Empatický profesionál za 19 tisíc? Zvýšit platy na úřadech práce by si stát měl dovolit, míní bývalá ministryně

Zhruba 11 tisíc zaměstnanců úřadů práce si stěžuje na nárůst práce a hrozí stávkou. Má ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka vyslyšet jejich požadavky? Nebo je v době válečného konfliktu nezbytné s větším zatížením státních úředníků počítat? Vladimír Kroc se ptal Michaely Marksové, bývalé ministryně práce a sociálních věcí z ČSSD.

Máme rekordně nízkou nezaměstnanost. Proč jsou úřady práce podle jejich odborů přetížené?

Ale úřady práce dnes přece zdaleka neřeší jenom nezaměstnané lidi. Já bych ráda připomněla reformy, které se odehrály za pana exministra Drábka, kdy se na úřady práce převedla velká část sociální agendy: vyplácení dávek v hmotné nouzi, příspěvek na bydlení, doplatek na bydlení, rodičovský příspěvek a já nevím, jaké všechny dávky ještě. Vzalo se to obcí, z obecních úřadů, byla to tenkrát velká reforma a byla to obrovská chyba.

Čtěte také

Dnes vlastně ti lidé na úřadech práce, ty zaměstnankyně a zaměstnanci, jednají s lidmi, kteří jsou v těch nejzoufalejších životních situacích, kteří mají třeba psychické problémy, jsou úplně na dně a jim oni vyřizují ty dávky, oni jsou prostě v té první linii.

Pak samozřejmě také vyřizují dávky spoustě lidem, kteří na tom nejsou tak úplně špatně, ale zároveň ty dávky jsou pro ně taky důležité. Jednají třeba se samoživitelkami atd.

My po nich chceme, aby byli velmi kompetentní, aby ovládali to, na co ten příslušný člověk má nárok, ale zároveň aby byli empatičtí, aby byli lidští, protože tam k nim skutečně přijdou lidé, kteří jsou úplně na dně a už nic jiného než ten úřad práce a ty dávky jim nezbývá.

Čtěte také

Větší zátěž kvůli válce na Ukrajině se jistě dá chápat – o to jsme ještě nemluvili – ale to je vlastně, doufejme, přechodný výkyv, který se po čase zase uklidní, ne?

Ten výkyv ale přišel ve chvíli, kdy už ty možnosti a síly těch lidí na úřadech práce byly na hraně. Já si pamatuji, ještě když já jsem byla ministryně – a to byly, řekla bych, zlaté časy před covidem a před uprchlickou krizí – tak někde ve Zlíně myslím mi říkala paní ředitelka tamního úřadu práce, že absolventi Univerzity Tomáše Bati, kteří vystudují příslušný obor, jdou pak radši dělat za 30 tisíc třeba do Lidlu k pokladně, protože mají klid a víc peněz a nechodí jim na ty úřady práce.

Na úřadech práce je teď průměrný plat něco přes 30 tisíc korun. Předseda Odborového svazu státních orgánů a organizací Pavel Bednář poslal premiérovi dopis, v němž jako řešení navrhuje zvýšení platů a nábor dalších pracovníků. O tom zvýšení platů jsme mluvili, ale přibírání dalších lidí – je to podle vás správná cesta?

Především, ten průměrný plat 30 tisíc – je to průměr, ale my se musíme podívat, kolik mají ti lidé, kteří skutečně sedí na těch přepážkách, kteří jednají s těmi klienty a klientkami. A ti lidé nastupují třeba za 19 tisíc hrubého. To si myslím, že je důležitá informace, ne, že nějaký průměrný plat je 30 tisíc.

Já si myslím, že toto je primární, motivovat a zaplatit ty lidi, kteří už tam jsou, kteří už vědí, o co jde, zůstali tam už nějakou dobu pracovat, takže k tomu musí mít nějaký vztah. A to bych já viděla jako velkou prioritu, tyto lidi tam za každou cenu udržet a opravdu se jim odměnit, dát jim za tu jejich těžkou práci důstojnou odměnu a až potom přemýšlet o náboru dalších.

Podle představ odborů by se platy měly zvýšit tak, aby neklesla jejich reálná hodnota, to znamená o inflaci, tedy o nějakých skoro 13 %.

No, podle mého názoru ano, protože znova: já vidím, že my u těch lidí jako stát máme obrovský a dlouhotrvající dluh.

Čtěte také

Podle vás si tedy stát může dovolit zvednout platy části úředníkům navzdory zmrazení platů státních zaměstnanců?

Víte, ona celá ta rétorika této vlády od začátku, která řekla ‚musíme zeštíhlit stát, máme tady nadbytečné úředníky‘, mě to prostě vždycky trošku vadí, protože ti úředníci a úřednice jsou státní zaměstnanci a my po nich chceme profesionální výkon. My jsme všichni jejich potenciální zákazníci, potenciální klienti a já když někam přijdu, tak chci, aby ten člověk byl co nejchytřejší, nejkompetentnější, ale zároveň zdvořilý a milý.

Takže já bych se nikdy nevyjadřovala lehce pohrdavě, z čehož někdy ten pocit mám z úst některých ministrů, že prostě zeštíhlíme ty úředníky, zmrazíme jim platy. Já bych se podívala na to, jaké platy a  jakým úředníkům. Tady podle mě ti lidé v té první linii na úřadu práce, ti už byli zmrazení dávno.

Vůbec to nezpochybňuji. Jenom mám pocit, že jste mi neodpověděla na otázku, jestli si to stát může dovolit.

Já nejsem ministryně financí, takže z mého pohledu si myslím, že ano, protože je to základní věc, základní fungování velmi důležité státní složky. Takže to si myslím, že by si stát měl dovolit.

Jaké další dlouhodobé problémy fungování úřadů práce zatěžují? Poslechněte si celý rozhovor s bývalou ministryní pracě a sociálních věcí Michaelou Marksovou.

autoři: Vladimír Kroc , jkh
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.