Zn. Daruji palác, ale musíte se o něj starat. Baronka de Rotschildová měla pro Francii striktní podmínky ohledně svého sídla

Pro Francii to byl neuvěřitelně šlechetný dar. Měl ale své podmínky. Když totiž v roce 1922 odkázala baronka de Rothschildová svůj ohromný palác do správy země, musela se Francie zavázat, že podpoří umělce a jejich tvorbu. A navíc stát teď musí pečovat i o jednu unikátní místnost, která v celé Paříži nemá obdoby. Najít se tam dá je i jedna česká stopa.

Jako bychom se přenesli do proustovské doby. Paláce a velké bulváry přelomu 19. a 20. století. Přesně takový je v 8. pařížském obvodu i Hôtel de Rothschild. Což neznamená hotel, ale sídlo rodiny de Rothschild.

Dar s podmínkami

Palác má své ohromné schodiště, reprezentační prostory, haly i obytné části, nechybí zahrada s malým pavilonem. To všechno dnes spravuje stát. A může využívat pouze v souladu s odkazem, tedy k uměleckým účelům. Baronka Adèle de Rothschildová totiž byla velkou milovnicí a mecenáškou umění.

S průvodkyní Claire ale vstupujeme do nenápadné, boční části celého paláce. Prý té úplně nejzajímavější.

Čtěte také

„Vítejte v kabinetu kuriozit Rothschildova paláce. Možná vám jsou ty návleky protivné, ale když se podíváte na zem, tak se procházíte po původním koberci z poloviny 19. století, který ještě pamatovala baronka de Rothschildová. Takže i ten je dnes už uměleckým dílem,“ upozorňuje Claire.

„Když se rozhlédnete kolem sebe, zcela unikátní je obložení. V celé Paříži nenajdete tak zdobné a ucelené prvky. Není to tapeta, ale pozlacená a barvená kůže, kterou vytvořili vlámští mistři,“ Claire popisuje malou potemnělou místnost v superlativech.

Vášeň pro umění a řemeslo

Jak vypravuje, baronka de Rothschildová byla ale i velkou milovnicí řemeslné práce, za kterou i často cestovala: „Samozřejmě všechny vitríny byly dělané na míru pro umělecká díla, která baronka sbírala. Jsou to třeba tyto překrásné lahvičky na vodu. Jsou původem z Německa, uvnitř jsou ale zdobené modrým sklem z Čech.“

Baronka lahvičky vystavila na italský sokl ze 17. století, jak ukazuje Claire. Kolem se blyští zlato, stříbro, drahé kameny, zbraně i porcelán. Část kolekce pochází z Asie, ale i z Afriky, z Egypta.

Čtěte také

„Najdeme tady starožitnosti ze středověku i artefakty z 20. století. Jedním z těch novodobých je busta dívky od Augusta Rodina. Je to vůbec první Rodinova socha, která se objevila v barončině sbírce,“ ukazuje na sochu z bílého mramoru nazvanou Dívka sirotek, z Alsaska. Nutno dodat, že to ale nebyl jen slavný sochař, baronka Adèle de Rothschild se přátelila i třeba s Alfonsem Muchou.

Claire mi nakonec vysvětluje, že kabinet vypadá tak, jak vypadá, tedy stále stejně, už přes sto let. A právě to byla druhá podmínka baronky de Rothschildové. Prostě kabinet a jeho umělecké kuriozity se nesmí přenášet ani zapůjčovat, prostě jsou nedotknutelné.

autoři: Marie Sýkorová , aka
Spustit audio

Související