Piráti se rozhodli pro změny, Hřib přináší středovou vizi. Bartoš stranu zvládl vybudovat od nuly, zdůrazňuje Richterová
Pomyslné kormidlo Pirátů převzal Zdeněk Hřib. Kam jej nasměruje? Z jakého důvodu Česká pirátská strana mění stanovy? Proč nepodpořila důchodovou reformu? A jak vypadala patnáctiletá éra otce zakladatele Ivana Bartoše? Vladimír Kroc se ptal místopředsedkyně Sněmovny za Piráty, Olgy Richterové.
Česká pirátská strana si v sobotu zvolila kompletně nové vedení. Jste s výsledkem spokojená?
Dobré hlavně je, že výsledek je jednoznačný. Rozhodli jsme se pro změny a Zdeněk Hřib přinesl vizi, kam naši politiku směřovat, tedy jasně do středu, říkal tomu „vycentrovat“. Kromě toho to ale také spojil s nutnou vnitřní změnou a od členů dostal mandát, pověření k obojímu. Nebylo to snadné, lidi musel přesvědčit nejen ohledně sebe sama, ale i o tom, aby více než šedesát procent hlasujících danou vnitřní reformu podpořilo, což se podařilo.
Čtěte také
Proč Zdeněk Hřib svou kandidaturu podmiňoval změnou stanov? A jakou?
Děkuji za danou otázku. Může to znít technicky, ale demokracie je i v rámci politické strany často takovou masarykovskou drobnou prací. A v naší demokracii jsme stále chtěli, aby zůstala jistá unikátní pirátská pravidla, a sice že jeden člen má jeden hlas. To znamená, že o veškerých důležitých rozhodnutích o strategickém směřování strany, například kdo bude lídrem které kandidátky, u nás může rozhodovat každý, kdo chce. Členové a členky hlasovali online, v některých hlasováních tak bylo na 900 hlasujících, v jiných na 600. Jednoduše se rozhodli, co jim na srdci leží nejvíce.
Byla jsem součástí těch, kdo reformu připravovali. Nechtěli jsme už lidi zahlcovat zbytečnými procedurálními hlasováními, technikáliemi. To má vyřešit vedení, popřípadě kancelář strany, již se nejedná o strategická politická rozhodnutí. V našem směru jsme tedy ukotvili to, že ve všem zásadním zůstává zachována jedinečná vnitřní demokracie. Jiné strany si vysílají delegáty, a až ti teprve předsedu volí. U nás to zůstává na členech, a to mi přijde třeba zdůrazňovat.
O kolik členů jste přišli?
Názorově se někteří samozřejmě neztotožňují se středem a důrazem na ekonomiku. Máme třeba i ekonomický podcast s investorem Jiřím Hlavenkou a právním expertem a ekonomem Liborem Duškem. V plánu Republika v pohybu z pohledu ekonomiky řešíme i sociální témata. Vedle určitého počtu lidí, kteří ekonomicky zaměřenou a centralizovanou politiku nechtěli, k nám zase mnozí přichází. Těsně před vysíláním jsem dostala zprávu, že proti odchodům máme i stejný počet přihlášek o členství.
Nikde ve světě se významná politická strana nebudovala takto postupně, bez velkých peněz od někoho v pozadí.
Jak hodnotíte patnáctiletou éru Pirátů v čele s Ivanem Bartošem?
Je neuvěřitelné, co vybudoval. Od naprosté nuly. Co vím, nikde ve světě se významná politická strana nebudovala takto postupně, bez velkých peněz od někoho v pozadí. Původně jsem byla komunální zastupitelkou na Praze 10, vyrostli jsme na angažovaných jednotlivcích, přes svá lokální zastupitelstva se k nám pak dostali Jakub Michálek, Mikuláš Ferjenčík či Ondřej Profant až na Magistrát hlavního města Prahy a ve čtyřech tam, stejně jako jsme nyní ve čtyřech v Parlamentu, dělali takové „tóčo“, že pak připravili půdu pro vstup do Sněmovny.
Čtěte také
Devět let nám trvalo, než jsme se do ní dostali, a daný růst nám umožnil, abychom se něco do značné míry naučili, byli připravení a pak obstáli i v opoziční roli. To, že Ivan Bartoš roky táhl postupný proces dělání i chyb a poučování se z nich, je jeho obrovskou zásluhou.
Sněmovna schválila vládní návrh důchodové reformy, pirátští poslanci ale při hlasování ze sálu odešli. Proč?
Věděli jsme, že reforma je pro českou budoucnost zásadní věcí. Podíleli jsme se na ní, vůbec jsme to nezastírali. Podle mého názoru jsme vystupovali ve prospěch pana ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL), neboť jsme se svého vkladu nechtěli vzdát. Nicméně ona veliká změna, kterou v posledních minutách druhého čtení načetly ODS a TOP 09, měnila logiku toho, co jsme připravili.
Proč se Olga Richterová rozhodla o místo předsedkyně Pirátů nakonec neucházet? Jaké výsledky vyhlíží v nadcházejících sněmovních volbách? A co si představit pod pojmem Nová pirátská vlna? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Poškodilo nás vládní angažmá i to, že k urnám nepřišli naši voliči, hodnotí debakl Pirátů Gregorová
Vedení České pirátské strany zareagovalo na neúspěch v krajských a senátních volbách demisí. Může neúspěch ve volbách znamenat i konec Pirátů ve vládě?
-
Odpolední publicistika: Odvolání Bartoše pro nefunkční stavební řízení nebo vyhození Pirátů z vlády?
Rozhodnutí premiéra Fialy z ODS požádat o odvolání ministra pro místní rozvoj Bartoše z vlády označili Piráti za podraz. Jak si to vysvětlují jejich koaliční partneři?
-
Politolog: Charisma nového lídra Pirátům stačit nebude. Uškodit jim může hra na vlastním písečku
Piráti podle politologa Lukáše Jelínka potřebují k záchraně stmelit, odchod ze strany po zvolení Zdeňka Hřiba řady výrazných tváří a europoslanců ale ukazuje opačný trend.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.