Ve zdravotnictví jsou škrty největší. Obáváme se o kvalitu péče, zlobí se odborářka Žitníková

Zdravotnické odbory vstoupily do stávkové pohotovosti. Jedním dechem ale říkáte, že to neznamená, že se chystáte stávkovat. Tak co tím krokem sledujete?

Chtěli jsme nejen politiky, ale také veřejnost upozornit, že se ve zdravotnictví chystají změny, které mohou negativně dopadnout na pacienty, potažmo občany. Žádná stávka teď ale v úvahu rozhodně nepřipadá, protože nechceme, aby se to dotklo pacientů. Co bude dál rozhodne náš orgán, kterým je Výkonná rada odborového svazu.

Je fér vstupovat do stávkové pohotovosti krátce potom, co platy zdravotníků vzrostly o šest procent?

Nevstoupili jsme do stávkové pohotovosti kvůli platům zdravotníků, ale kvůli tomu, že se obáváme, jaké dopady přinese škrtnutí finančních prostředků, které jsou určené na platby za státní pojištěnce. A také se obáváme toho, jaké dopady bude mít na ochranu veřejného zdraví plánované snížení zaměstnanců v hygienické službě.

Z komunikace ministerstva zdravotnictví jsem vyrozuměl, že by se ta úsporná opatření měla týkat neobsazených pozic. Vy tomu rozumíte jinak?

Není to pravda, v tom jsme s panem ministrem Válkem (TOP 09) ve velkém rozporu. Informace máme i od ředitelů a jedná se skutečně také o obsazené pozice. Jsou krajské hygienické stanice, které žádná neobsazená místa nemají a opravdu by musely propouštět zaměstnance, kteří jsou na krajských hygienách potřeba.

Pokud jde o platby na pojištěnce, tak ty vláda nesnižuje, jen je nenavýší tak, jak to navrhovala vláda předchozí. To, že se současný kabinet snaží snížit rozpočtový deficit, neberete v potaz?

Když se podíváte na státní rozpočet, tak největší tíhu škrtů nese právě zdravotnictví. Pro zdravotní pojištění se škrtlo čtrnáct miliard a ministerstvo zdravotnictví svůj rozpočet snížilo o pět a půl miliardy. Žádný jiný resort nemá tak vysoké škrty. O zvýšení plateb na pojištěnce byla v loňském roce bohatá diskuse. Společně se zaměstnavateli a zdravotními pojišťovnami se na ministerstvu zdravotnictví propočítávaly finanční prostředky a jak zdravotní pojišťovny, tak ministerstvo a zaměstnavatelé opakovaně tvrdili, že pokud se ty platby nezvýší o 200 korun, dojde ve zdravotnickém systému k problémům.

K jakým krokům chtějí odboráři sáhnout, pokud vláda neustoupí? A považují za dobrý nápad valorizaci plateb za pojištěnce? Poslechněte si celý audiozáznam rozhovoru Vladimíra Kroce.