Návrh růstu mezd je vzhledem k inflaci nedostatečný. Vláda si svými kroky snižuje příjmy, kritizuje odborářka

Jak jsem řekl v úvodu, od ledna se tarifní složka státních zaměstnanců zvýší o 5 %, u ozbrojených a bezpečnostních složek o 10 %. Nepočkáte s dalšími nároky na příští rok?

Víte, to je taková mediální zkratka, protože ona to není vůbec pravda. Nám vláda na tom jednání sdělila, že těch 5 % je takový prozatímní návrh, ale je budou upravovat podle toho, jaká bude makroekonomická predikce vývoje národního hospodářství, která bude okolo 16. srpna a na jeho základě toho se budeme bavit o možnostech nárůstu.

Čtěte také

Jednání o růstu platů? Doteď jsme žádné návrhy nedostali, vláda kličkuje, zlobí se odbory

Takže je to jenom prvotní nástřel, ale není to příslib, že to tak skutečně bude. Navíc nevíme, jakým způsobem se postaví třeba k pedagogům. A z hlediska výše inflace, která je dnes přes 17 %, si myslím, že je ten návrh na navýšení o 5 % skutečně nízký a nedostatečný.

Rozumím vašemu postoji, ale na druhou stranu, nepřichází odbory vzhledem k té ekonomické situaci s nadsazenými požadavky? Zabýváte se tím, z jakých příjmů by vláda měla zvýšení platů uhradit?

Samozřejmě jsme se zabývali také navýšením příjmů. Tady z naší strany proběhla jednoznačná kritika vlády, že si v podstatě sama svými posledními opatřeními snižuje příjmy. Když se podíváte na vládní návrhy, které se týkají zrušení EET, na návrhy na snížení odvodů při snížených pracovních úvazcích nebo také na nevyužití příjmů části státních podniků, tak potom ta situace vypadá úplně jinak.

Jako příklad bych uvedla ČEZ, který má z minula nerozdělený zisk téměř 120 miliard a který měl za letošní první čtvrtletí zisk ve výši 27,5 miliardy, oproti celoročnímu loňskému zisku 10 miliard. Podle nás je možné tu situaci řešit, například zavedením dalších daní: zdaněním bankovního sektoru, zdaněním některých velkých firem, které jsou dnes v zisku.

Čtěte také

Ani soukromý sektor nezvyšuje platy o inflaci. Každý státní výdaj k ní malinko přispívá, tvrdí Jurečka

Ale dobře víte, že je to proti programovému prohlášení vlády.

Je to proti programovému prohlášení vlády, ale nikdo nemohl očekávat, že se ta situace v ČR takto vyhrotí: že takto vzrostou náklady na živobytí, že se spousta lidí dostane do existenčních problémů.

To se ale týká nás všech. Když se na ten problém podíváme z trochu jiného pohledu, tak průměrný plat ve veřejné sféře loni činil 44 782 koruny. Průměrná mzda v soukromém sektoru byla 39 877 korun. Jinými slovy, státní zaměstnanci mají v průměru o 5 tisíc víc než lidé z firem, přesto se mzdy v soukromé sféře nezvyšují. Jak si to vysvětlujete? Jsou zaměstnanci v soukromém sektoru skromnější?

Ne, pane redaktore, tak to úplně přesně není, protože do této výše průměrného platu v loňském roce jsou zahrnutí třeba zdravotníci, jsou tam zahrnuté sociální služby, jsou tam zahrnutí hasiči, jsou tam zahrnutí někteří státní zaměstnanci, třeba hygienici. A velká část těch zaměstnanců ještě od minulé vlády obdržela covidové odměny.

Musíme si připomenout, že ty covidové odměny nebyly zrovna malé, na druhé straně si je ti lidé jednoznačně zasloužili, protože ten boj s covidem byl na některých těch skupinách jednoznačně závislý. Vezměte si, jak vypadaly nemocnice, vezměte si, že hasiči vypomáhali v domovech pro seniory, že hygienici pracovali nonstop.

Čtěte také

Odpolední publicistika: Dohoda odborů a vlády. Albánie a Severní Makedonie v EU? Kytarista Queen vědcem

Takže ten rozdíl není tak velký, je zkreslený těmi loňskými covidovými odměnami, které dostaly ty jednotlivé skupiny zaměstnanců.

Stávková pohotovost

Ministr Jurečka oznámil, že jednání o růstu platů na příští rok by měla pokračovat ve druhé polovině srpna po zveřejnění makroekonomické predikce, jak jste o tom předtím mluvila. Vy jste na to přistoupili. Znamená to, že do té doby mezi vámi a vládou panuje jakési tiché příměří?

Tiché příměří, to je takový slovní obrat, který není moc přesný.

Tak já se zeptám jinak: k čemu slouží ta stávková pohotovost vyhlášená odborovými svazy?

Ta stávková pohotovost je vlastně takovým zvednutým prstem nejenom pro vládu, ale třeba i vůči zaměstnavateli, že ty věci prostě nejsou v pořádku a je potřeba je řešit a reagovat na ně. Takže je to takový zvednutý prst.

Čtěte také

Školské odbory ve stávkové pohotovosti. Nevyhrožujeme, vysíláme signál. Chceme kompenzovat inflaci, tvrdí předseda

Pokud se v srpnu tedy nedohodnete, riskuje vláda ztrátu sociálního smíru, jak varuje například politolog Lukáš Jelínek?

Je to možné.

Takže v tuto chvíli mi neřeknete, co bude následovat?

Ne, protože my jako odborové svazy opravdu vždy vystupujeme a jednáme ve shodě a myslím si, že myslíme na celou sféru těch veřejných služeb. Je jedno, jestli jsou to policisté, hasiči, jestli jsou to zaměstnanci v sociálních službách, ve zdravotnictví, lidé z kultury. Tady bych možná chtělá trochu i vládu pochválit, protože minimálně to 10% navýšení, které dostanou nejhůře odměňování zaměstnanci v rámci veřejných služeb, kteří dva roky nedostali žádné navýšení – a je jedno, kde pracují – tak to je pro ty lidi určitě velice důležité a pomůže jim to alespoň trochu řešit jejich těžkou situaci.

S jakými prostředky musejí vyžít zaměstnanci v sociálních službách? Jak by měl stát zajistit fungování nemocnic, jimž několikanásobně vzrostly náklady na elektřinu? Poslechněte si celý rozhovor s Dagmar Žitníkovou vedený Vladimírem Krocem.