Žížalám vděčí Evropa za 8 % úrody obilí, říká britský půdní mikrobiolog. Jak se správně starat o zemědělskou půdu?

Jak poznat zdravou půdu?

Existuje mnoho definic zdravé půdy. Pro názornost si můžete představit, jak půda doopravdy funguje. Například jak snáší vodu. Když máte extrémní deště, může to být dobrý indikátor. Nebo jaké rostliny v ní rostou. To jsou ty nejjednodušší způsoby, jak zjistit, jestli je zdravá, nebo ne.

Čtěte také

Půda v Česku není v dobrém stavu, ubývá v ní organická hmota, varuje biolog. Co děláme špatně?

Je pravda, že se chováme k půdě trochu průmyslově? Přikládáme živiny a měříme výnosy...

Myslím, že v posledních desítkách let, možná i déle, jsme půdu málo respektovali. Až nová věda nám pomáhá ji lépe pochopit. Když půdě nenavrátíme zdraví, můžeme utrácet spoustu peněz za vstupy – mechanizaci, technologie… cokoli, co můžeme do půdy přidat – ale s pochybným výsledkem. Musíme v ní vybudovat zdroje od základů.

Jenže půda nejsou jen živiny, ale i živé organismy – přece si člověk nemůže někde objednat žížaly nebo mikroby?

Půda je velmi složitý ekosystém. Jako lidé se vždycky snažíme věci rozškatulkovat a zjednodušovat, abychom tomu rozuměli. Ekologie půdy je ale velice složitá. V posledních letech si začínáme víc vážit důležitých mikrobů a dalších breberek v naší půdě. Je jich hodně, co do množství i co do počtu druhů.

Když začnete zlepšovat strukturu, půda začne snáze vstřebávat uhlík, vsakovat vodu a to omezí erozi. Půda přestane být zhutněná.

To, po čem šlapeme, nás svým způsobem přesahuje. Jen pro představu, jak jsou důležité: obyčejným žížalám vděčí Evropa za osm procent úrody obilí.

Správný přístup k půdě se časem zúročí i v úrodě, zdůrazňuje David Prody. Pečovat o půdu neznamená rezignovat na výnosy|foto:Shutterstock

Jak se daří ten nový pohled zavádět do praxe? Vám vědcům je to jasné, ale na venkově jedou pořád postaru.

Nic nezměníte ze dne na den. Zemědělci jsou zvyklí nakupovat různé věci v pytlích a v sudech nebo úžasné nové stroje. Přinášejí okamžité výsledky, po kterých toužíme. Ale když chceme opravdu něco změnit v půdě a vylepšit ji, nestane se to hned. Podle našich výzkumů trvá tři roky, než se biologie vzpamatuje a přinese plody. Pak ale pokračuje skoro exponenciálně. Osmdesáti procent toho, co potřebujeme, se dá dosáhnout biologicky. Jen musíme být trpěliví a vytrvalí.

To se ale těžko poslouchá zemědělcům, kteří potřebují úrodu a živobytí každý rok.

Nemusí to být prodělečné, to neříkáme. Právě naopak, výnosy neklesají. Když se o půdu dobře postaráte, nebude vás to stát peníze navíc. Když to nezvládnete, tak bude výsledek horší. Důležité je, že všechny koncepty regenerace půdy fungují v určitém kontextu, který musíte pochopit a zvládnout. Potom se začne velmi rychle zlepšovat například struktura půdy, pak vsakování vody… Ale všechno závisí na tom, jak dobře to zvládáte.

Čtěte také

I biozemědělství někdy znamená pro přírodu víc škody než užitku. Jak pěstovat a neničit?

Co jsou podle vás největší chyby v hospodaření s půdou?

Dá se to shrnout do tří základních věcí. Jednou z nich je ztráta organické hmoty. Podle studií jsme jí v Evropě od konce války ztratili čtyřicet procent. Další je eroze a třetí je zhutnění půdy. Za to může hlavně zemědělská technika, v menší míře i deště. Ale všechny tři spolu souvisejí a zemědělská produkce kvůli tomu přichází o spoustu peněz.

Kde bychom měli začít, abychom přerušili ten začarovaný kruh?

Klíčovým řídicím faktorem je struktura půdy. Když začnete zlepšovat strukturu, půda začne mnohem snáze vstřebávat uhlík. Začne se do ní vsakovat voda a to omezí erozi. A z podstaty věci půda přestane být zhutněná.

A jak změnit strukturu půdy? Základním mechanismem je dostat do půdy energii, a sice prostřednictvím rostlin. Zkuste udělat cokoli, abyste do půdy dostali živé kořeny. Není těžké to udělat, ale musíte vědět, jaký druh a kdy rostliny zasadit a taky kdy je sklidit. Musíte nad tím trochu přemýšlet nebo vyhledat pomoc. Jen tak ale můžete ze začarovaného kruhu udělat pozitivní cyklus: nechte ve své půdě růst rostliny.