho se Eva Zamrazilová rozhoduje v hlasování? Poslechněte si celý rozhovor. 

autoři: Tomáš Pancíř , agf

Související